Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Adam Denko Vytisknout článek

Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

Hvězda WR 124 jako jasný objekt ve středu mlhoviny je zde zobrazena v blízkém a středním infračerveném pásmu záření pomocí JWST.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team

V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI poodhalil struktury rozsáhlé mlhoviny, vzdálené galaxie v pozadí a především předehru smrti masivní hvězdy – supernovy.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou hmotné hvězdy a jsou typické tím, že odvrhávají svou hmotu do okolí. Hvězda WR 124 má hmotnost zhruba 30 Sluncí a ze svého objemu již odvrhla do prostoru plyn a prach o hmotnosti 10 Sluncí. Právě vyvržený materiál tvoří zářící květ s průměrem 10 světelných let. Mračno je modelováno stelárními větry z okolí i ze samotné centrální hvězdy. Vznikají při tom překrásné útvary připomínající pulce. Ze struktur je možné číst historii pomalu umírající hvězdy, astronomové na základě toho dokážou například změřit její hmotnost v minulých etapách života.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomáhá se svými infračervenými “superschopnostmi” rozluštit klíčové otázky týkající se produkce kosmického prachu, ze kterého vznikají nové hvězdy, planety i život. Právě při výbuchu supernov je do okolí vyvrháváno obrovské množství hmoty tvořící nejen základy našeho života. Toto pozorování nám umožňuje sledovat, čím si některé hvězdy pravděpodobně procházely před koncem jejich života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA, esawebb.org
[2] Webbtelescope.org
[3] WR 124 na snímku HST



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: WR 124, Jwst


17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Urán pri Plejádach

Ohnisko 200 mm, expozícia 15 s, clona 7,1, ISO 1600.

Další informace »