Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST
Adam Denko Vytisknout článek

Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

Pilíře stvoření v blízkém infračerveném oboru kamerou NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)

Perfektní optika pozlacených zrcadel dalekohledu Jamese Webba znovu ukázala co dokáže. Teleskop byl tentokrát namířen na velice známé Pilíře stvoření, oblast uvnitř Orlí mlhoviny M16. Zachytil nejen dechberoucí krásu této části mlhoviny, ale hlavně místa, kde se “rodí” nové hvězdy.

Mračna prachu, která vypadají, jakoby někam stoupal kouř, jsou ve skutečnosti zbytky materiálu erodované intenzivním UV zářením horkých hvězd (mimo záběr). Ta se pod tlakem záření hroutí, zahřívají a díky gravitaci se z nich postupně vytváří hvězdy. Ty na fotografii září ve výrazné červené barvě. Tato místa jsou díky své teplotě bohatým zdrojem blízkého-infračerveného záření (Near-InfraRed = NIR), ve kterém JWST mlhovinu fotografoval (tedy jeho přístroj NIRCam).

Kolem dominantních Sloupů stvoření je možné vidět i menší sloupky takzvané Herbig-Haro objekty. Vznikají, když mladá hvězda vyvrhne ze svých pólů poměrně rychlé proudy plynu, které později mohou interagovat s okolními mračny.

Na přiloženém videu se můžeme doslova ponořit do Mléčné dráhy, kde poblíž centra naší galaxie leží Orlí mlhovina a její známé Pilíře stvoření.

Přestože fotonů v blízké infračervené oblasti spektra pronikly prachem a pomohly ho jakoby odstranit, nevidíme žádné galaxie v pozadí. Objekt se totiž nachází směrem do galaktického centra, kde jsou husté shluky mezihvězdného prachu, které slabé světlo z galaxií překrývají a pohlcují, podobně jako možná právě dnes u vás mlha či nízká oblačnost zakrývá noční oblohu.

Orlí mlhovina katalogovaná v Messierově katalogu jako M16 je obrovská emisní mlhovina z ionizovaného vodíku (HII) v souhvězdí Hada (Serpens). Mimo ikonické Pilíře stvoření v ní najdeme i mladou otevřenou hvězdokupu, která se svými silnými hvězdnými větry může za erozi a tvar útvarů v mlhovině.

Působivý rozdíl mezi snímáním mlhovin ve viditelném světle z HST a blízkém infračerveném oboru z JWST zachycuje níže vložená dvojice snímků. Větší jsou ke stažení na webu ESA. Pohled v blízkém infračerveném oboru nabídl v minulosti i HST, ale zdaleka ne v takovém detailu. Přímé srovnání nabízí "slider tool" na webu ESA.

Srovnání snímku známých Pilířů stvoření v mlhovině M16 z vesmírných dalekohledů HST (vlevo, viditelný obor spektra, ACS) a JWST (vpravo, blízký infračervený obor, NIRCam) Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)
Srovnání snímku známých Pilířů stvoření v mlhovině M16 z vesmírných dalekohledů HST (vlevo, viditelný obor spektra, ACS) a JWST (vpravo, blízký infračervený obor, NIRCam)
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] webbtelescope.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: M16, Pilíře stvoření, HST, Jwst


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Supernova SN 2025rbs (NGC 7331)

Záběr na nově objevenou supernovu v galaxii NGC 7331. Jde o kombinaci dat z května, kdy jsem na NGC 7331 nasbíral asi 8 hodin. Když jsem se dozvěděl o nové supernově, okamžitě jsem dofotil další asi 3 hodiny, výsledkem je fotografie, kterou vidíte. V ní se snoubí už celkem kvalitní délka expozice, která pěkně vykresluje samotnou galaxii a nynější přidané 3 hodiny dokreslily samotnou supernovu.

Další informace »