Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce
Adam Denko Vytisknout článek

Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce

Infografika mise Lunar Flashlight
Autor: NASA/JPL-Caltech

To, že se pod měsíční půdou nachází led, víme už od roku 2008, co ale není jisté, je přítomnost vody na povrchu studených kráterů, které jsou permanentně zakryté ve stínu. Proto NASA sestrojila sondu Lunar Flashlight, která proletí velmi nízko (až 15 kilometrů) nad jižním pólem Měsíce a krátery prozkoumá. 

Sonda bude na povrch svítit laserem a jeho záření se zčásti odrazí zpět. Odražené světlo následně Lunar Flashlight zachytí a provede analýzu pomocí spektroskopů. Ty dokážou rozlišit, zda jde o povrch pokrytý slabou vrstvou zmrzlé vody nebo povrch suchý. Přítomnost ledu hraje velkou roli úvahách o kolonizaci naší jediné přírodní družice lidskou rasou, protože se z něj dá poměrně lehce získat kyslík na dýchání, pitná voda, která je nezbytná pro fungování organismu nebo třeba i okysličovadlo pro raketové motory.

Sonda Lunar Flashlight během testů v čisté místnosti Georgia Tech. Jedná se o minidružici napájenou panely fotovoltaických článků. Autor: NASA/JPL-Caltech
Sonda Lunar Flashlight během testů v čisté místnosti Georgia Tech. Jedná se o minidružici napájenou panely fotovoltaických článků.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Jedná se o minidružici, malý CubeSat, o hmotnosti 14 kilogramů. Původně se plánovalo, že se vydá na cestu jako přídavný náklad v prstenci rakety SLS pod lodí Orion. Po několika odložených startech mise Artemis I se ale rozhodlo, že sonda nakonec poletí na palubě rakety Falcon 9 společně s japonským přistávacím modulem Hakuto-R, a to už 4. listopadu tohoto roku. Raketa umístí sondu na trajektorii, po které se během tří měsíců dostane na dráhu kolem Měsíce.

Sonda bude nakonec obíhat po velmi protáhlé dráze, tzv. halo orbitě. V nejzazším bodě bude až 70 000 kilometerů od povrchu, zatímco v nejbližším bodě se dostane až 15 km nad jižní pól. Podobnou dráhu bude nyní testovat mise jiné malé družice CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která se již pohybuje na cestě k Měsíci a 13. listopadu vstoupí na dráhu kolem Měsíce, když proletí nízko nad jeho severním pólem. Tento typ dráhy je velmi úsporný na spotřebu paliva. Podobně i sonda Lunar Flashlight se pomalu, ale úsporně nakonec dostane k Měsíci a bude jej moci zkoumat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace o sondě na stránkách NASA
[2] Informace o misi v Laboratoři tryskových pohonů



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: CAPSTONE, Lunar Flashlight


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »