Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.
Adam Denko Vytisknout článek

Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

Webbův pohled na vzdálenou kilonovu (rudá tečka vlevo nahoře)
Autor: ESA/JWST

Na počátku vesmíru, uvnitř horkého a nahuštěného prostředí, byly vytvořeny tři prvky, vodík (H), helium (He) a malé množství lithia (Li). V Mendělejevově periodické tabulce jich je dnes zapsáno celkem 118, valná většina z nich byla s největší pravděpodobností zformována uvnitř jader masivních hvězd, v supernovách a při srážkách neutronových hvězd. 

Právě na takovou kolizi neuvěřitelně hustých objektů, tzv. kilonovu, se společně s dalšími pozemními i vesmírnými teleskopy zaměřil dalekohled Jamese Webba, který pořídil její infračervené spektrum a nalezl tellur (Te, latinsky Tellurium).

Kilonova je jev, při kterém dochází k energetickému splynutí dvou neutronových hvězd či neutronové hvězdy a černé díry. Průměrně bývá asi 1000× jasnější než průměrná nova, z čehož plyne i jeho název. Srážky tohoto typu jsou velmi pravděpodobným zdrojem gama záblesků (GRB – Gamma-Ray Burst). Uvnitř kilonov panují vhodné podmínky pro tvorbu prvků těžších než železo; mnohé z nich, jako například jod, jsou nezbytné pro život na naší planetě.

Mateřská galaxie neutronových hvězd, které se srazily v kilonovu (vlevo nahoře). Autor: ESA/JWST
Mateřská galaxie neutronových hvězd, které se srazily v kilonovu (vlevo nahoře).
Autor: ESA/JWST

Družice Fermi Gamma-ray Space Telescope v letošním březnu zaznamenala zatím druhý nejjasnější gama záblesk v historii pozorování, byl milionkrát jasnější než celá Mléčná dráha dohromady. Exploze s označením GRB 230307A se po detekci stala terčem mnoha observatoří, včetně Webbova kosmického teleskopu. Astronomové díky této spolupráci získali data z různých oblastí spektra, od gama záření přes viditelné světlo až po rádiové vlny, což jim na základě sledování vývoje umožnilo určit, že se opravdu jednalo o kilonovu. Délka trvání záblesku se pohybovala kolem 200 sekund. To je pro podobné úkazy způsobené kilonovou dost neobvyklé, ve většině případů totiž přetrvávají kolem 2 sekund.

Spektrum pořízené dalekohledem Jamese Webba. Bílá čára reprezentuje naměřená data a oranžová model kilonovy. Červený pás označuje vlnové délky, na nichž září těžký prvek tellur. Autor: NASA/JWST
Spektrum pořízené dalekohledem Jamese Webba. Bílá čára reprezentuje naměřená data a oranžová model kilonovy. Červený pás označuje vlnové délky, na nichž září těžký prvek tellur.
Autor: NASA/JWST

Dalekohled Jamese Webba zkoumal vzdálenou událost pomocí spektrografu NIRSpec pracujícího na vlnových délkách od 0,6 do 5 mikrometrů a kamery NIRCam, jež snímá v blízkém infračerveném světle. JWST, jako vůbec první kosmický teleskop, pořídil střední infračervené spektrum kilonovy. Detekoval výrazný signál těžkého prvku, a sice telluru, který je na Zemi ještě vzácnější než platina. Jeho přesnost také umožnila zjistit původ neutronových hvězd, byla jím spirální galaxie vzdálená 120 000 světelných let od exploze. Tento objev astronomům pomůže ve výzkumu kilonov a podmínek, v nichž podobné prvky vznikají. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] nasa.gov
[3] cs.wikipedia.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Gama záblesk, Prvky, Jwst, Kilonova


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »