Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu
Adam Denko Vytisknout článek

Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

Umělecké zobrazení hvězdy TW Hydrae a nakloněných protoplanetárních disků kolem ní. Představa byla vytvořena na základě fotografií a dat nasbíraných pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Autor: NASA/ESA/HST

Zhruba 196 světelných let od Země v souhvězdí Hydry bychom nalezli pouhých 10 milionů let starou hvězdu TW Hydrae. Ta je terčem mnoha výzkumů, mohla by se totiž podobat Sluneční soustavě tak, jak vypadala před 4,6 miliardami lety. Obklopuje ji protoplanetární disk o průměru 440 AU, na kterém astronomové pozorují záhadné stíny.

Disk z prachu a plynu je nasměrován téměř čelně na Zemi, čímž se stává skvělou příležitostí na zkoumání zrodu planet a celé vznikající soustavy jako takové. Na poutavý systém byl namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který již několik let pořizuje detailní snímky protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae. Na fotografii z roku 2016 lze vidět rozsáhlý stín.

Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku o průměru 440 AU kolem hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. V roce 2016 se stíny nacházely blízko u sebe, a proto si astronomové dlouho mysleli, že je jen jeden. Až následující léta ukázala i ten druhý. Autor: NASA/ESA/HST
Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku o průměru 440 AU kolem hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. V roce 2016 se stíny nacházely blízko u sebe, a proto si astronomové dlouho mysleli, že je jen jeden. Až následující léta ukázala i ten druhý.
Autor: NASA/ESA/HST
Nevrhá ho planeta, ale vnitřní disk, který je oproti tomu vnějšímu mírně nakloněný, čímž blokuje světlo vyzářené centrální hvězdou ještě před tím, než dosáhne vnějšího disku. Pokud se však podíváme na snímek zachycený o zhruba pět let později, je zjevné, že stíny jsou dva, což naznačuje přítomnost druhého disku se sklonem. Stíny oběhnou kolem hvězdy jednou za každých 15 let a pohybují se navzájem odlišnými rychlostmi.

Otázkou je, co zapříčinilo jejich neobvyklou inklinaci o 5–7° vzhledem k vnějšímu disku. Zajímavé je, že podobný sklon mají i oběžné dráhy těles vnitřní Sluneční soustavy. Možnou odpovědí jsou dvě planety, které gravitačně přitahují prach a plyn z disku ke svým nakloněným oběžným dráhám. Dle předpokladů by se planety od TW Hydrae měly nacházet ve shodné vzdálenosti jako Jupiter od Slunce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esahubble.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Protoplanetární disk, Hvězda, TW Hydrae


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »