Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety
Jan Herzig Vytisknout článek

Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety

Umělecká představa exoplanety velikosti Země obíhající kolem červeného trpaslíka
Autor: NASA

Již před několika měsíci dalekohled Jamese Webba provedl první spektrální analýzy atmosfér exoplanet, přičemž se mu v nich podařilo nalézt vodu i oxid uhhličitý, nebo dokonce planetu přímo vyfotografoval. Ve všech případech se však jednalo o již dříve objevené světy. Nyní jsme se poprvé dočkali i potvrzení existence exoplanety nové.

Exoplaneta se nachází ve vzdálenosti 41 světelných let a získala označení LHS 475 b. Na pozemské obloze se promítá do jižního souhvězdí Oktantu, ve kterém leží i jižní nebeský pól. Jedná se o malou, kamennou planetu, jejíž průměr je prakticky identický jako ten zemský, konkrétně by měl dosahovat asi 99% jeho hodnoty. Jinak se ale od našeho domova dosti odlišuje, kolem své hvězdy obíhá v těsné blízkosti a jeden oběh jí trvá pouhé dva dny. V souvislosti s tím je i její povrchová teplota o několik stovek stupňů vyšší než na Zemi. Její mateřská hvězda ale také není žlutý trpaslík jako je tomu u nás v případě Slunce, nýbrž trpaslík červený.

Graf zobrazující závislost množství blokovaného světla na vlnové délce pozorovaného světla, porovnání získaných dat s modely atmosféry, které dominuje metan a oxid uhličitý a také modelu případu, kdy exoplaneta atmosféru nemá Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Graf zobrazující závislost množství blokovaného světla na vlnové délce pozorovaného světla, porovnání získaných dat s modely atmosféry, které dominuje metan a oxid uhličitý a také modelu případu, kdy exoplaneta atmosféru nemá
Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Tyto hvězdy jsou výrazně méně hmotné a také chladnější, než je naše mateřská hvězda. Teplota je tedy mnohem nižší, než kdyby obíhala v takové vzdálenosti od žlutého trpaslíka, i tak je ale výrazně vyšší než na Zemi. Není tak vůbec jisté, zda-li by tento svět mohla obklopovat nějaká atmosféra a pokud ano, byl by tento svět podobný spíše Venuši než našemu domovu.  Potvrzení či vyvrácení existence atmosféry se stane cílem příštích pozorování. I přesto si na grafu výše můžeme prohlédnout srovnání získaných dat s modely případů, kdy by planeta měla atmosféru složenou z metanu, oxidu uhličitého nebo právě atmosféru neměla.

Hvězda, kolem které tato exoplaneta obíhá, byla již dříve pozorovaná teleskopem TESS, který získal data navádějící vědce na existenci planety v tomto systému. Dalekohled TESS (Transiting Exoplanet Satellite Survey, Družice pro výzkum tranzitujících exoplanet) je v provozu již od roku 2018 a jak jeho název napovídá, jeho hlavním cílem je pozorování ohromného množství hvězd a hledání exoplanet kolem nich obíhajícíh tzv. zákrytovou, tranzitní, metodou, kterou si popíšeme níže. Když se na tuto hvězdu pak zaměřil přístroj NIRSpec Webbova dalekohledu, byly tyto předpoklady potvrzeny.

Graf zobrazující závislost světla přicházejícího od hvězdy LHS 475b na čase, jasně můžeme vidět propad způsobený přechodem exoplanety přes disk hvězdy, data získaná přístrojem NIRSpec Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Graf zobrazující závislost světla přicházejícího od hvězdy LHS 475b na čase, jasně můžeme vidět propad způsobený přechodem exoplanety přes disk hvězdy, data získaná přístrojem NIRSpec
Autor: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI); K. Stevenson, J. Lustig-Yaeger, E. May, G. Fu, S. Moran
Pozorování proběhlo i v případě JWST výše zmíněnou, klasickou, tranzitní, metodou. Při ní dalekohled měří množství záření procházejícího od dané hvězdy, které se ve chvíli, kdy se před ní při svém oběhu dostane planeta, sníží. Výsledek tohoto pozorování můžeme dobře vidět na dalším grafu, který zobrazuje intenzitu světla přicházejícího od hvězdy LHS 475 v průběhu času. Je na něm jasně vidět jeden pokles, způsobený právě přechodem exoplanety LHS 475b, která část světla zablokovala. V tomto případě světla přicházelo jen o desetinu procenta méně, což je však dalekohled pohodlně schopný zachytit.

Webbovi stačily pouhé dva přechody planety přes disk své hvězdy na potvrzení její existence. V průběhu letošního léta jsou pak naplánována další pozorování tohoto nového světa. Jeden z vedoucích studie, Jacob Lustig-Yaeger, dodal, že toto pozorování také názorně dokázalo preciznost přístrojů dalekohledu Jamese Webba. V souvislosti s tím také zmínil, že tato studie otevřela nové možnosti výzkumu planet obíhajících kolem červených trpaslíků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Roku 2021 vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Tranzit exoplanety, Exoplaneta, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, Jwst


4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Cassiopeia&Perseus Region

Ve spodní části snímku se nachází také C/2020 V2 (ZTF) Canon 77D Canon 50mm f/1.8 f/2.8 ISO 3200 3,2s x 231 DeepSkyStacker Siril Photoshop

Další informace »