Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu
Adam Denko Vytisknout článek

Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu

Testování padáku pouzdraTestování padáku pouzdra OSIRIS-Rex bylo důležitou zkouškou návratové mise se vzorky z planety Bennu OSIRIS-Rex bylo důležitou zkouškou návratové mise se vzorky z planety Bennu
Autor: NASA

OSIRIS-REx je sonda agentury NASA zaměřená na průzkum planetky (101955) Bennu obíhající mezi oběžnými dráhami Země a Marsu. Jde o planetku typu Apollo, která kříží dráhu Země. Hlavním úkolem sondy byl odběr materiálu z cílového asteroidu a následné odevzdání vzorků do pozemských laboratoří, kde budou podrobně zkoumány. Tento obtížný úkol by měl být po několikaleté cestě splněn už tuto neděli 24. září v odpoledních hodinách našeho času.

OSIRIS-REx byla vypuštěna raketou Atlas V v roce 2016. K samotnému odběru došlo až o zhruba čtyři roky později, kdy se sonda přiblížila a poté i na pět sekund dotkla povrchu planetky. Materiál ležící na povrchu prudce rozvířila výronem stlačeného dusíku. Jak velké množství materiálu bylo odebráno se neví, ale může jít o několik kamínků nebo směs menších částic i větších kamenů. Sonda se je následně snažila zachytit do odběrné hlavy na konci ramene TAGSAM. Odhadovaná hmotnost vzorku je 200 až 400 gramů, což značně přesahuje hranici minimálního požadavku 60 gramů.

Cenný vzorek bude na Zemi dopraven ve speciálním pouzdru s odolným tepelným štítem. Kapsle vážící 45 kilogramů se totiž stane vůbec druhým nejrychlejším lidmi vyrobeným objektem letícím v atmosféře naší planety. Při vstupu se bude pohybovat rychlostí až 43 500 km/h (36× rychlost zvuku). Poté bude zpomalovat a čelit nesmírně obrovským teplotám. Jakmile dosáhne rychlosti 1850 km/h, otevře svůj stabilizační padák. O několik minut později dojde k vypuštění hlavního padáku, s jehož pomocí pouzdro bezpečně dosedne na zemský povrch.

Kapsle by měla dopadnout do oblasti solné pánve Utah Test and Training Range o rozměrech 58 × 14 kilometrů. Konečná poloha však může být ovlivněna větrem, jehož směr a působení bude předem předpovězeno meteorologickými balóny. Pouzdro bude za letu monitorováno letounem WB-57 a dalšími přístroji. Schránka byla navržena tak, aby byla připravena i na velmi nepříznivé meteorologické podmínky, jako jsou bouřky a silné deště. Dovezené vzorky budou zkoumány několik nadcházejících let. Mohou nám totiž poskytnout informace o materiálu z dob vznikající Sluneční soustavy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, přímý přenos návratu vzorků
[2] Kosmonautix.cz
[3] Wikipedia



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: 101955 bennu, OSIRIS-REx


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »