Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

Velmi malá část mlhoviny v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchii (v souhvězdí Hadonoše). Na snímku Webbova vesmírného dalekohledu vidíme oblast právě se rodících hvězd a jejich planetárních soustav.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Klaus Pontoppidan (STScI)

12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi. Na první pohled se rozhodně jedná o jednu z vůbec nejpůsobivějších fotografií, které jsme za uplynulý rok díky JWST viděli.

Rho Ophiuchi je hvězda v souhvězdí Hadonoše na pomezí se Štírem a na velmi tmavé obloze je možné v dalekohledu vidět náznak mlhoviny, která ji obklopuje. Úplně jiný pohled se naskytne, pokud pořídíme snímek této oblasti už třeba jen teleobjektivem s citlivým fotoaparátem nebo astrokamerou. Hvězda je zde obklopena působivou směsí plynu a prachu, která září především v modré barvě spektra díky rozptylu světla blízké hvězdy. Mezi světlými a tmavými zákoutími pak najdeme ještě menší, kde se rodí nové hvězdy. Celou ilustraci dobře ukazuje video v odkazu.

Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST Autor: Martin Gembec
Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST
Autor: Martin Gembec

Dalekohled Jamese Webba se ale dokáže zaměřit na tak nepatrné části oblohy, že přinesl dosud nevídaný detail tvorby hvězd v této oblasti. Některé jsou podobné Slunci, když vznikalo před miliardami let, jiné jsou ještě menší. Celkem je zde takových hvězd na padesát. Fyzicky je od nás tato oblast vzdálena na kosmické poměry “pouhých” 390 světelných let. Ze získaných dat tak můžeme odvodit i důležité informace o začátku života naší mateřské hvězdy.

V temných a hustých prachoplynných oblacích zde přitom i nadále vznikají další protohvězdy, tedy jakýsi vývojový předstupeň plnohodnotné stálice. V horní třetině a napravo vidíme na fotografii také ohromné výtrysky, které naráží do oblak molekulárního vodíku, jež jsou na fotografii červeně. Jejich původci jsou taktéž mladé hvězdy, které kolem sebe shromažďují prach a plyn z okolní mlhoviny a následně je jeho část opětovně vyvrhována z polárních oblastí vznikajících hvězd.

Pro Instagram a web České astronomické společnosti připravili Jan Herzig a Martin Gembec.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] První snímky JWST (12. 7. 2022)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Protoplanetární disk, Porodnice hvězd, Jwst


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »