Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety
Jan Herzig Vytisknout článek

Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety

Umělecká představa exoplanety velikosti Země obíhající kolem červeného trpaslíka
Autor: NASA

Již před několika měsíci dalekohled Jamese Webba provedl první spektrální analýzy atmosfér exoplanet, přičemž se mu v nich podařilo nalézt vodu i oxid uhhličitý, nebo dokonce planetu přímo vyfotografoval. Ve všech případech se však jednalo o již dříve objevené světy. Nyní jsme se poprvé dočkali i potvrzení existence exoplanety nové.

Exoplaneta se nachází ve vzdálenosti 41 světelných let a získala označení LHS 475 b. Na pozemské obloze se promítá do jižního souhvězdí Oktantu, ve kterém leží i jižní nebeský pól. Jedná se o malou, kamennou planetu, jejíž průměr je prakticky identický jako ten zemský, konkrétně by měl dosahovat asi 99% jeho hodnoty. Jinak se ale od našeho domova dosti odlišuje, kolem své hvězdy obíhá v těsné blízkosti a jeden oběh jí trvá pouhé dva dny. V souvislosti s tím je i její povrchová teplota o několik stovek stupňů vyšší než na Zemi. Její mateřská hvězda ale také není žlutý trpaslík jako je tomu u nás v případě Slunce, nýbrž trpaslík červený.

Graf zobrazující závislost množství blokovaného světla na vlnové délce pozorovaného světla, porovnání získaných dat s modely atmosféry, které dominuje metan a oxid uhličitý a také modelu případu, kdy exoplaneta atmosféru nemá Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Graf zobrazující závislost množství blokovaného světla na vlnové délce pozorovaného světla, porovnání získaných dat s modely atmosféry, které dominuje metan a oxid uhličitý a také modelu případu, kdy exoplaneta atmosféru nemá
Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Tyto hvězdy jsou výrazně méně hmotné a také chladnější, než je naše mateřská hvězda. Teplota je tedy mnohem nižší, než kdyby obíhala v takové vzdálenosti od žlutého trpaslíka, i tak je ale výrazně vyšší než na Zemi. Není tak vůbec jisté, zda-li by tento svět mohla obklopovat nějaká atmosféra a pokud ano, byl by tento svět podobný spíše Venuši než našemu domovu.  Potvrzení či vyvrácení existence atmosféry se stane cílem příštích pozorování. I přesto si na grafu výše můžeme prohlédnout srovnání získaných dat s modely případů, kdy by planeta měla atmosféru složenou z metanu, oxidu uhličitého nebo právě atmosféru neměla.

Hvězda, kolem které tato exoplaneta obíhá, byla již dříve pozorovaná teleskopem TESS, který získal data navádějící vědce na existenci planety v tomto systému. Dalekohled TESS (Transiting Exoplanet Satellite Survey, Družice pro výzkum tranzitujících exoplanet) je v provozu již od roku 2018 a jak jeho název napovídá, jeho hlavním cílem je pozorování ohromného množství hvězd a hledání exoplanet kolem nich obíhajícíh tzv. zákrytovou, tranzitní, metodou, kterou si popíšeme níže. Když se na tuto hvězdu pak zaměřil přístroj NIRSpec Webbova dalekohledu, byly tyto předpoklady potvrzeny.

Graf zobrazující závislost světla přicházejícího od hvězdy LHS 475b na čase, jasně můžeme vidět propad způsobený přechodem exoplanety přes disk hvězdy, data získaná přístrojem NIRSpec Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Graf zobrazující závislost světla přicházejícího od hvězdy LHS 475b na čase, jasně můžeme vidět propad způsobený přechodem exoplanety přes disk hvězdy, data získaná přístrojem NIRSpec
Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Pozorování proběhlo i v případě JWST výše zmíněnou, klasickou, tranzitní, metodou. Při ní dalekohled měří množství záření procházejícího od dané hvězdy, které se ve chvíli, kdy se před ní při svém oběhu dostane planeta, sníží. Výsledek tohoto pozorování můžeme dobře vidět na dalším grafu, který zobrazuje intenzitu světla přicházejícího od hvězdy LHS 475 v průběhu času. Je na něm jasně vidět jeden pokles, způsobený právě přechodem exoplanety LHS 475b, která část světla zablokovala. V tomto případě světla přicházelo jen o desetinu procenta méně, což je však dalekohled pohodlně schopný zachytit.

Webbovi stačily pouhé dva přechody planety přes disk své hvězdy na potvrzení její existence. V průběhu letošního léta jsou pak naplánována další pozorování tohoto nového světa. Jeden z vedoucích studie, Jacob Lustig-Yaeger, dodal, že toto pozorování také názorně dokázalo preciznost přístrojů dalekohledu Jamese Webba. V souvislosti s tím také zmínil, že tato studie otevřela nové možnosti výzkumu planet obíhajících kolem červených trpaslíků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Tranzit exoplanety, Exoplaneta, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, Jwst


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »