Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos
Adam Denko Vytisknout článek

Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

Snímek z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazující 37 balvanů odhozených z povrchu měsíce Dimorphos vlivem úspěšné srážky sondy DART.
Autor: HST/NASA/ESA

Agentura NASA minulý rok vůbec poprvé nanečisto vyzkoušela planetární obranu. Zhruba půltunová sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) byla navedena na kolizní kurz s měsíčkem Dimorphos, jenž obíhá kolem blízkozemního asteroidu Didymos. Sonda trefila zhruba 160metrové těleso 27. září loňského roku rychlostí 6,15 kilometrů za sekundu. O necelé tři měsíce později (19. 12. 2022) byl na systém již poněkolikáté namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který zachytil balvany, jež byly vlivem kolize nejspíše setřeseny z povrchu měsíce.

Kolizi a její efekt pozorovalo mnoho observatoří včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Zachytily náhlé zjasnění systému, nově vytvořený ohon z vyhozeného prachu a změřili změnu dráhy, kterou DART způsobila. Orbitální perioda měsíčku kolem většího asteroidu byla zkrácena z původních 11 hodin a 55 minut na 11 hodin a 23 minut, celkově tedy o 32±2 minut. Aby byla mise považována za úspěšnou, musela výsledná změna činit nejméně 73 sekund. Tento cíl byl překonán více než 25×.

Hubbleův vesmírný dalekohled během svého pozorování pořídil fotografii, na níž lze vidět zářící systém s dlouhým ohonem a celkem 37 balvanů o velikosti od 1 do 6,7 metrů. Kusy se pohybují rychlostí přibližně jednoho kilometru za hodinu a tvoří zhruba tisícinu celkové hmotnosti měsíce Dimorphos. Patří mezi ty nejtmavší objekty Sluneční soustavy, které kdy HST pozoroval. Badatelé předpokládají, že se nejedná o kusy asteroidu rozbité vlivem impaktu, ale o balvany, které se nacházely na jeho povrchu, kde byly přitahovány slabou gravitací. Můžeme je vidět například na jednom z posledních snímků před srážkou z kamery DRACO. Prudký náraz balvany následně setřásl a vyslal do prostoru.

Jeden z posledních snímků ze sondy DART. Byl pořízen kamerou DRACO ve výšce asi 11 kilometrů, kdy do prudkého nárazu zbývaly zhruba 2 sekundy. Autor: NASA
Jeden z posledních snímků ze sondy DART. Byl pořízen kamerou DRACO ve výšce asi 11 kilometrů, kdy do prudkého nárazu zbývaly zhruba 2 sekundy.
Autor: NASA

Pomocí těchto balvanů můžeme například odhadnout velikost impaktního kráteru vytvořeného sondou. Jeho průměr přesněji změří budoucí doprovodná mise Evropské kosmické agentury Hera, která poletí k systému binárního asteroidu Didymos-Dimorphos mimo jiné prozkoumat efekt samotné srážky. Pokud budou kusy nadále sledovány, vědci budou schopni určit, v jakých směrech byly vymrštěny z povrchu. Díváním se na následky mise DART získáváme i jedinečné informace o vnitřní struktuře planetky. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esahubble.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Dimorphos, DART, HST Hubble Space Telescope


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »