Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První zkušební snímek hvězdy 2MASS J17554042+6551277 pořídil JWST 16. března 2022
Autor: NASA/STScI

Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisícovkami prastarých galaxií. Vědecký tým dalekohledu očekává, že jeho optika a vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.

Snímek z JWST uvolněný ve středu 16. 3. 2022 je jen testovací snímek, nikoli součást vědeckých pozorování. Ukazuje, jak funguje jeho 18 šestiúhelníkových zrcadel pracujících společně za účelem pořízení jediného sloučeného obrazu. Dalekohled se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliónu kilometrů daleko od Země. Vedoucí pracovníci prohlásili, že dalekohled pracuje lépe, než se očekávalo.

Před měsícem NASA zaměřila vesmírný teleskop na mnohem bližší hvězdu (ze souhvězdí Velké medvědice) a získala 18 oddělených snímků z jednotlivých segmentů zrcadla.

Vědci prohlásili, že se jim doslova zatočila hlava, když se podívali na nejnovější zkušební fotografii, která dorazila z JWST. Tento testovací snímek byl zaměřený na hvězdu v souhvězdí Draka, která je téměř 100krát slabší než hvězdy, které můžeme pozorovat pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti asi 2 000 světelných roků od Země (světelný rok je přibližně 9,5 biliónu kilometrů). Poté následovalo seřízení optiky dalekohledu.

Červený a perfektně ostrý obraz hvězdy obklopený paprsky utváří tvar zrcadel dalekohledu a držák jeho sekundárního zrcadla. Ovšem tu největší pozornost si ukrajuje okolí hvězdy. „Nemůžeme si pomoci, ale spatřit tyto tisíce galaxií v pozadí, to je opravdu něco úžasného,“ říká Jane Rigby, vědecká pracovnice projektu Webbova teleskopu.

Tyto galaxie jsou několik miliard roků staré. Astronomové dokonce doufají, že Webbův teleskop bude schopen nahlížet tak daleko a zpět v čase, že zobrazí objekty v podobě, jak vypadaly pouze „několik stovek miliónů roků po Velkém třesku,“ dodává Jane Rigby.

První vědecké fotografie nebudou pořízeny dříve než koncem června nebo počátkem července tohoto roku.

Před více než 20 roky jsme začali konstruovat nejvýkonnější kosmický dalekohled, jaký byl kdy vypuštěn do vesmíru, a přistoupili jsme k odvážné konstrukci optiky ke splnění náročných vědeckých cílů,“ říká Thomas Zurbuchen, pomocný ředitel vědeckých misí NASA.

Webbův teleskop v hodnotě 10 miliard amerických dolarů – který je následovníkem téměř 32 let starého Hubbleova vesmírného teleskopu – byl vypuštěn pomocí rakety Ariane 5 v prosinci 2021 a plánované polohy v okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země dosáhl v lednu 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 2MASS J17554042+6551277, Zkušební snímek, Jwst


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »