Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu
Adam Denko Vytisknout článek

Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu

Planetární mlhovina IPHASX J055226.2+32372 vyfocená v čáře vodíku Hα. Na fotce jde vidět bipolární tvar mlhoviny.
Autor: University of Hong Kong

Běžné stáří planetárních mlhovin se pohybuje mezi 5–25 tisíci lety. Nedávno však teleskopy zachytily fotony z planetární mlhoviny, která přepsala rekordy. Mlhovina byla nalezena v otevřené hvězdokupě M37 v souhvězdí Persea týmem astronomů vedeným členy z Hongkongské univerzity.

Planetární mlhoviny nemají s planetami nic společného. První astronomové je popsali jako kulaté tvary podobné planetám. Dnes už ale víme, že jde o poslední stádium života hvězd mezi 1–8 hmotnostmi Slunce. Planetární mlhoviny jsou bílí trpaslíci obalení do ionizovaného plynu, který byl v minulosti vyvržen do prostoru v posledních etapě života hvězdy zvané červený veleobr. V porovnání s dobou života hvězdy je tato část pouhé mrknutí oka. Podobně skončí za 7 až 8 miliard let i naše hvězda Slunce.

Planetární mlhovina IPHASX J055226.2+32372 v hvězdokupě M37 má bipolární tvar a podle dat z družice Gaia velikost až 3,2 parseků (1 parsek = 3,26 světelných let). Hmotnost plynu mlhoviny se odhaduje na 0,32 Sluncí, zatímco hmotnost bílého trpaslíka v centru na 0,63 Sluncí. Bílý trpaslík je velice horký objekt v řádu desítek tisíc stupňů.

Rozsáhlé emise z planetární mlhoviny IPHASX J055226.2+32372 (červená barva) Autor: University of Hong Kong
Rozsáhlé emise z planetární mlhoviny IPHASX J055226.2+32372 (červená barva)
Autor: University of Hong Kong
Klíčem k příčině velkého stáří i rozměrů mlhoviny je její poloha ve hvězdokupě. Ta funguje jako štít před mezigalaktickým plynem, který by ji jinak poměrně snadno „rozfoukal“ do okolního prostotu.

Planetární mlhoviny jsou obvykle 5 000 až 25 000 let staré. Mezigalaktický plyn postupně roznáší jejich mračna do okolí, až zbyde jenom bílý trpaslík, který později vychladne. Věk nově objevené nejstarší planetární mlhoviny se odhaduje na neuvěřitelných 78 000 let. Byl vypočítán na základě rychlosti expanze plynu v mlhovině a jejích rozměrů. Podobné „přestárlé“ planetární mlhoviny byly nalezeny pouze třikrát.

Hvězdokupa M37 se skládá z přibližně 500 známých hvězd a její stáří se odhaduje na asi půl miliardy let. Byla objevena v roce 1654 Giovannim Battistou Hodiernaem. Podrobněji ji popsal Charles Messier a zařadil ji do svého katalogu jako M37. Zajímavá je také její poloha v naší galaxii. Nachází se 4 500 světelných let od Země v rameni Persea v takzvaném galaktickém anti-centru, což je prostor přímo naproti středu naší galaxie. Díky tomu je hvězdokupa lépe viditelná (méně mračen ve výhledu).

Tento objekt bude v budoucnu určitě více zkoumán, možná i dalekohledem Jamese Webba.
 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org
[2] Univesemagazine.com
[3] M37 na Wikipedii
[4] iopscience.iop.org (PDF)



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Planetární mlhovina


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »