Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

Protohvězda obklopená tmavými oblaky prachu (katalogové označení L1527), která jsou na infračerveném záběru doslova rozzářená. Snímek přístrojem Near-Infrared Camera (NIRCam) vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pořídil pomocí kamery NIRcam fotografii protohvězdy L1527 vzdálené 460 světelných let od planety Země, která se nachází v souhvězdí Býka. Jde o vznikající hvězdu s velice nestabilním tvarem, ve které však ještě neprobíhají termonukleární reakce. Kolem ní se díky gravitaci mísí hustá oblaka prachu, což lze jasně vidět na fotografii, kde oranžové odstíny reprezentují hustá mračna a modré ta řidší. Protohvězda při svém vývoji vyvrhává oblaka plynů. Tyto výtrysky se následně srážejí s okolní hmotou, čímž vyvářejí tvar připomínající přesýpací hodiny.

Uprostřed fotografie lze zahlédnout i protoplanetární disk hvězdy, za kterým se nám protohvězda schovává. Prstenec o velikosti Sluneční soustavy propouští světlo dvěma směry, což může za zajímavé osvětlení mlhoviny, a je také jedním z hlavních zdrojů hmoty pro zvětšování 100 000 let staré protohvězdy.

Obecně jde o fotograficky těžký objekt, a to i pro teleskopy jako je např. Hubbleův vesmírný dalekohled, protože září hlavně v infračerveném oboru světla. Pro dalekohledy pracující ve viditelném spektru je téměř nezachytitelný. Vesmírnému teleskopu Jamese Webba to ale naopak hraje do karet, jelikož byl na pozorování v infračerveném oboru navržen.

Více detailů o této rodící se planetární soustavě jsme přinesli v následujících článcích:

ALMA objevila mladou hvězdu s pokrouceným protoplanetárním diskem

Rodí se nová planetární soustava

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov
[3] esawebb.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, Protohvězda, Protohvězda L1527


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »