Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi
Adam Denko Vytisknout článek

Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi

Vizualizace možné podoby hnědého trpaslíka W1935 s naznačenou infračervenou emisí v čáře metanu, která je podle vědců způsobena polárními zářemi (na obrázku červeně).
Autor: NASA, ESA, CSA, and L. Hustak (STScI)

Webbův kosmický dalekohled objevil nového hnědého trpaslíka, tedy objekt, jehož teplota a tlak uvnitř něj nedosahují dostatečných hodnot pro průběh veškerých termonukleárních reakcí. Vzniká však podobně jako hvězdy, a proto tato tělesa často přezdíváme jako nepodařené hvězdy. Obecně se nejedná o vzácný objekt, tento však vědce velmi překvapil.

Objevený trpaslík dostal označení W1935 a nachází se asi 47 světelných let od Země. Astronomové pořídili jeho spektrum a zjistili, že metan (CH4) emituje infračervené záření, což je přesným opakem, než bylo očekáváno. Většinou totiž tato sloučenina v hnědých trpaslících světlo naopak pohlcuje.

K vyzařování pravděpodobně dochází kvůli energii ve vyšších vrstvách atmosféry hnědého trpaslíka. Vědci hnědého trpaslíka prozkoumali pomocí počítačových modelů. Výsledkem byla teplotní inverze, kdy se s narůstající výškou v atmosféře W1935 zvyšovala i teplota. Za ohřev by podle vědců mohla polární záře. Podobné teplotní jevy nastávají i v naší Sluneční soustavě poměrně často, konkrétně na Jupiteru a Saturnu.

Ve spektru zaznamenaném dalekohledem Jamese Webba vidíme stopy infračervené emise v čáře metanu přicházející z hnědého trpaslíka W1935. Astronomové pozorovali i velmi podobného hnědého trpaslíka W2220, kde tato emise není a dochází u něj naopak k absorpci záření v metanové čáře. Vychází tedy z těchto pozorování a uvažují, že jde o polární záře hnědého trpaslíka W1935. Autor: NASA, ESA, CSA, and L. Hustak (STScI)
Ve spektru zaznamenaném dalekohledem Jamese Webba vidíme stopy infračervené emise v čáře metanu přicházející z hnědého trpaslíka W1935. Astronomové pozorovali i velmi podobného hnědého trpaslíka W2220, kde tato emise není a dochází u něj naopak k absorpci záření v metanové čáře. Vychází tedy z těchto pozorování a uvažují, že jde o polární záře hnědého trpaslíka W1935.
Autor: NASA, ESA, CSA, and L. Hustak (STScI)

Polární záře vznikají srážkami nabitých částic, jež byly vyvrženy z hvězdy, s molekulami atmosféry planety, která částice zachycuje svým magnetickým polem. Tento úkaz byl kromě Země pozorován i na ostatních planetách Sluneční soustavy včetně například Jupiteru. Většinou je způsoben částicemi ze Slunce, záři však mohou vyvolat i aktivní měsíce Io (pro Jupiter) a Enceladus (pro Saturn).

Problémem je, že v okolí W1935 se nenachází žádná blízká hvězda, která by dokázala polární záři způsobit, je tedy osamocený. Úkaz tak musí pohánět něco jiného. Kolem objektu může například obíhat aktivní těleso podobně jako v případě Jupiteru, kde dochází k tvorbě polární záře vlivem měsíce Io. Odpověď odhalí nadcházející pozorování a výzkumy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov
[2] Phys.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Polární záře, W1935, Hnědý trpaslík


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »