Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce
Autor: NASA/JPL-Caltech
To, že se pod měsíční půdou nachází led, víme už od roku 2008, co ale není jisté, je přítomnost vody na povrchu studených kráterů, které jsou permanentně zakryté ve stínu. Proto NASA sestrojila sondu Lunar Flashlight, která proletí velmi nízko (až 15 kilometrů) nad jižním pólem Měsíce a krátery prozkoumá.
Sonda bude na povrch svítit laserem a jeho záření se zčásti odrazí zpět. Odražené světlo následně Lunar Flashlight zachytí a provede analýzu pomocí spektroskopů. Ty dokážou rozlišit, zda jde o povrch pokrytý slabou vrstvou zmrzlé vody nebo povrch suchý. Přítomnost ledu hraje velkou roli úvahách o kolonizaci naší jediné přírodní družice lidskou rasou, protože se z něj dá poměrně lehce získat kyslík na dýchání, pitná voda, která je nezbytná pro fungování organismu nebo třeba i okysličovadlo pro raketové motory.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Jedná se o minidružici, malý CubeSat, o hmotnosti 14 kilogramů. Původně se plánovalo, že se vydá na cestu jako přídavný náklad v prstenci rakety SLS pod lodí Orion. Po několika odložených startech mise Artemis I se ale rozhodlo, že sonda nakonec poletí na palubě rakety Falcon 9 společně s japonským přistávacím modulem Hakuto-R, a to už 4. listopadu tohoto roku. Raketa umístí sondu na trajektorii, po které se během tří měsíců dostane na dráhu kolem Měsíce.
Sonda bude nakonec obíhat po velmi protáhlé dráze, tzv. halo orbitě. V nejzazším bodě bude až 70 000 kilometerů od povrchu, zatímco v nejbližším bodě se dostane až 15 km nad jižní pól. Podobnou dráhu bude nyní testovat mise jiné malé družice CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která se již pohybuje na cestě k Měsíci a 13. listopadu vstoupí na dráhu kolem Měsíce, když proletí nízko nad jeho severním pólem. Tento typ dráhy je velmi úsporný na spotřebu paliva. Podobně i sonda Lunar Flashlight se pomalu, ale úsporně nakonec dostane k Měsíci a bude jej moci zkoumat.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace o sondě na stránkách NASA
[2] Informace o misi v Laboratoři tryskových pohonů
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze. Studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně a svůj volný čas tráví astronomií a astrofotografií.
Za každé jasné noci sbírá fotony hlubokého vesmíru pomocí šestipalcového Sky-Watcher dalekohledu na GoTo montáži EQ3-2. Astrofotografie následně vydává na své webové stránce. Jeho oblíbenou vědu se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků.
