Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka
Adam Denko Vytisknout článek

Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka

Fotografie bílého trpaslíka LAWD 37, který je 4. nejbližší hvězdou svého typu ke Sluneční soustavě. Tato vzdálenost činí zhruba 15 světelných let.
Autor: NASA/ESA/HST

Tým astronomů vedený univerzitou v Cambridgi pozoroval pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu těžce zachytitelný jev. Dalekohled zaznamenal malý ohyb světla vzdálené hvězdy, před kterou proletěl bílý trpaslík LAWD 37.

Šlo o tzv. gravitační mikročočku, tedy jev, při kterém je světlo z objektu ohýbáno gravitací jiného objektu. V tomto případě bylo světlo vzdálené hvězdy ohnuto gravitací bílého trpaslíka. Úkaz zapříčinil to, že astronomové zachytili hvězdu na trochu jiném místě, než ve skutečnosti byla. Díky sledování efektu mohli vědci vůbec poprvé přímo změřit hmotnost samotného bílého trpaslíka.

Bílý trpaslík leží v jižním souhvězdí Mouchy 15 světelných let od Země. Je pozůstatkem mrtvé hvězdy, jež se zhroutila před 1,15 miliardami lety. Podobná budoucnost čeká i naše Slunce. Jelikož je trpaslík poměrně blízko k Zemi, dá se dobře zkoumat. Hmotnost je naprosto klíčovou veličinou, která určuje životní dráhu hvězd a teď umožní zpřesnit modely.

Gravitační čočky byly poprvé předpovězeny v obecné teorii relativity známým teoretickým fyzikem Albertem Einsteinem. Potvrzeny byly v roce 1919 pozorováním úplného zatmění Slunce. Pozorování zatmění také potvrdilo obecnou teorii relativity jako takovou. Pro srovnání: efekt ohybu světla u bílého trpaslíka LAWD 37 je 625× nižší.

Schéma ukazující trajektorii bílého trpaslíka LAWD 37. Oranžové body označují lokace trpaslíka, ve kterých byl vyfotografován. Autor: NASA/ESA/HST
Schéma ukazující trajektorii bílého trpaslíka LAWD 37. Oranžové body označují lokace trpaslíka, ve kterých byl vyfotografován.
Autor: NASA/ESA/HST
Ilustrace úkazu pozorovaného Hubbleovým vesmírným dalekohledem Autor: HST/NASA/ESA
Ilustrace úkazu pozorovaného Hubbleovým vesmírným dalekohledem
Autor: HST/NASA/ESA

Tým využil vesmírnou observatoř Evropské vesmírné agentury Gaia mapující hvězdy na obloze a skvělé rozlišovací schopnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu, které byly v tomto pozorování opravdu potřebné. Na základě dat z observatoře Gaia byl tým schopen vypočítat, kdy přesně úkaz nastane. Na fotografii se schématem lze vidět trajektorii bílého trpaslíka. Její vlnitý tvar je zapříčiněn paralaxou vznikající při oběhu Země kolem Slunce. 

Efekt gravitační mikročočky nebyl tak na první pohled viditelný jako ve fotografiích některých galaxií z JWST. Velkou výzvou pro vědce bylo i zpracovávání dat, protože bílý trpaslík svým svitem, který byl až 400× jasnější než svit hvězdy, hvězdu přezařoval.

Změřená hmotnost LAWD 37 činila 57 % hmotnosti Slunce, což souhlasilo s předešlými předpoklady. S přesnou hmotností mohou astronomové testovat vztahy mezi hmotností a velikostí bílých trpaslíků. Technika „vážení“ hvězd pomocí gravitační mikročočky se poměrně osvědčila a astronomové ji mají v plánu vyzkoušet na dalších hvězdách.

Pohyb bílého trpaslíka před kotoučkem vzdálené hvězdy Autor: HST/NASA/ESA
Pohyb bílého trpaslíka před kotoučkem vzdálené hvězdy
Autor: HST/NASA/ESA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubble Space Telescope
[2] University of Cambridge



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze. Studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně a svůj volný čas tráví astronomií a astrofotografií.
Za každé jasné noci sbírá fotony hlubokého vesmíru pomocí šestipalcového Sky-Watcher dalekohledu na GoTo montáži EQ3-2. Astrofotografie následně vydává na své webové stránce. Jeho oblíbenou vědu se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků. 
 

Štítky: Hvězdy, Bílí trpaslíci, Gravitační mikročočky, HST Hubble Space Telescope


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ceres a M100

Průchod planetky Ceres kolem galaxie M100 ve dnech 27. a 28. března 2023.

Další informace »