Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b
Adam Denko Vytisknout článek

Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

Exoplaneta VHS 1256 b (kresba)
Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI)

Exoplaneta VHS 1256 b se nachází 40 světelných roků od Země a obíhá kolem dvou hvězd v souhvězdí Havrana (Corvus). Obíhá je ve vzdálenosti 4× větší než Neptun kolem Slunce, což astronomům hraje do karet, protože se světlo z hvězdy nemíchá se zářením exoplanety. Jeden oběh jí trvá přes 10 000 let. Již první výsledky naznačují výskyt pohybujících se křemičitanů, vody, oxidu uhelnatého a zřejmě i uhličitého v její atmosféře.

Dalekohled Jamese Webba provedl za pouhých sedm hodin pozorování velice detailní analýzu části infračerveného záření vyzářeného exoplanetou. V tomto emisním spektru lze vyčíst informace o atmosféře. JWST ve spektru detekoval vodu (H2O), methan (CH4), oxid uhelnatý (CO) a náznaky oxidu uhličitého (CO2).

Spektrum pořízené pomocí přístrojů NIRSpec a MIRI nám také přiblížilo podmínky panující v atmosféře exoplanety. Vědci identifikovali oblačnost tvořenou křemičitany, která je pravděpodobně rozdělena do vrstev podle velikosti částic. Ty mohou připomínat kouř, ale větší mohou vypadat jako velmi horká zrnka písku. Důvodem, proč setrvávají křemičitany ve výškách v atmosféře exoplanety je její nízká gravitace, oproti například trochu větším hnědým trpaslíkům.

Spektrum exoplanety VHS 1256 b z přístrojů MIRI a NIRspec Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI) SCIENCE: Brittany Miles (University of Arizona), Sasha Hinkle
Spektrum exoplanety VHS 1256 b z přístrojů MIRI a NIRspec
Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI) SCIENCE: Brittany Miles (University of Arizona), Sasha Hinkle

Exoplaneta je poměrně mladá, vznikla před zhruba 150 miliony lety, a často dramaticky mění svou jasnost. Všechny tyto informace naznačují velice turbulentní podmínky doprovázené teplotou 830 °C. Každopádně je to poprvé, co bylo tolik různých látek detekováno v atmosféře jedné exoplanety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, Exoplaneta, VHS 1256 b


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »