Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST
Adam Denko Vytisknout článek

Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

Pilíře stvoření v blízkém infračerveném oboru kamerou NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)

Perfektní optika pozlacených zrcadel dalekohledu Jamese Webba znovu ukázala co dokáže. Teleskop byl tentokrát namířen na velice známé Pilíře stvoření, oblast uvnitř Orlí mlhoviny M16. Zachytil nejen dechberoucí krásu této části mlhoviny, ale hlavně místa, kde se “rodí” nové hvězdy.

Mračna prachu, která vypadají, jakoby někam stoupal kouř, jsou ve skutečnosti zbytky materiálu erodované intenzivním UV zářením horkých hvězd (mimo záběr). Ta se pod tlakem záření hroutí, zahřívají a díky gravitaci se z nich postupně vytváří hvězdy. Ty na fotografii září ve výrazné červené barvě. Tato místa jsou díky své teplotě bohatým zdrojem blízkého-infračerveného záření (Near-InfraRed = NIR), ve kterém JWST mlhovinu fotografoval (tedy jeho přístroj NIRCam).

Kolem dominantních Sloupů stvoření je možné vidět i menší sloupky takzvané Herbig-Haro objekty. Vznikají, když mladá hvězda vyvrhne ze svých pólů poměrně rychlé proudy plynu, které později mohou interagovat s okolními mračny.

Na přiloženém videu se můžeme doslova ponořit do Mléčné dráhy, kde poblíž centra naší galaxie leží Orlí mlhovina a její známé Pilíře stvoření.

Přestože fotonů v blízké infračervené oblasti spektra pronikly prachem a pomohly ho jakoby odstranit, nevidíme žádné galaxie v pozadí. Objekt se totiž nachází směrem do galaktického centra, kde jsou husté shluky mezihvězdného prachu, které slabé světlo z galaxií překrývají a pohlcují, podobně jako možná právě dnes u vás mlha či nízká oblačnost zakrývá noční oblohu.

Orlí mlhovina katalogovaná v Messierově katalogu jako M16 je obrovská emisní mlhovina z ionizovaného vodíku (HII) v souhvězdí Hada (Serpens). Mimo ikonické Pilíře stvoření v ní najdeme i mladou otevřenou hvězdokupu, která se svými silnými hvězdnými větry může za erozi a tvar útvarů v mlhovině.

Působivý rozdíl mezi snímáním mlhovin ve viditelném světle z HST a blízkém infračerveném oboru z JWST zachycuje níže vložená dvojice snímků. Větší jsou ke stažení na webu ESA. Pohled v blízkém infračerveném oboru nabídl v minulosti i HST, ale zdaleka ne v takovém detailu. Přímé srovnání nabízí "slider tool" na webu ESA.

Srovnání snímku známých Pilířů stvoření v mlhovině M16 z vesmírných dalekohledů HST (vlevo, viditelný obor spektra, ACS) a JWST (vpravo, blízký infračervený obor, NIRCam) Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)
Srovnání snímku známých Pilířů stvoření v mlhovině M16 z vesmírných dalekohledů HST (vlevo, viditelný obor spektra, ACS) a JWST (vpravo, blízký infračervený obor, NIRCam)
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] webbtelescope.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: M16, Pilíře stvoření, HST, Jwst


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »