Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87
Adam Denko Vytisknout článek

Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

Vygenerovaná fotografie supermasivní černé díry v centru eliptické galaxie M87 lehce rozmazaná na rozlišení EHT.
Autor: Lia Medeiros

Fotografii mlhavé oranžové americké koblihy, respektive supermasivní černé díry v centru eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny (Virgo), zná téměř celý svět. Globální projekt Event Horizon Telescope (EHT) založený na mezinárodní spolupráci ji zveřejnil již před čtyřmi lety v roce 2019. Nedávno však astronomové odhalili nový pohled vytvořený neuronovou sítí na základě dat z EHT. 


Mnoho lidí rozmazaný snímek tolik nenadchl, musíme si však uvědomit, o jak malou část oblohy se jedná. Je totiž zhruba ekvivalentní velikosti tenisového míčku na lunárním povrchu pozorovaném ze Země. EHT je virtuální anténou o velikosti naší planety tvořenou několika radioteleskopy rozmístěnými po celém světě. Pokrýt celý povrch Země radioteleskopy samozřejmě nelze, a proto vznikají nedostatky dat, což mimo jiné může za mlhavou fotografii.  

Porovnání snímků M87* bez a s použitím PRIMO. Autor: Lia Medeiros
Porovnání snímků M87* bez a s použitím PRIMO.
Autor: Lia Medeiros
Nedostatky astronomové dopočítali využitím strojového učení, nového algoritmu PRIMO, čímž poprvé získali ten pravý detail, který by zachytila anténa o průměru Země. Neuronová síť se učila přesně analyzovat na datasetu složeného ze 30 000 simulovaných fotografií akrečního disku; soustředila se přitom na časté vzory v jeho struktuře (simulace na trénování lze vidět ve videu níže). Astronomové nyní použili PRIMO na dopočítání chybějících dat na základě těch získaných EHT v roce 2017. Vyšel značně ostřejší snímek. Obzvlášť výraznější je na něm samotná černá díra.

Díky vygenerovanému snímku by astronomové mohli přesněji určit hmotnost černé díry M87* a další její parametry. Neuronovou síť PRIMO lze také využít i na jiné objekty pozorované EHT, např. 7,5 miliardy světelných let vzdálený kvasar NRAO 530 nebo veledíru v centru Mléčné dráhy, Sagittarius A*. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] Event Horizon Telescope
[3] The Astrophysical Journal Letters



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Panna, EHT, M87*, Černá díra


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »