Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu
Autor: NASA
OSIRIS-REx je sonda agentury NASA zaměřená na průzkum planetky (101955) Bennu obíhající mezi oběžnými dráhami Země a Marsu. Jde o planetku typu Apollo, která kříží dráhu Země. Hlavním úkolem sondy byl odběr materiálu z cílového asteroidu a následné odevzdání vzorků do pozemských laboratoří, kde budou podrobně zkoumány. Tento obtížný úkol by měl být po několikaleté cestě splněn už tuto neděli 24. září v odpoledních hodinách našeho času.
OSIRIS-REx byla vypuštěna raketou Atlas V v roce 2016. K samotnému odběru došlo až o zhruba čtyři roky později, kdy se sonda přiblížila a poté i na pět sekund dotkla povrchu planetky. Materiál ležící na povrchu prudce rozvířila výronem stlačeného dusíku. Jak velké množství materiálu bylo odebráno se neví, ale může jít o několik kamínků nebo směs menších částic i větších kamenů. Sonda se je následně snažila zachytit do odběrné hlavy na konci ramene TAGSAM. Odhadovaná hmotnost vzorku je 200 až 400 gramů, což značně přesahuje hranici minimálního požadavku 60 gramů.
Cenný vzorek bude na Zemi dopraven ve speciálním pouzdru s odolným tepelným štítem. Kapsle vážící 45 kilogramů se totiž stane vůbec druhým nejrychlejším lidmi vyrobeným objektem letícím v atmosféře naší planety. Při vstupu se bude pohybovat rychlostí až 43 500 km/h (36× rychlost zvuku). Poté bude zpomalovat a čelit nesmírně obrovským teplotám. Jakmile dosáhne rychlosti 1850 km/h, otevře svůj stabilizační padák. O několik minut později dojde k vypuštění hlavního padáku, s jehož pomocí pouzdro bezpečně dosedne na zemský povrch.
Kapsle by měla dopadnout do oblasti solné pánve Utah Test and Training Range o rozměrech 58 × 14 kilometrů. Konečná poloha však může být ovlivněna větrem, jehož směr a působení bude předem předpovězeno meteorologickými balóny. Pouzdro bude za letu monitorováno letounem WB-57 a dalšími přístroji. Schránka byla navržena tak, aby byla připravena i na velmi nepříznivé meteorologické podmínky, jako jsou bouřky a silné deště. Dovezené vzorky budou zkoumány několik nadcházejících let. Mohou nám totiž poskytnout informace o materiálu z dob vznikající Sluneční soustavy.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, přímý přenos návratu vzorků
[2] Kosmonautix.cz
[3] Wikipedia
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
