Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

Velmi malá část mlhoviny v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchii (v souhvězdí Hadonoše). Na snímku Webbova vesmírného dalekohledu vidíme oblast právě se rodících hvězd a jejich planetárních soustav.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Klaus Pontoppidan (STScI)

12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi. Na první pohled se rozhodně jedná o jednu z vůbec nejpůsobivějších fotografií, které jsme za uplynulý rok díky JWST viděli.

Rho Ophiuchi je hvězda v souhvězdí Hadonoše na pomezí se Štírem a na velmi tmavé obloze je možné v dalekohledu vidět náznak mlhoviny, která ji obklopuje. Úplně jiný pohled se naskytne, pokud pořídíme snímek této oblasti už třeba jen teleobjektivem s citlivým fotoaparátem nebo astrokamerou. Hvězda je zde obklopena působivou směsí plynu a prachu, která září především v modré barvě spektra díky rozptylu světla blízké hvězdy. Mezi světlými a tmavými zákoutími pak najdeme ještě menší, kde se rodí nové hvězdy. Celou ilustraci dobře ukazuje video v odkazu.

Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST Autor: Martin Gembec
Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST
Autor: Martin Gembec

Dalekohled Jamese Webba se ale dokáže zaměřit na tak nepatrné části oblohy, že přinesl dosud nevídaný detail tvorby hvězd v této oblasti. Některé jsou podobné Slunci, když vznikalo před miliardami let, jiné jsou ještě menší. Celkem je zde takových hvězd na padesát. Fyzicky je od nás tato oblast vzdálena na kosmické poměry “pouhých” 390 světelných let. Ze získaných dat tak můžeme odvodit i důležité informace o začátku života naší mateřské hvězdy.

V temných a hustých prachoplynných oblacích zde přitom i nadále vznikají další protohvězdy, tedy jakýsi vývojový předstupeň plnohodnotné stálice. V horní třetině a napravo vidíme na fotografii také ohromné výtrysky, které naráží do oblak molekulárního vodíku, jež jsou na fotografii červeně. Jejich původci jsou taktéž mladé hvězdy, které kolem sebe shromažďují prach a plyn z okolní mlhoviny a následně je jeho část opětovně vyvrhována z polárních oblastí vznikajících hvězd.

Pro Instagram a web České astronomické společnosti připravili Jan Herzig a Martin Gembec.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] První snímky JWST (12. 7. 2022)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Protoplanetární disk, Porodnice hvězd, Jwst


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »