Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Adam Denko Vytisknout článek

Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

Hvězda WR 124 jako jasný objekt ve středu mlhoviny je zde zobrazena v blízkém a středním infračerveném pásmu záření pomocí JWST.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team

V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI poodhalil struktury rozsáhlé mlhoviny, vzdálené galaxie v pozadí a především předehru smrti masivní hvězdy – supernovy.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou hmotné hvězdy a jsou typické tím, že odvrhávají svou hmotu do okolí. Hvězda WR 124 má hmotnost zhruba 30 Sluncí a ze svého objemu již odvrhla do prostoru plyn a prach o hmotnosti 10 Sluncí. Právě vyvržený materiál tvoří zářící květ s průměrem 10 světelných let. Mračno je modelováno stelárními větry z okolí i ze samotné centrální hvězdy. Vznikají při tom překrásné útvary připomínající pulce. Ze struktur je možné číst historii pomalu umírající hvězdy, astronomové na základě toho dokážou například změřit její hmotnost v minulých etapách života.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomáhá se svými infračervenými “superschopnostmi” rozluštit klíčové otázky týkající se produkce kosmického prachu, ze kterého vznikají nové hvězdy, planety i život. Právě při výbuchu supernov je do okolí vyvrháváno obrovské množství hmoty tvořící nejen základy našeho života. Toto pozorování nám umožňuje sledovat, čím si některé hvězdy pravděpodobně procházely před koncem jejich života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA, esawebb.org
[2] Webbtelescope.org
[3] WR 124 na snímku HST



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: WR 124, Jwst


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »