Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu
Adam Denko Vytisknout článek

Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

Umělecké zobrazení hvězdy TW Hydrae a nakloněných protoplanetárních disků kolem ní. Představa byla vytvořena na základě fotografií a dat nasbíraných pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Autor: NASA/ESA/HST

Zhruba 196 světelných let od Země v souhvězdí Hydry bychom nalezli pouhých 10 milionů let starou hvězdu TW Hydrae. Ta je terčem mnoha výzkumů, mohla by se totiž podobat Sluneční soustavě tak, jak vypadala před 4,6 miliardami lety. Obklopuje ji protoplanetární disk o průměru 440 AU, na kterém astronomové pozorují záhadné stíny.

Disk z prachu a plynu je nasměrován téměř čelně na Zemi, čímž se stává skvělou příležitostí na zkoumání zrodu planet a celé vznikající soustavy jako takové. Na poutavý systém byl namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který již několik let pořizuje detailní snímky protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae. Na fotografii z roku 2016 lze vidět rozsáhlý stín.

Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku o průměru 440 AU kolem hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. V roce 2016 se stíny nacházely blízko u sebe, a proto si astronomové dlouho mysleli, že je jen jeden. Až následující léta ukázala i ten druhý. Autor: NASA/ESA/HST
Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku o průměru 440 AU kolem hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. V roce 2016 se stíny nacházely blízko u sebe, a proto si astronomové dlouho mysleli, že je jen jeden. Až následující léta ukázala i ten druhý.
Autor: NASA/ESA/HST
Nevrhá ho planeta, ale vnitřní disk, který je oproti tomu vnějšímu mírně nakloněný, čímž blokuje světlo vyzářené centrální hvězdou ještě před tím, než dosáhne vnějšího disku. Pokud se však podíváme na snímek zachycený o zhruba pět let později, je zjevné, že stíny jsou dva, což naznačuje přítomnost druhého disku se sklonem. Stíny oběhnou kolem hvězdy jednou za každých 15 let a pohybují se navzájem odlišnými rychlostmi.

Otázkou je, co zapříčinilo jejich neobvyklou inklinaci o 5–7° vzhledem k vnějšímu disku. Zajímavé je, že podobný sklon mají i oběžné dráhy těles vnitřní Sluneční soustavy. Možnou odpovědí jsou dvě planety, které gravitačně přitahují prach a plyn z disku ke svým nakloněným oběžným dráhám. Dle předpokladů by se planety od TW Hydrae měly nacházet ve shodné vzdálenosti jako Jupiter od Slunce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esahubble.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Protoplanetární disk, Hvězda, TW Hydrae


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »