Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled ESO odhaluje skrytá zákoutí rozsáhlých hvězdných porodnic
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohled ESO odhaluje skrytá zákoutí rozsáhlých hvězdných porodnic

Infračervený snímek oblasti Lupus 2 vytvořený z dat získaných kamerou VIRCAM, která pracuje na dalekohledu VISTA na observatoři ESO Paranal v Chile.
Autor: ESO/Meingast et al.

Astronomové využívající dalekohled ESO/VISTA vytvořili rozsáhlý atlas zdrojů infračerveného záření v pěti blízkých oblastech s probíhající tvorbou hvězd. Mozaiky složené z více než jednoho milionu samostatných záběrů odhalují vznikající mladé hvězdy vnořené do hustých oblaků prachu. Díky těmto pozorováním astronomové získali jedinečný nástroj, který jim pomůže zodpovědět složité otázky spojené se vznikem hvězd.

Na těchto snímcích můžeme detekovat i ty nejslabší zdroje světla, jako například hvězdy mnohem méně hmotné než naše Slunce. Odhalují objekty, které dosud nikdo nespatřil,“ říká astronom Stefan Meingast (University of Vienna, Rakousko), hlavní autor nové studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics. „To nám umožní pochopit procesy, které přetvářejí plyn a prach na hvězdy.“

Hvězdy vznikají, když se hmotné oblaky plynu a prachu hroutí vlastní gravitací. Jak k tomu ale dochází, není detailně známo. Kolik hvězd se zrodí z jednoho oblaku? Jak jsou hmotné? Kolik z nich bude mít také planety?

Aby odpověděli na tyto otázky, prozkoumali Stefan Meingast a jeho tým pět blízkých oblastí s probíhající tvorbou hvězd pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy), který pracuje na Observatoři ESO Paranal (Paranal Observatory) v Chile. Díky specializované kameře VIRCAM citlivé na infračervené záření se vědcům podařilo zachytit slabý signál přicházející z hloubi prachových mračen. „Tyto mladé hvězdy zahaluje prach, proto jsou pro naše oči prakticky neviditelné. Pouze pomocí infračerveného záření můžeme nahlédnout hluboko do těchto mračen a vznikající hvězdy studovat,“ vysvětluje doktorandka a spoluautorka studie Alena Rottensteinerová (University of Vienna, Rakousko).

Přehlídka VISIONS se zaměřila na oblasti s probíhající tvorbou hvězd ležící v souhvězdích Orion, Hadonoš, Chameleon, Jižní koruna a Vlk. Nacházejí se méně než 1500 světelných let od nás a jsou tak mohutné, že na obloze zabírají značnou plochu. Zorného pole VIRCAM je široké jako tři Měsíce v úplňku vedle sebe, proto je tato kamera mimořádně vhodným nástrojem k mapování takto rozsáhlých oblastí.

Během pěti let tým pořídil více než milion snímků. Jednotlivé záběry byly následně složeny do velké mozaiky, která odhaluje rozsáhlé panorama vesmírné krajiny. Detailně zachycuje tmavé skvrny tvořené kosmickým prachem, zářící oblaky plynu, nově zrozené hvězdy a vzdálené hvězdy Mléčné dráhy na pozadí.

Vzhledem k tomu, že stejné oblasti byly pozorovány opakovaně, umožní data z přehlídky VISIONS astronomům studovat také vlastní pohyb mladých hvězd. „V rámci přehlídky VISIONS sledujeme tyto mladé hvězdy již několik let, což nám umožňuje měřit jejich pohyb a zjistit, jak opouštějí své mateřské oblaky,“ vysvětluje astronom João Alves (University of Vienna, Rakousko), vedoucí vědecký pracovník přehlídky VISIONS. Není to však snadný úkol, protože při pohledu ze Země je změna polohy jednotlivých hvězd tak malá, jako bychom pozorovali posun o šířku lidského vlasu na vzdálenost 10 kilometrů. Provedená měření pohybů těchto hvězd doplňují údaje získané ve viditelném světle v rámci kosmické mise Gaia  (Evropská kosmická agentura, ESA), pro kterou jsou tyto mladé hvězdy skryty za hustými závoji prachu.

Atlas přehlídky VISIONS zaměstná astronomy na dlouhá léta. „Pro astronomickou komunitu mají tyto výsledky mimořádnou trvalou hodnotu, a to je důvod, proč ESO veřejné přehlídky, jako je VISIONS, provádí,“ říká astronomka Monika Petr-Gotzens (ESO, Garching, Německo), spoluautorka studie. Přehlídka VISIONS bude také základem pro budoucí pozorování jinými dalekohledy, například teleskopem ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který je ve výstavbě v Chile a má být uveden do provozu koncem tohoto desetiletí. „ELT nám umožní zaměřit se na konkrétní oblasti a poskytne dosud nevídaný detailní pohled na jednotlivé hvězdy, které se zde právě formují,“ dodává Stefan Meingast.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku „VISIONS: The VISTA Star Formation Atlas“, který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics (doi: 10.1051/0004-6361/202245771)

Složení týmu: Stefan Meingast (University of Vienna, Rakousko [Vienna]), João Alves (Vienna), Hervé Bouy (Université de Bordeaux, Francie [Bordeaux]), Monika G. Petr-Gotzens (European Southern Observatory, Německo [ESO]), Verena Fürnkranz (Max-Planck-Institut für Astronomie, Německo [MPIA]]), Josefa E. Großschedl (Vienna), David Hernandez (Vienna), Alena Rottensteiner (Vienna), Joana Ascenso (Universidade do Porto, Portugalsko [Porto]; Universidade de Lisboa, Portugalsko [Lisboa]), Amelia Bayo (ESO; Universidad de Valparaíso, Chile), Erik Brändli (Vienna), Anthony G. A. Brown (Leiden University, Nizozemí), Jan Forbrich (University of Hertfordshire, UK [Hertfordshire]), Alyssa Goodman (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, USA [CfA]), Alvaro Hacar (Vienna), Birgit Hasenberger (Vienna), Rainer Köhler (The CHARA Array of Georgia State University, USA), Karolina Kubiak (Lisboa), Michael Kuhn (Hertfordshire), Charles Lada (CfA), Kieran Leschinski (Vienna), Marco Lombardi (Università degli Studi di Milano, Itálie), Diego Mardones (Universidad de Chile, Chile), Núria Miret-Roig (European Space Agency, European Space Research and Technology Centre, Nizozemí [ESA]), André Moitinho (Lisboa), Koraljka Mužiiić (Porto; Lisboa), Martin Piecka (Vienna), Laura Posch (Vienna), Timo Prusti (ESA), Karla Peña Ramírez (Universidad de Antofagasta, Chile), Ronny Ramlau (Johannes Kepler University Linz, Rakousko; Johann Radon Institute for Computational and Applied Mathematics, Rakousko), Sebastian Ratzenböck (Vienna; Research Network Data Science at Uni Vienna), Germano Sacco (INAF – Osservatorio Astrofisico di Arcetri, Itálie), Cameren Swiggum (Vienna), Paula Stella Teixeira (University of St Andrews, UK), Vanessa Urban (Vienna), Eleonora Zari (MPIA) a Catherine Zucker (Bordeaux).

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících otázek a šíření zájmu o astronomii, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO byla založena jako mezivládní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, hostí naše dalekohledy. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje ESO Very Large Telescope a jeho interferometr VLTI, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array South), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. Spolu s mezinárodními partnery provozuje ESO na Chajnantoru zařízení ALMA, které pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme „největší oko upřené k nebi“ – Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naše operace v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

Kontakty

Anežka Kabátová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Česko; Email: eson-czech@eso.org

Stefan Meingast; University of Vienna; Vienna, Austria; Email: stefan.meingast@univie.ac.at

Juan Carlos Muñoz Mateos; ESO Media Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6176; Email: press@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2307, 11. května 2023)



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Lupus 2, VISIONS, Porodnice hvězd, VISTA, Tisková zpráva ESO


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční krátery a moře

Další informace »