Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87
Adam Denko Vytisknout článek

Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

Vygenerovaná fotografie supermasivní černé díry v centru eliptické galaxie M87 lehce rozmazaná na rozlišení EHT.
Autor: Lia Medeiros

Fotografii mlhavé oranžové americké koblihy, respektive supermasivní černé díry v centru eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny (Virgo), zná téměř celý svět. Globální projekt Event Horizon Telescope (EHT) založený na mezinárodní spolupráci ji zveřejnil již před čtyřmi lety v roce 2019. Nedávno však astronomové odhalili nový pohled vytvořený neuronovou sítí na základě dat z EHT. 


Mnoho lidí rozmazaný snímek tolik nenadchl, musíme si však uvědomit, o jak malou část oblohy se jedná. Je totiž zhruba ekvivalentní velikosti tenisového míčku na lunárním povrchu pozorovaném ze Země. EHT je virtuální anténou o velikosti naší planety tvořenou několika radioteleskopy rozmístěnými po celém světě. Pokrýt celý povrch Země radioteleskopy samozřejmě nelze, a proto vznikají nedostatky dat, což mimo jiné může za mlhavou fotografii.  

Porovnání snímků M87* bez a s použitím PRIMO. Autor: Lia Medeiros
Porovnání snímků M87* bez a s použitím PRIMO.
Autor: Lia Medeiros
Nedostatky astronomové dopočítali využitím strojového učení, nového algoritmu PRIMO, čímž poprvé získali ten pravý detail, který by zachytila anténa o průměru Země. Neuronová síť se učila přesně analyzovat na datasetu složeného ze 30 000 simulovaných fotografií akrečního disku; soustředila se přitom na časté vzory v jeho struktuře (simulace na trénování lze vidět ve videu níže). Astronomové nyní použili PRIMO na dopočítání chybějících dat na základě těch získaných EHT v roce 2017. Vyšel značně ostřejší snímek. Obzvlášť výraznější je na něm samotná černá díra.

Díky vygenerovanému snímku by astronomové mohli přesněji určit hmotnost černé díry M87* a další její parametry. Neuronovou síť PRIMO lze také využít i na jiné objekty pozorované EHT, např. 7,5 miliardy světelných let vzdálený kvasar NRAO 530 nebo veledíru v centru Mléčné dráhy, Sagittarius A*. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] Event Horizon Telescope
[3] The Astrophysical Journal Letters



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Panna, EHT, M87*, Černá díra


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »