Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi
Autor: NASA, ESA, CSA, and L. Hustak (STScI)
Webbův kosmický dalekohled objevil nového hnědého trpaslíka, tedy objekt, jehož teplota a tlak uvnitř něj nedosahují dostatečných hodnot pro průběh veškerých termonukleárních reakcí. Vzniká však podobně jako hvězdy, a proto tato tělesa často přezdíváme jako nepodařené hvězdy. Obecně se nejedná o vzácný objekt, tento však vědce velmi překvapil.
Objevený trpaslík dostal označení W1935 a nachází se asi 47 světelných let od Země. Astronomové pořídili jeho spektrum a zjistili, že metan (CH4) emituje infračervené záření, což je přesným opakem, než bylo očekáváno. Většinou totiž tato sloučenina v hnědých trpaslících světlo naopak pohlcuje.
K vyzařování pravděpodobně dochází kvůli energii ve vyšších vrstvách atmosféry hnědého trpaslíka. Vědci hnědého trpaslíka prozkoumali pomocí počítačových modelů. Výsledkem byla teplotní inverze, kdy se s narůstající výškou v atmosféře W1935 zvyšovala i teplota. Za ohřev by podle vědců mohla polární záře. Podobné teplotní jevy nastávají i v naší Sluneční soustavě poměrně často, konkrétně na Jupiteru a Saturnu.
Autor: NASA, ESA, CSA, and L. Hustak (STScI)
Polární záře vznikají srážkami nabitých částic, jež byly vyvrženy z hvězdy, s molekulami atmosféry planety, která částice zachycuje svým magnetickým polem. Tento úkaz byl kromě Země pozorován i na ostatních planetách Sluneční soustavy včetně například Jupiteru. Většinou je způsoben částicemi ze Slunce, záři však mohou vyvolat i aktivní měsíce Io (pro Jupiter) a Enceladus (pro Saturn).
Problémem je, že v okolí W1935 se nenachází žádná blízká hvězda, která by dokázala polární záři způsobit, je tedy osamocený. Úkaz tak musí pohánět něco jiného. Kolem objektu může například obíhat aktivní těleso podobně jako v případě Jupiteru, kde dochází k tvorbě polární záře vlivem měsíce Io. Odpověď odhalí nadcházející pozorování a výzkumy.
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
