Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny

Jižní prstencová mlhovina vyfotografovaná vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Data byla zachycena přístroji NIRCam a MIRI.
Autor: NASA/JWST

Tento kosmický klenot zná skoro celý svět. Jde o Jižní prstencovou mlhovinu NGC 3132, která se stala jedním z prvních vědeckých cílů nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tato planetární mlhovina nacházející se v souhvězdí Plachet má poměrně rozmanitý tvar, což uchvátilo myšlenky mezinárodního týmu vědců. Za tak komplexní tvar objektu mohou podle simulací další hvězdy.

Kombinací špičkových dat z JWST a z evropské vesmírné observatoře Gaia bylo možné vypočítat hmotnosti původní hvězdy a jejího pozůstatku. Hmotnost ústřední hvězdy se pohybovala kolem tří Sluncí. Zbylý bílý trpaslík už váží pouze 60 % Slunce. Díky těmto novým informacím se podařilo vytvořit model, dle kterého se vědci snažili nasimulovat vývoj mlhoviny. Za její vznik může hlavně centrální hvězda, která před zhruba 2 500 lety postupně vyvrhla velkou část své hmoty do prostoru. Červená barva bílého trpaslíka je na spodní fotografii vlevo způsobena diskem z prachu obíhajícího kolem něj.

Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary. Autor: NASA/JWST
Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary.
Autor: NASA/JWST

Dle vědců byla centrální hvězda navštívena jednou nebo dvěma malými hvězdami, které při interakci začaly produkovat silné proudy, a to ještě dříve, než začalo samotné vyvrhávání vrstev. Tyto proudy následně značně ovlivnily rozšiřující se mračna a výslednou podobu mlhoviny. Stopy po proudech lze pozorovat na okrajích mlhoviny, kde se jeví jako dvě protilehlé „boule“. Tým vědců dále předpokládá, že se na tvarování úchvatné mlhoviny podílelo čtyři až pět hvězd. To potvrzuje např. velké množství prstencových tvarů v okolí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov
[3] phys.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Planetární mlhovina, Jižní prstencová mlhovina, James Webb Space Telescope


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »