Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.
Adam Denko Vytisknout článek

Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

Webbův pohled na vzdálenou kilonovu (rudá tečka vlevo nahoře)
Autor: ESA/JWST

Na počátku vesmíru, uvnitř horkého a nahuštěného prostředí, byly vytvořeny tři prvky, vodík (H), helium (He) a malé množství lithia (Li). V Mendělejevově periodické tabulce jich je dnes zapsáno celkem 118, valná většina z nich byla s největší pravděpodobností zformována uvnitř jader masivních hvězd, v supernovách a při srážkách neutronových hvězd. 

Právě na takovou kolizi neuvěřitelně hustých objektů, tzv. kilonovu, se společně s dalšími pozemními i vesmírnými teleskopy zaměřil dalekohled Jamese Webba, který pořídil její infračervené spektrum a nalezl tellur (Te, latinsky Tellurium).

Kilonova je jev, při kterém dochází k energetickému splynutí dvou neutronových hvězd či neutronové hvězdy a černé díry. Průměrně bývá asi 1000× jasnější než průměrná nova, z čehož plyne i jeho název. Srážky tohoto typu jsou velmi pravděpodobným zdrojem gama záblesků (GRB – Gamma-Ray Burst). Uvnitř kilonov panují vhodné podmínky pro tvorbu prvků těžších než železo; mnohé z nich, jako například jod, jsou nezbytné pro život na naší planetě.

Mateřská galaxie neutronových hvězd, které se srazily v kilonovu (vlevo nahoře). Autor: ESA/JWST
Mateřská galaxie neutronových hvězd, které se srazily v kilonovu (vlevo nahoře).
Autor: ESA/JWST

Družice Fermi Gamma-ray Space Telescope v letošním březnu zaznamenala zatím druhý nejjasnější gama záblesk v historii pozorování, byl milionkrát jasnější než celá Mléčná dráha dohromady. Exploze s označením GRB 230307A se po detekci stala terčem mnoha observatoří, včetně Webbova kosmického teleskopu. Astronomové díky této spolupráci získali data z různých oblastí spektra, od gama záření přes viditelné světlo až po rádiové vlny, což jim na základě sledování vývoje umožnilo určit, že se opravdu jednalo o kilonovu. Délka trvání záblesku se pohybovala kolem 200 sekund. To je pro podobné úkazy způsobené kilonovou dost neobvyklé, ve většině případů totiž přetrvávají kolem 2 sekund.

Spektrum pořízené dalekohledem Jamese Webba. Bílá čára reprezentuje naměřená data a oranžová model kilonovy. Červený pás označuje vlnové délky, na nichž září těžký prvek tellur. Autor: NASA/JWST
Spektrum pořízené dalekohledem Jamese Webba. Bílá čára reprezentuje naměřená data a oranžová model kilonovy. Červený pás označuje vlnové délky, na nichž září těžký prvek tellur.
Autor: NASA/JWST

Dalekohled Jamese Webba zkoumal vzdálenou událost pomocí spektrografu NIRSpec pracujícího na vlnových délkách od 0,6 do 5 mikrometrů a kamery NIRCam, jež snímá v blízkém infračerveném světle. JWST, jako vůbec první kosmický teleskop, pořídil střední infračervené spektrum kilonovy. Detekoval výrazný signál těžkého prvku, a sice telluru, který je na Zemi ještě vzácnější než platina. Jeho přesnost také umožnila zjistit původ neutronových hvězd, byla jím spirální galaxie vzdálená 120 000 světelných let od exploze. Tento objev astronomům pomůže ve výzkumu kilonov a podmínek, v nichž podobné prvky vznikají. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] nasa.gov
[3] cs.wikipedia.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Gama záblesk, Prvky, Jwst, Kilonova


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »