Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Bludná planeta velikosti Země objevena v naší Galaxii

Bludná planeta velikosti Země objevena v naší Galaxii

Umělecké ztvárnění gravitační mikročočky způsobené toulavou planetou
Autor: Jan Skowron/Astronomical Observatory, University of Warsaw

Astronomové z projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) objevili volně putující (bludnou) planetu s hmotností mezi Marsem a Zemí prostřednictvím metody nazývané gravitační mikročočkování. Jedná se o techniku, která usnadňuje objev vzdálených objektů na základě využití vlivu hvězd způsobujících náhlé zvýšení jasnosti. Když hvězda přechází velice přesně před jasnou hvězdou v pozadí, gravitace hvězdy v popředí zaostří a zesílí světlo hvězdy v pozadí, čímž se stane jasnější.

Exoplaneta obíhající kolem hvězdy v popředí může způsobit dodatečné krátkodobé zvýšení jasnosti vzdálenější hvězdy. Tato metoda je využívána k objevování nejvzdálenějších exoplanet vzhledem k Zemi a může také posloužit k detekování volně se pohybujících těles planetárních rozměrů mimo gravitační pole hvězd nebo na velmi vzdálených drahách kolem mateřských hvězd.

Jestliže hmotný objekt – hvězda nebo planeta – přechází mezi pozemským pozorovatelem a vzdálenou hvězdou, jeho gravitace může zaostřit a zesílit světlo ze vzdáleného zdroje,“ říká Przemek Mroz, postgraduální vědecký pracovník na Caltech a hlavní autor článku. „Pozorovatel uvidí krátké zjasnění vzdálenější hvězdy.“

Šance na pozorování úkazu mikročočkování jsou velmi zanedbatelné, protože trojice těles – zdrojová hvězda, čočkující hvězda a pozorovatel – musí být velice přesně uspořádána do přímky,“ dodává Przemek Mroz. „Jestliže bychom se zaměřili pouze na pozorování jediné vzdálené hvězdy, pak bychom museli čekat téměř milión roků, abychom zaznamenali efekt gravitační mikročočky.“

Nedávno zaregistrovaný efekt mikročočky, označený OGLE-2016-BLG-1928, trval pouhých 41,5 minuty.

Trvání jevu mikročočky závisí na hmotnosti čočkujícího objektu – menší hmotnost čočky znamená kratší úkaz mikročočkování,“ vysvětlují astronomové. „Většina pozorovaných úkazů, které typicky trvaly několik dnů, jsou způsobeny hvězdami. Jev mikročočky přisuzovaný volně se potulujícím planetám, má časová měřítka stěží několik hodin. Na základě měření doby trvání úkazu mikročočky a tvaru jeho světelné křivky můžeme odhadnout hmotnost čočkujícího objektu.“

OGLE-2016-BLG-1928 je nejkratší dobu trvající úkaz mikročočky, jaký byl doposud zaregistrován. Čočkujícím objektem byla v tomto případě exoplaneta pojmenovaná OGLE-2016-BLG-1928b, což je pravděpodobně těleso o hmotnosti menší, než je hmotnost Země. Jedná se o objekt s nejnižší hmotností, jaká kdy byla zaregistrována při objevu gravitační mikročočky.

Když jsme zaregistrovali tento jev, hned nám bylo jasné, že musí být způsoben mimořádně malým objektem,“ říká Radoslaw Poleski, spoluautor studie a astronom na astronomické observatoři Varšavské univerzity. „A skutečně, modely úkazu naznačují, že čočkující objekt musí mít hmotnost menší než Země, pravděpodobně se jedná o objekt hmotnosti Marsu. Kromě toho čočkující těleso je zřejmě toulavá planeta.“

Objev úkazu OGLE-2016-BLG-1928 ukazuje, že současné průzkumy mikročočkujících úkazů jsou schopny nalézat i časově mimořádně krátké jevy,“ dodávají astronomové. „Ačkoliv hmotnost čočky nemůže být jednoznačně určena, vlastnosti úkazu jsou v souladu s čočkou o hmotnosti sub-Země, nikoliv hvězdného průvodce promítajícího se do vzdálenosti 8 AU (astronomických jednotek) od planety."

Tudíž čočka je jedním z nejlepších kandidátů pro toulavou planetu terestrické hmotnosti doposud detekované. Tato populace nízko-hmotných volně se toulajících planet nebo planet na velmi vzdálených drahách kolem hvězd může být dále prozkoumána při nastávajících experimentech v rámci mikročočkování.“

Projekt OGLE je jedním z největších a nejdéle trvajících průzkumů, který zahájil svoji činnost již před 28 roky. V současné době projekt OGLE využívá dalekohled o průměru 1,3 metru Varšavské univerzity, který je umístěn na observatoři Las Campanas Observatory v Chile. Každou jasnou noc je namířen do centrální oblasti naší Galaxie a sleduje stovky miliónů hvězd, přičemž pátrá po změnách jejich jasnosti.

Tato práce byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační mikročočky, Exoplaneta OGLE-2016-BLG-1928b


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »