Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Adam Denko Vytisknout článek

Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

Hvězda WR 124 jako jasný objekt ve středu mlhoviny je zde zobrazena v blízkém a středním infračerveném pásmu záření pomocí JWST.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team

V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI poodhalil struktury rozsáhlé mlhoviny, vzdálené galaxie v pozadí a především předehru smrti masivní hvězdy – supernovy.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou hmotné hvězdy a jsou typické tím, že odvrhávají svou hmotu do okolí. Hvězda WR 124 má hmotnost zhruba 30 Sluncí a ze svého objemu již odvrhla do prostoru plyn a prach o hmotnosti 10 Sluncí. Právě vyvržený materiál tvoří zářící květ s průměrem 10 světelných let. Mračno je modelováno stelárními větry z okolí i ze samotné centrální hvězdy. Vznikají při tom překrásné útvary připomínající pulce. Ze struktur je možné číst historii pomalu umírající hvězdy, astronomové na základě toho dokážou například změřit její hmotnost v minulých etapách života.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomáhá se svými infračervenými “superschopnostmi” rozluštit klíčové otázky týkající se produkce kosmického prachu, ze kterého vznikají nové hvězdy, planety i život. Právě při výbuchu supernov je do okolí vyvrháváno obrovské množství hmoty tvořící nejen základy našeho života. Toto pozorování nám umožňuje sledovat, čím si některé hvězdy pravděpodobně procházely před koncem jejich života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA, esawebb.org
[2] Webbtelescope.org
[3] WR 124 na snímku HST



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: WR 124, Jwst


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »