Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 2467: Od plynu k hvězdám

Uznání a copyright: T. Rector (U. Alaska Anchorage), Gemini Obs., AURA, NSF

Je skupina hvězd nalevo zodpovědná za vytvarování mračna plynu napravo? Asi ne. Pozorování mnoha hvězd v NGC 2467 ukazuje, že se navzájem superponují z volné skupiny hvězd v různých vzdálenostech, a netvoří koherentní otevřenou hvězdokupu, která by mlhovině dodávala energii. Ale i tak snímek nahoře zachycuje různé stupně vývoje hvězd. Hvězdy zcela nalevo se již vytvořily a jejich rodná mlhovina se již rozptýlila. Vlevo dole se se nachází velice mladá hvězda, která je zcela osvobozena od svého rodného kokonu plynu. Jasná stěna z jasného plynu vpravo na snímku nahoře se odpařuje energií mnoha nově vzniklých jasných hvězd. Tmavé pásy prachu ve středu ukrývají části mlhoviny, ve kterých se zcela jistě rodí nové hvězdy. Snímek nahoře pořídil 8 m dalekohled Gemini jih, který je postavený na vrcholu hory v Cerro Pachon v Chile. NGC 2467 leží v jižním souhvězdí Lodní záď (Puppis) s mnoha hvězdami ve vzdálenosti kolem 17 000 světelných let.

Štítky: Porodnice hvězd, NGC 2467


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »