Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Sh2-284 na snímku pořízeném dalekohledem ESO/VST
Jiří Srba Vytisknout článek

Mlhovina Sh2-284 na snímku pořízeném dalekohledem ESO/VST

Mlhovina Sh2-284 na snímku pořízeném teleskopem VST
Autor: ESO/VPHAS+ team. Acknowledgement: CASU

Oranžovo-červený oblak zachycený na snímku je součástí mlhoviny Sh2-284. Záběr byl pořízen dalekohledem ESO/VST na Observatoři Paranal a zobrazuje tento objekt v mimořádných detailech. Protože plyn a prach v mlhovině se stále shlukují, vznikají zde nové hvězdy, kterými je Sh2-284 doslova poseta. Když se na snímek podíváte pozorně (a máte dostatečně bujnou fantazii), možná se vám podaří spatřit ‚hlavu kočky‘.

Hvězdná porodnice s označením Sh2-284 je rozsáhlá oblast obsahující značné množství plynu a prachu. Její nejjasnější část, zachycená na uvedeném snímku, má průměr asi 150 světelných let. Nachází se asi 15 tisíc světelných let od Země a na obloze ji naleznete v souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Uprostřed nejjasnější části mlhoviny se nachází hvězdokupa mladých hvězd známá pod označením Dolidze 25, která emituje značné množství záření s vysokou energií a přichází z ní silný hvězdný vítr. Záření je dostatečně intenzivní na to, aby ionizovalo vodíkový plyn v oblaku, který následně energii vyzáří v typickém odstínu červené barvy. Oblaky, jako je tento, jsou zásobárnami materiálu pro tvorbu nových hvězd.

Hvězdný vítr proudící z centrální hvězdokupy vytlačuje z mlhoviny plyn a prach. Uprostřed proto vzniká ‚dutina‘ ochuzená o hmotu. Když se hvězdný vítr setká s hustějším shlukem materiálu, který klade větší odpor, dochází nejprve k jeho ‚erozi‘ po stranách. Vznikají tak útvary připomínající ‚pilíře‘, které lze spatřit na okrajích Sh2-284. Směřují do středu mlhoviny a na snímku jich lze nalézt několik. Tyto pilíře jsou ve skutečnosti široké několik světelných let a obsahují obrovské množství plynu a prachu – materiálu, ze kterého se formují nové hvězdy.

Uvedený snímek byl vytvořen z dat pořízených dalekohledem ESO/VST VLT Survey Telescope), který patří italskému Národnímu institutu pro astrofyziku (National Institute for Astrophysics in Italy, INAF) a pracuje na>Observatoři ESO Paranal v Chile. VST je určen k mapování jižní oblohy ve viditelném světle a využívá k tomu kameru s 256 miliony pixelů speciálně navrženou pro pořizování širokoúhlých snímků hvězdné oblohy. Záběr byl pořízen v rámci přehlídky VPHAS+ (VST Photometric Hα Survey of the Southern Galactic Plane and Bulge). Během ní bylo zkoumáno přibližně 500 milionů objektů v Mléčné dráze. Vědcům tak pomohla lépe pochopit životní cyklus hvězd v naší Galaxii.

Další informace

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících otázek a šíření zájmu o astronomii, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO byla založena jako mezivládní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, hostí naše dalekohledy. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje ESO Very Large Telescope a jeho interferometr VLTI, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array South), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. Spolu s mezinárodními partnery provozuje ESO na Chajnantoru zařízení ALMA, které pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naše operace v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

Kontakty

Anežka Kabátová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Email: eson-czech@eso.org

Juan Carlos Muñoz Mateos; ESO Media Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6176; Email: jmunoz@eso.org

Bárbara Ferreira; ESO Media Manager; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Mobil: +49 151 241 664 00; Email: press@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2309, 27. června 2023)



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO/VST, Porodnice hvězd, Sh2-284, Tisková zpráva ESO


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Další informace »