5. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 26. ledna v 5:47 SEČ a úplněk bude další neděli večer. 27. ledna nastává přechod přes dva slabší členy hvězdokupy Plejády. Jasnějším hvězdám se vyhne a přejde severně od nich. Zákryt hvězdy Taygeta (4,2 mag) začne přibližně ve 22:28 SEČ, zákryt jasnější z dvou Asterope (5,7 mag) nastane asi ve 22:43. Výstup Taygety bude asi ve 23:11 a dvojice hvězd Asterope vyleze kolem 23:38. Rozdíl v jasu Měsíce a zakrývaných hvězd je velký, takže zajímavější bude sledovat vstup za neosvětlenou stranu.

Planety
Merkur (−1,3 mag) je nepozorovatelný, ale v koronografu SOHO LASCO C3 můžeme sledovat jeho přibližování se k Venuši.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná, ale v koronografu je to jasnější objekt s výraznými vodorovnými čárkami nad slabším Merkurem. Konjunkce obou planet připadá na 29. leden.
Mars (1,2 mag) také není pozorovatelný a v koronografu je vidět vpravo od Slunce.  
Jupiter (–2,6 mag) je večer vysoko nad východem v souhvězdí Blíženců a vykonává zpětnou smyčku, takže se mezi hvězdami zdánlivě posouvá do středu tohoto souhvězdí. Pěkné detailní snímky pořídil 50cm dobsonem ručně posouvaným Peter Maier.
Saturn (1,1 mag) už večer klesá k západu a je třeba s pozorováním pospíšit. Alespoň že prstenec už vidíme více zespodu a začal se trochu rozevírat.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami nyní nebude dobře vidět, kvůli blízkému dorůstajícímu Měsíci.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu.

Aktivita Slunce je na střední úrovni. Přivrácená polokoule je pokryta mnoha menšími skvrnami. Největší skvrny jsou nyní na odvrácené straně a vidí je vozítko na Marsu Perseverance, jak ukázal snímek 25. ledna. Vracet se k neuvěřitelné polární záři, která nastala po erupci z neděle 18. ledna, je skoro zbytečné, protože naši čtenáři o ní jistě vědí. Věříme, že řada si stihla přečíst článek uveřejněný už v neděli večer nebo aktuální novinky z pondělka, a tak se stihli na záři i podívat. A čtenářská galerie dokazuje, že to opravdu mnohým vyšlo a šlo o mimořádný zážitek. Děkujeme za zaslané snímky.

Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Mise Artemis II má již méně než dva týdny do prvního startovního okna. Raketa SLS stojí i s mobilní vypouštěcí věží na startovní rampě LC-39B a test tankování kapalného kyslíku a vodíku plánovaný nyní na 2. 2. napoví, zda bude využit hned první termín startu, plánovaný na noc ze 6. na 7. 2. Sledujte novinky na blogu NASA.

Doporučujeme také Kosmotýdeník, který tentokrát rozebírá lov exoplanet pomocí AI algoritmů, převoz špičky chystané rakety Neutron zvanou Hladový hroch a konečně i dva neúspěšné tlakové zkoušky nádrží pro již zmíněný nosič Neutron a také pro Starship.

Výročí

28. ledna 1611 (415 let) se narodil polský astronom Johannes Hevelius. Zřejmě si vybavíte jeho dlouhé dalekohledy, z nichž jeden měl ohniskovou délku 45 metrů a čočku o průměru 8 cm. Pozorování s ním bylo obtížné a objekty musely být vidět jen na několik sekund. Selenographia s šedesáti pečlivě provedenými kresbami měsíčního povrchu. Popsal jím objevenou libraci a odhadoval výšky měsíčních hor. Zachytil stovky různých útvarů měsíčního povrchu a jako první zavedl jejich stálé pojmenování. Objevil čtyři komety. Jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. Dopisoval si se současnými astronomy Johnem Flamsteedem, Edmondem Halleyem a Pierrem Gassendim. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.

28. ledna 1986 (40 let) došlo krátce po startu k havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález, který odešel do výslužby v roce 2011.

30. ledna 1996 (30 let) objevil Yuji Hyakutake kometu, později označenou C/1996 B2 (Hyakutake). O dva měsíce později proletěla poblíž Země a stala se velkou kometou roku 1996.

31. ledna 1961 (65 let) odstartovala americká raketa Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.

31. ledna 1966 (60 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 9. Zde se jí podařilo úspěšně přistát 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.

31. ledna 1971 (55 let) odstartovala k Měsíci americká kosmická loď Apollo 14. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden 

První okna startu SLS od 7. 2. nad ránem

Výročí: Ernst Zinner

Výročí: Clyde Tombaugh

Výročí: RNDr. Ladislav Sehnal

Výročí: Saljut 7 zánik

Výročí: Konstantin Feoktistov

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).