Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny

Jižní prstencová mlhovina vyfotografovaná vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Data byla zachycena přístroji NIRCam a MIRI.
Autor: NASA/JWST

Tento kosmický klenot zná skoro celý svět. Jde o Jižní prstencovou mlhovinu NGC 3132, která se stala jedním z prvních vědeckých cílů nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tato planetární mlhovina nacházející se v souhvězdí Plachet má poměrně rozmanitý tvar, což uchvátilo myšlenky mezinárodního týmu vědců. Za tak komplexní tvar objektu mohou podle simulací další hvězdy.

Kombinací špičkových dat z JWST a z evropské vesmírné observatoře Gaia bylo možné vypočítat hmotnosti původní hvězdy a jejího pozůstatku. Hmotnost ústřední hvězdy se pohybovala kolem tří Sluncí. Zbylý bílý trpaslík už váží pouze 60 % Slunce. Díky těmto novým informacím se podařilo vytvořit model, dle kterého se vědci snažili nasimulovat vývoj mlhoviny. Za její vznik může hlavně centrální hvězda, která před zhruba 2 500 lety postupně vyvrhla velkou část své hmoty do prostoru. Červená barva bílého trpaslíka je na spodní fotografii vlevo způsobena diskem z prachu obíhajícího kolem něj.

Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary. Autor: NASA/JWST
Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary.
Autor: NASA/JWST

Dle vědců byla centrální hvězda navštívena jednou nebo dvěma malými hvězdami, které při interakci začaly produkovat silné proudy, a to ještě dříve, než začalo samotné vyvrhávání vrstev. Tyto proudy následně značně ovlivnily rozšiřující se mračna a výslednou podobu mlhoviny. Stopy po proudech lze pozorovat na okrajích mlhoviny, kde se jeví jako dvě protilehlé „boule“. Tým vědců dále předpokládá, že se na tvarování úchvatné mlhoviny podílelo čtyři až pět hvězd. To potvrzuje např. velké množství prstencových tvarů v okolí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov
[3] phys.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Planetární mlhovina, Jižní prstencová mlhovina, James Webb Space Telescope


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Dnes opět větší počet skvrn.

Další informace »