Výrobci hlásí: sonda OSIRIS-REx je hotová!

Start je ještě relativně daleko, přípravy ale letí jako blesk. K 21. říjnu ohlásila firma Lockheed Martin, hlavní kontraktor NASA pro misi OSIRIS-REx, že dokončila výrobu a vesmírné plavidlo je hotové. Všechno jde podle časového plánu a sondu čeká nyní 5 měsíců testování, zda zvládne vibrace při startu na špici rakety a extrémní teploty na meziplanetární dráze.

OSIRIS-REx (zkratka pro Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vypadá zjednodušeně řečeno jako krychle s délkou hrany asi 3 metry, ze které vybíhají solární panely, komunikační antény, hledáčky pěti vědeckých systémů a zařízení pro odběr vzorků z povrchu asteroidu. Startovní hmotnost plavidla bude skoro 1,5 tuny.

Výroba i testy probíhají v závodě Lockheed Martin v Denveru (stát Colorado), příští květen má být OSIRIS-REx převezen do Kennedyho kosmického střediska na Floridě, tady si už sondu převezmou lidé z NASA, natankují do jejích palivových nádrží hydrazin, zapouzdří ji do aerodynamického krytu pro start a pár týdnů před vzletem integrují s nosičem.

Se samotným vypuštěním se kosmická agentura obrátila na United Launch Alliance, která dodá raketu Atlas V v poměrně vzácně užívané konfiguraci 411, čtyřka je v metrech průměr krytu nákladu rakety, která bude mít jeden postranní pomocný motor na pevné palivo, připevněný z boku k centrálnímu stupni, a jeden motor Centaur ve stupni horním.

Startovní okno k cílové planetce 101995 Bennu se otevírá 3. září 2016 a trvá 39 dnů, pak už bude Bennu příliš daleko od Země a situace by se zlepšila až za půldruhého roku. Pokud všechno klapne (a přípravy údajně mají momentálně dostatečnou časovou rezervu), OSIRIS-REx bude vynesen Atlasem V ze sousedního mysu Canaveral na Floridě na počátku září příštího roku a po přímé trajektorii opustí gravitační sevření Země. Zhruba za rok se ale vrátí a využije přitažlivosti naší planety ke korekci dráhy směrem k Bennu, tzv. gravitačního praku. Tento manévr pomůže sondě dosáhnout asteroidu, jehož oběžná dráha kolem Slunce je skloněna vůči zemské o 6 stupňů.

Za další zhruba rok, 12. září 2018, se OSIRIS-REx konečně dopracuje do sousedství tělesa Bennu a zahájí 68denní periodu, při které se bude postupně přibližovat k cíli a mapovat jeho povrch a pro citlivé systémy potenciálně nebezpečné okolí. Cesta tak potrvá dva roky, není to ale kvůli velké vzdálenosti Bennu (blízkozemní asteroid, jenž oběhne okolo Slunce každého 1,2 pozemského roku) jako spíše obtížností srovnat vzájemné dráhy a rychlosti. Sběr vzorků z povrchu půlkilometrové planetky je plánován v roce 2019, OSIRIS-REx se několikrát velmi těsně přiblíží k povrchu asteroidu, vyfoukne na něj stlačený plyn a tím se snad zadaří dostat rozptýlené částice kamení a prachu do sběrného kanystru sondy. Jakmile bude hotovo, REx odletí do bezpečné vzdálenosti od Bennu a vyčká zážehu, který jej pošle domů.

 

Animace činnosti sondy u planetky Bennu (Goddardovo středisko NASA).

 

Po více než 500 dnech pobytu nad asteroidem Bennu, v březnu 2021, zapálí OSIRIS-REx raketové trysky a zamíří na dlouhou cestu zpět k Zemi. Řítíce se do její atmosféry, sonda v září 2023 odhodí návratový kanystr se 60 gramy půdy z Bennu, vybavený tepelnou ochranou a padákem, a sama se před zánikem v zemském ovzduší zachrání úhybným manévrem, který ji umístí na heliocentrickou dráhu (na níž ostatně bude prakticky po celou misi). Návratový kontejner budou netrpělivě očekávat vědci v poušti v Utahu.

Co přinese takováto mise za zhruba miliardu dolarů? Věci na jedné straně zajímavé, na druhé užitečné. Tělesa jako asteroid Bennu, jakési zdánlivě „nepoužité tvárnice při stavbě sluneční soustavy“, nám mohou napovědět hodně o principu a průběhu jejího vzniku, stejně tak vědci pořád pracují s teorií, že vodu a stavební kameny života jako třeba organické molekuly na Zemi přinesly před miliardami let impakty podobných planetek. A kde jinde si tuto hypotézu potvrdit/vyvrátit než přímo u zdroje?

A to nejlepší nakonec: praktičtí lidé z NASA hodlají využít informace z OSIRIS-REx pro rozpracování nouzových scénářů, kdyby bylo jednoho dne objeveno podobné těleso na kolizní dráze se Zemí a my bychom byli nuceni jej z tohoto nešťastného kursu odchýlit.

V roce 2010 se na asteroid Bennu zaměřili italští vědci a varovali před 8 možnostmi jeho dopadu na zemský povrch mezi lety 2169 a 2199, pozdější pozorování a upřesnění jeho dráhy ukázalo, že při všech osmi průletech kolem Země v té době nepřesáhne pravděpodobnost zásahu naší planety sedm setin procenta. Odhady z loňského roku hovoří o kumulativní pravděpodobnosti zásahu povrchu Země tělesem Bennu 0,037 procenta pro období let 2175 až 2196.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASASpaceFlight.com 22. 10. 2015
[2] Spaceflightnow.com 25. 10. 2015
[3] OSIRIS-REx na anglické wikipedii