Růžicová mlhovina NGC 2237 není jediným vesmírným oblakem plynu a prachu, který vyvolává představu květů, ale je pravděpodobně nejznámější. Na okraji velkého molekulárního oblaku v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného asi 5 000 světelných roků, jsou okvětní lístky této vesmírné růže vlastně...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu, je skromněji známá jako NGC 3372. Tato jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší Galaxie měří přes 300 světelných roků. Podobně jako menší, severněji položená Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem. Ale při...
12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi....
Astronomové využívající dalekohled ESO/VISTA vytvořili rozsáhlý atlas zdrojů infračerveného záření v pěti blízkých oblastech s probíhající tvorbou hvězd. Mozaiky složené z více než jednoho milionu samostatných záběrů odhalují vznikající mladé hvězdy vnořené do hustých oblaků prachu. Díky těmto...
Oranžovo-červený oblak zachycený na snímku je součástí mlhoviny Sh2-284. Záběr byl pořízen dalekohledem ESO/VST na Observatoři Paranal a zobrazuje tento objekt v mimořádných detailech. Protože plyn a prach v mlhovině se stále shlukují, vznikají zde nové hvězdy, kterými je Sh2-284 doslova poseta....
Růžicová mlhovina, NGC 2237, není jenom mračno plynu a prachu, které vyvolává představu obrazu květin, ale je jednou z nejslavnějších mlhovin. Okvětní lístky této kosmické růže jsou ve skutečnosti porodnice hvězd na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci ve vzdálenosti asi 5000...
Tuto kosmickou scenerii vzdálenou 20 000 světelných let v souhvězdí Lodního kýlu (Carina) vyplňuje mladá hvězdokupa a hvězdotvorná oblast Westerlund 2. Nádherný snímek zachytily kamery Hubbla v blízkém infračerveném a ve viditelném světle na oslavu 25. výročí vypuštění Hubblova kosmického...
Růžicová mlhovina není jenom kosmické mračno plynu a prachu, které vyvolává představu květin, ale je také nejslavnější. Okvětní lístky této růže na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci asi 500 světelných let daleko jsou ve skutečnosti porodnice hvězd, které do krásných...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
V NGC 2174 jde o hvězdy versus hory plynu a hvězdy vítězí. Přesněji, energetické světlo a větry z nově vzniklých hmotných hvězd odpařují a rozptylují tmavé hvězdné porodnice ve kterých vznikly. Struktury v NGC 2174 jsou ve skutečnosti mnohem řidší než vzduch a jako hory se jeví jen kvůli...
Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu nebe za viditelným spektrem obklopuje prašnou hvězdnou porodnici RCW 49 mladá hvězdokupa Westerlund 2. Infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou zobrazena černobíle, odpovídající rentgenová data z Chandry (ve falešných barvách)...
Při vzniku hvězd vládne zmatek. Učebnicovým příkladem je hvězdotvorná oblast NGC 6559. Nahoře jsou vidět červené emisní mlhoviny z vodíku, modré reflekční mlhoviny z prachu, tmavé absorpční mlhoviny z prachu a hvězdy, které z toho vznikly. První hmotné hvězdy vzniklé z hustého...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu části oblohy ze světla mimo viditelné spektrum je mladá hvězdokupa Westerlund 2 obklopená prašnou hvězdnou porodnicí RCW 49. Černobíle zobrazená infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu doplňují rentgenové údaje horkých energetických...
Hvězdné porodnice v Orionu, které se nacházejí na okraji obřího molekulárního mračna asi 1500 světelných let daleko, jsou usazeny v zářícím vodíku. Tento dech beroucí pohled zabírá asi 13° přes střed dobře známého souhvězdí s Velkou mlhovinou v Orionu, což je nejbližší hvězdotvorná oblast...
Když bylo naše Slunce, nyní středního věku, staré teprve několik miliónů let, tak bylo rentgenově tisíckrát jasnější. Nejspíše se podobalo některé z hvězd, které jsou vidět na kompozitním snímku ve falešných barvách mlhoviny v Orionu z observatoře Chandra. Ve středu snímku jsou jasné hvězdy...
Je skupina hvězd nalevo zodpovědná za vytvarování mračna plynu napravo? Asi ne. Pozorování mnoha hvězd v NGC 2467 ukazuje, že se navzájem superponují z volné skupiny hvězd v různých vzdálenostech, a netvoří koherentní otevřenou hvězdokupu, která by mlhovině dodávala energii. Ale i tak snímek...
Jak vznikla tato neobvykle velká mlhovina? Jedna z největších doposud zaznamenaných mlhovin je ve skutečnosti komplexním prstencem emisiních mlhovin spojených zářícími vlákny. Neobvyklá síť, známá jako N11, má přes 1000 světelných let a je dobře známým útvarem ve Velkém Magelanově mračnu,...
Hluboko v normálně ukrytých zákoutích obřího molekulárního mračna DR21 byla nalezena hvězdná porodnice, ve které vznikají jedny z nejhmotnějších dosud zaznamenaných hvězd. Okno do tohoto mračna otevřela v minulém roce ve středním infračerveném světle infračervená kamera Infrared Array...
Hvězdy se někdy rodí uprostřed chaosu. Z velkého mraku plynu v blízké galaxii M33 vznikly asi před 3 milióny let vnitřní uzlíky, které po gravitačním kolapsu daly vzniknout hvězdám. NGC 604 byla tak velká, že v ní mohlo vzniknout dostatek hvězd pro kulovou hvězdokupu. Mnoho mladých hvězd z...
NGC 1748 nemůže obsahovat všechny nové hvězdy, které tam vznikly. Mladé hvězdy, z nichž nejhmotnější jsou jasné modré, vyzařují tolik energie, že vytlačují a rozptylují plyn a prach v této hvězdotvorné mlhovině. Tyto hvězdy během pouhých několika stovek tisíc let změnily bublinový...
Masivní hvězda IRS4 začíná rozpínat svá křídla. Materiál proudící z této nové hvězdy zrozené teprve před 100 000 lety vytváří mlhovinu nazývanou Sharpless 106 (S106), jež je na snímku nahoře. Rozsáhlý disk prachu a plynu obíhající Infračervený zdroj 4 (IRS4 - Infrared Source 4), je...
Mladá hvězda R Coronae Australis má zaprášený domov. Prach vlevo nahoře na horní fotografii je tak hustý, že skrze něj může proniknout jenom málo světla z hvězd pozadí. Hustější prach poblíž hvězd odráží světlo z hvězdy R Coronae Australis (nahoře vpravo) a sousední TY Coronae Australis jež tak...
Růžicová mlhovina NGC 2237 není jediným vesmírným oblakem plynu a prachu, který vyvolává představu květů, ale je pravděpodobně nejznámější. Na okraji velkého molekulárního oblaku v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného asi 5 000 světelných roků, jsou okvětní lístky této vesmírné růže vlastně...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu, je skromněji známá jako NGC 3372. Tato jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší Galaxie měří přes 300 světelných roků. Podobně jako menší, severněji položená Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem. Ale při...
12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi....
Astronomové využívající dalekohled ESO/VISTA vytvořili rozsáhlý atlas zdrojů infračerveného záření v pěti blízkých oblastech s probíhající tvorbou hvězd. Mozaiky složené z více než jednoho milionu samostatných záběrů odhalují vznikající mladé hvězdy vnořené do hustých oblaků prachu. Díky těmto...
Oranžovo-červený oblak zachycený na snímku je součástí mlhoviny Sh2-284. Záběr byl pořízen dalekohledem ESO/VST na Observatoři Paranal a zobrazuje tento objekt v mimořádných detailech. Protože plyn a prach v mlhovině se stále shlukují, vznikají zde nové hvězdy, kterými je Sh2-284 doslova poseta....
Růžicová mlhovina, NGC 2237, není jenom mračno plynu a prachu, které vyvolává představu obrazu květin, ale je jednou z nejslavnějších mlhovin. Okvětní lístky této kosmické růže jsou ve skutečnosti porodnice hvězd na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci ve vzdálenosti asi 5000...
Tuto kosmickou scenerii vzdálenou 20 000 světelných let v souhvězdí Lodního kýlu (Carina) vyplňuje mladá hvězdokupa a hvězdotvorná oblast Westerlund 2. Nádherný snímek zachytily kamery Hubbla v blízkém infračerveném a ve viditelném světle na oslavu 25. výročí vypuštění Hubblova kosmického...
Růžicová mlhovina není jenom kosmické mračno plynu a prachu, které vyvolává představu květin, ale je také nejslavnější. Okvětní lístky této růže na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci asi 500 světelných let daleko jsou ve skutečnosti porodnice hvězd, které do krásných...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
V NGC 2174 jde o hvězdy versus hory plynu a hvězdy vítězí. Přesněji, energetické světlo a větry z nově vzniklých hmotných hvězd odpařují a rozptylují tmavé hvězdné porodnice ve kterých vznikly. Struktury v NGC 2174 jsou ve skutečnosti mnohem řidší než vzduch a jako hory se jeví jen kvůli...
Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu nebe za viditelným spektrem obklopuje prašnou hvězdnou porodnici RCW 49 mladá hvězdokupa Westerlund 2. Infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou zobrazena černobíle, odpovídající rentgenová data z Chandry (ve falešných barvách)...
Při vzniku hvězd vládne zmatek. Učebnicovým příkladem je hvězdotvorná oblast NGC 6559. Nahoře jsou vidět červené emisní mlhoviny z vodíku, modré reflekční mlhoviny z prachu, tmavé absorpční mlhoviny z prachu a hvězdy, které z toho vznikly. První hmotné hvězdy vzniklé z hustého...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu části oblohy ze světla mimo viditelné spektrum je mladá hvězdokupa Westerlund 2 obklopená prašnou hvězdnou porodnicí RCW 49. Černobíle zobrazená infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu doplňují rentgenové údaje horkých energetických...
Hvězdné porodnice v Orionu, které se nacházejí na okraji obřího molekulárního mračna asi 1500 světelných let daleko, jsou usazeny v zářícím vodíku. Tento dech beroucí pohled zabírá asi 13° přes střed dobře známého souhvězdí s Velkou mlhovinou v Orionu, což je nejbližší hvězdotvorná oblast...
Když bylo naše Slunce, nyní středního věku, staré teprve několik miliónů let, tak bylo rentgenově tisíckrát jasnější. Nejspíše se podobalo některé z hvězd, které jsou vidět na kompozitním snímku ve falešných barvách mlhoviny v Orionu z observatoře Chandra. Ve středu snímku jsou jasné hvězdy...
Je skupina hvězd nalevo zodpovědná za vytvarování mračna plynu napravo? Asi ne. Pozorování mnoha hvězd v NGC 2467 ukazuje, že se navzájem superponují z volné skupiny hvězd v různých vzdálenostech, a netvoří koherentní otevřenou hvězdokupu, která by mlhovině dodávala energii. Ale i tak snímek...
Jak vznikla tato neobvykle velká mlhovina? Jedna z největších doposud zaznamenaných mlhovin je ve skutečnosti komplexním prstencem emisiních mlhovin spojených zářícími vlákny. Neobvyklá síť, známá jako N11, má přes 1000 světelných let a je dobře známým útvarem ve Velkém Magelanově mračnu,...
Hluboko v normálně ukrytých zákoutích obřího molekulárního mračna DR21 byla nalezena hvězdná porodnice, ve které vznikají jedny z nejhmotnějších dosud zaznamenaných hvězd. Okno do tohoto mračna otevřela v minulém roce ve středním infračerveném světle infračervená kamera Infrared Array...
Hvězdy se někdy rodí uprostřed chaosu. Z velkého mraku plynu v blízké galaxii M33 vznikly asi před 3 milióny let vnitřní uzlíky, které po gravitačním kolapsu daly vzniknout hvězdám. NGC 604 byla tak velká, že v ní mohlo vzniknout dostatek hvězd pro kulovou hvězdokupu. Mnoho mladých hvězd z...
NGC 1748 nemůže obsahovat všechny nové hvězdy, které tam vznikly. Mladé hvězdy, z nichž nejhmotnější jsou jasné modré, vyzařují tolik energie, že vytlačují a rozptylují plyn a prach v této hvězdotvorné mlhovině. Tyto hvězdy během pouhých několika stovek tisíc let změnily bublinový...
Masivní hvězda IRS4 začíná rozpínat svá křídla. Materiál proudící z této nové hvězdy zrozené teprve před 100 000 lety vytváří mlhovinu nazývanou Sharpless 106 (S106), jež je na snímku nahoře. Rozsáhlý disk prachu a plynu obíhající Infračervený zdroj 4 (IRS4 - Infrared Source 4), je...
Mladá hvězda R Coronae Australis má zaprášený domov. Prach vlevo nahoře na horní fotografii je tak hustý, že skrze něj může proniknout jenom málo světla z hvězd pozadí. Hustější prach poblíž hvězd odráží světlo z hvězdy R Coronae Australis (nahoře vpravo) a sousední TY Coronae Australis jež tak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
