Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První zkušební snímek hvězdy 2MASS J17554042+6551277 pořídil JWST 16. března 2022
Autor: NASA/STScI

Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisícovkami prastarých galaxií. Vědecký tým dalekohledu očekává, že jeho optika a vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.

Snímek z JWST uvolněný ve středu 16. 3. 2022 je jen testovací snímek, nikoli součást vědeckých pozorování. Ukazuje, jak funguje jeho 18 šestiúhelníkových zrcadel pracujících společně za účelem pořízení jediného sloučeného obrazu. Dalekohled se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliónu kilometrů daleko od Země. Vedoucí pracovníci prohlásili, že dalekohled pracuje lépe, než se očekávalo.

Před měsícem NASA zaměřila vesmírný teleskop na mnohem bližší hvězdu (ze souhvězdí Velké medvědice) a získala 18 oddělených snímků z jednotlivých segmentů zrcadla.

Vědci prohlásili, že se jim doslova zatočila hlava, když se podívali na nejnovější zkušební fotografii, která dorazila z JWST. Tento testovací snímek byl zaměřený na hvězdu v souhvězdí Draka, která je téměř 100krát slabší než hvězdy, které můžeme pozorovat pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti asi 2 000 světelných roků od Země (světelný rok je přibližně 9,5 biliónu kilometrů). Poté následovalo seřízení optiky dalekohledu.

Červený a perfektně ostrý obraz hvězdy obklopený paprsky utváří tvar zrcadel dalekohledu a držák jeho sekundárního zrcadla. Ovšem tu největší pozornost si ukrajuje okolí hvězdy. „Nemůžeme si pomoci, ale spatřit tyto tisíce galaxií v pozadí, to je opravdu něco úžasného,“ říká Jane Rigby, vědecká pracovnice projektu Webbova teleskopu.

Tyto galaxie jsou několik miliard roků staré. Astronomové dokonce doufají, že Webbův teleskop bude schopen nahlížet tak daleko a zpět v čase, že zobrazí objekty v podobě, jak vypadaly pouze „několik stovek miliónů roků po Velkém třesku,“ dodává Jane Rigby.

První vědecké fotografie nebudou pořízeny dříve než koncem června nebo počátkem července tohoto roku.

Před více než 20 roky jsme začali konstruovat nejvýkonnější kosmický dalekohled, jaký byl kdy vypuštěn do vesmíru, a přistoupili jsme k odvážné konstrukci optiky ke splnění náročných vědeckých cílů,“ říká Thomas Zurbuchen, pomocný ředitel vědeckých misí NASA.

Webbův teleskop v hodnotě 10 miliard amerických dolarů – který je následovníkem téměř 32 let starého Hubbleova vesmírného teleskopu – byl vypuštěn pomocí rakety Ariane 5 v prosinci 2021 a plánované polohy v okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země dosáhl v lednu 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 2MASS J17554042+6551277, Zkušební snímek, Jwst


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »