Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety
Již před několika měsíci dalekohled Jamese Webba provedl první spektrální analýzy atmosfér exoplanet, přičemž se mu v nich podařilo nalézt vodu i oxid uhhličitý, nebo dokonce planetu přímo vyfotografoval. Ve všech případech se však jednalo o již dříve objevené světy. Nyní jsme se poprvé dočkali i potvrzení existence exoplanety nové.
Exoplaneta se nachází ve vzdálenosti 41 světelných let a získala označení LHS 475 b. Na pozemské obloze se promítá do jižního souhvězdí Oktantu, ve kterém leží i jižní nebeský pól. Jedná se o malou, kamennou planetu, jejíž průměr je prakticky identický jako ten zemský, konkrétně by měl dosahovat asi 99% jeho hodnoty. Jinak se ale od našeho domova dosti odlišuje, kolem své hvězdy obíhá v těsné blízkosti a jeden oběh jí trvá pouhé dva dny. V souvislosti s tím je i její povrchová teplota o několik stovek stupňů vyšší než na Zemi. Její mateřská hvězda ale také není žlutý trpaslík jako je tomu u nás v případě Slunce, nýbrž trpaslík červený.
Tyto hvězdy jsou výrazně méně hmotné a také chladnější, než je naše mateřská hvězda. Teplota je tedy mnohem nižší, než kdyby obíhala v takové vzdálenosti od žlutého trpaslíka, i tak je ale výrazně vyšší než na Zemi. Není tak vůbec jisté, zda-li by tento svět mohla obklopovat nějaká atmosféra a pokud ano, byl by tento svět podobný spíše Venuši než našemu domovu. Potvrzení či vyvrácení existence atmosféry se stane cílem příštích pozorování. I přesto si na grafu výše můžeme prohlédnout srovnání získaných dat s modely případů, kdy by planeta měla atmosféru složenou z metanu, oxidu uhličitého nebo právě atmosféru neměla.
Hvězda, kolem které tato exoplaneta obíhá, byla již dříve pozorovaná teleskopem TESS, který získal data navádějící vědce na existenci planety v tomto systému. Dalekohled TESS (Transiting Exoplanet Satellite Survey, Družice pro výzkum tranzitujících exoplanet) je v provozu již od roku 2018 a jak jeho název napovídá, jeho hlavním cílem je pozorování ohromného množství hvězd a hledání exoplanet kolem nich obíhajícíh tzv. zákrytovou, tranzitní, metodou, kterou si popíšeme níže. Když se na tuto hvězdu pak zaměřil přístroj NIRSpec Webbova dalekohledu, byly tyto předpoklady potvrzeny.
Pozorování proběhlo i v případě JWST výše zmíněnou, klasickou, tranzitní, metodou. Při ní dalekohled měří množství záření procházejícího od dané hvězdy, které se ve chvíli, kdy se před ní při svém oběhu dostane planeta, sníží. Výsledek tohoto pozorování můžeme dobře vidět na dalším grafu, který zobrazuje intenzitu světla přicházejícího od hvězdy LHS 475 v průběhu času. Je na něm jasně vidět jeden pokles, způsobený právě přechodem exoplanety LHS 475b, která část světla zablokovala. V tomto případě světla přicházelo jen o desetinu procenta méně, což je však dalekohled pohodlně schopný zachytit.
Webbovi stačily pouhé dva přechody planety přes disk své hvězdy na potvrzení její existence. V průběhu letošního léta jsou pak naplánována další pozorování tohoto nového světa. Jeden z vedoucích studie, Jacob Lustig-Yaeger, dodal, že toto pozorování také názorně dokázalo preciznost přístrojů dalekohledu Jamese Webba. V souvislosti s tím také zmínil, že tato studie otevřela nové možnosti výzkumu planet obíhajících kolem červených trpaslíků.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov