Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka
Adam Denko Vytisknout článek

Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka

Fotografie bílého trpaslíka LAWD 37, který je 4. nejbližší hvězdou svého typu ke Sluneční soustavě. Tato vzdálenost činí zhruba 15 světelných let.
Autor: NASA/ESA/HST

Tým astronomů vedený univerzitou v Cambridgi pozoroval pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu těžce zachytitelný jev. Dalekohled zaznamenal malý ohyb světla vzdálené hvězdy, před kterou proletěl bílý trpaslík LAWD 37.

Šlo o tzv. gravitační mikročočku, tedy jev, při kterém je světlo z objektu ohýbáno gravitací jiného objektu. V tomto případě bylo světlo vzdálené hvězdy ohnuto gravitací bílého trpaslíka. Úkaz zapříčinil to, že astronomové zachytili hvězdu na trochu jiném místě, než ve skutečnosti byla. Díky sledování efektu mohli vědci vůbec poprvé přímo změřit hmotnost samotného bílého trpaslíka.

Bílý trpaslík leží v jižním souhvězdí Mouchy 15 světelných let od Země. Je pozůstatkem mrtvé hvězdy, jež se zhroutila před 1,15 miliardami lety. Podobná budoucnost čeká i naše Slunce. Jelikož je trpaslík poměrně blízko k Zemi, dá se dobře zkoumat. Hmotnost je naprosto klíčovou veličinou, která určuje životní dráhu hvězd a teď umožní zpřesnit modely.

Gravitační čočky byly poprvé předpovězeny v obecné teorii relativity známým teoretickým fyzikem Albertem Einsteinem. Potvrzeny byly v roce 1919 pozorováním úplného zatmění Slunce. Pozorování zatmění také potvrdilo obecnou teorii relativity jako takovou. Pro srovnání: efekt ohybu světla u bílého trpaslíka LAWD 37 je 625× nižší.

Schéma ukazující trajektorii bílého trpaslíka LAWD 37. Oranžové body označují lokace trpaslíka, ve kterých byl vyfotografován. Autor: NASA/ESA/HST
Schéma ukazující trajektorii bílého trpaslíka LAWD 37. Oranžové body označují lokace trpaslíka, ve kterých byl vyfotografován.
Autor: NASA/ESA/HST
Ilustrace úkazu pozorovaného Hubbleovým vesmírným dalekohledem Autor: HST/NASA/ESA
Ilustrace úkazu pozorovaného Hubbleovým vesmírným dalekohledem
Autor: HST/NASA/ESA

Tým využil vesmírnou observatoř Evropské vesmírné agentury Gaia mapující hvězdy na obloze a skvělé rozlišovací schopnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu, které byly v tomto pozorování opravdu potřebné. Na základě dat z observatoře Gaia byl tým schopen vypočítat, kdy přesně úkaz nastane. Na fotografii se schématem lze vidět trajektorii bílého trpaslíka. Její vlnitý tvar je zapříčiněn paralaxou vznikající při oběhu Země kolem Slunce. 

Efekt gravitační mikročočky nebyl tak na první pohled viditelný jako ve fotografiích některých galaxií z JWST. Velkou výzvou pro vědce bylo i zpracovávání dat, protože bílý trpaslík svým svitem, který byl až 400× jasnější než svit hvězdy, hvězdu přezařoval.

Změřená hmotnost LAWD 37 činila 57 % hmotnosti Slunce, což souhlasilo s předešlými předpoklady. S přesnou hmotností mohou astronomové testovat vztahy mezi hmotností a velikostí bílých trpaslíků. Technika „vážení“ hvězd pomocí gravitační mikročočky se poměrně osvědčila a astronomové ji mají v plánu vyzkoušet na dalších hvězdách.

Pohyb bílého trpaslíka před kotoučkem vzdálené hvězdy Autor: HST/NASA/ESA
Pohyb bílého trpaslíka před kotoučkem vzdálené hvězdy
Autor: HST/NASA/ESA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubble Space Telescope
[2] University of Cambridge



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Hvězdy, Bílí trpaslíci, Gravitační mikročočky, HST Hubble Space Telescope


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »