Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Europa a Jupiter z Voyageru 1

Uznání: NASA, Voyager 1, JPL, Caltech; Processing & License: Alexis Tranchandon / Solaris

Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší a nejvzdálenější vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří už možná od té doby, co si jej povšiml Giovanni Cassini před 357 lety. Doposud není známo, proč je tato Velká skvrna červená. Skvrna vlevo dole je jeden z největších měsíců Jupiteru: Europa. Snímky z Voyageru v roce 1979 podpořily hypotézu, že Europa má podpovrchový oceán, a tudíž by mohla být vhodným místem k pátrání po mimozemském životě. Ale co ta tmavá skvrna vpravo nahoře? To je stín jiného Jupiterova velkého měsíce: Io. Voyager 1 objevil, že měsíc Io je natolik vulkanický, že tam nebyly nalezeny žádné impaktní krátery. Pro vytvoření tohoto snímku bylo zpracováno a sloučeno 16 záběrů z průletu Voyageru 1 v roce 1979. Sonda Voyager 1 odstartovala ze Země v září před 45 lety a zahájila vůbec největší výzkum Sluneční soustavy.
Oprava: Ilja Šín správně upozornil, že Voyager 1 odstartoval z technických důvodů před 45 lety až v září, konkrétně 5. září 1977.

Stáhněte si zdarma: Plakáty s Voyagerem.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Great_Red_Spot
  2. APOD: 2014-05-18 Jupiterova Velká rudá skvrna z Voyageru 1
  3. NASA: Jupiter
  4. Wikipedia: Giovanni_Domenico_Cassini
  5. Wikipedia: 1665
  6. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  7. Wikipedia: Europa_(moon)
  8. APOD: 2003-11-20 Voyager ve vzdálenosti 90 AJ
  9. NASA: Europa - Ocean moon
  10. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  11. PinImg.com: Foto: Černá a bílá kočka :-)
  12. NASA: Io - Most vulcanically active spot in the Solar system
  13. APOD: 2014-03-30 Io v pravých barvách
  14. APOD: 2014-10-21 Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem
  15. Flickr.com: Solaris: Europa over Jupiter's great red spot
  16. NASA: Voyager
  17. Youtube.com: Celebrating Voyager’s 40 Years in Space with Ed Stone
  18. NASA: Voyager – 45 Years in Space
  19. APOD: 2017-09-02 Voyager s Mléčnou dráhou
  20. APOD: 2017-02-11 Portrét Sluneční soustavy

Štítky: Europa, Jupiter, Velká rudá skvrna


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »