Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny

Jižní prstencová mlhovina vyfotografovaná vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Data byla zachycena přístroji NIRCam a MIRI.
Autor: NASA/JWST

Tento kosmický klenot zná skoro celý svět. Jde o Jižní prstencovou mlhovinu NGC 3132, která se stala jedním z prvních vědeckých cílů nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tato planetární mlhovina nacházející se v souhvězdí Plachet má poměrně rozmanitý tvar, což uchvátilo myšlenky mezinárodního týmu vědců. Za tak komplexní tvar objektu mohou podle simulací další hvězdy.

Kombinací špičkových dat z JWST a z evropské vesmírné observatoře Gaia bylo možné vypočítat hmotnosti původní hvězdy a jejího pozůstatku. Hmotnost ústřední hvězdy se pohybovala kolem tří Sluncí. Zbylý bílý trpaslík už váží pouze 60 % Slunce. Díky těmto novým informacím se podařilo vytvořit model, dle kterého se vědci snažili nasimulovat vývoj mlhoviny. Za její vznik může hlavně centrální hvězda, která před zhruba 2 500 lety postupně vyvrhla velkou část své hmoty do prostoru. Červená barva bílého trpaslíka je na spodní fotografii vlevo způsobena diskem z prachu obíhajícího kolem něj.

Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary. Autor: NASA/JWST
Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary.
Autor: NASA/JWST

Dle vědců byla centrální hvězda navštívena jednou nebo dvěma malými hvězdami, které při interakci začaly produkovat silné proudy, a to ještě dříve, než začalo samotné vyvrhávání vrstev. Tyto proudy následně značně ovlivnily rozšiřující se mračna a výslednou podobu mlhoviny. Stopy po proudech lze pozorovat na okrajích mlhoviny, kde se jeví jako dvě protilehlé „boule“. Tým vědců dále předpokládá, že se na tvarování úchvatné mlhoviny podílelo čtyři až pět hvězd. To potvrzuje např. velké množství prstencových tvarů v okolí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov
[3] phys.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Planetární mlhovina, Jižní prstencová mlhovina, James Webb Space Telescope


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »