Hubbleův vesmírný dalekohled slaví narozeniny, na oběžnou dráhu byl vynesen před 33 lety
Autor: NASA
Před 33 lety se odehrál významný start. Raketoplán Discovery se s posádkou astronautů vydal na svou pětidenní misi STS-31, jejímž hlavním cílem bylo vynesení dlouho plánovaného Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžnou dráhu. Na ni byl úspěšně umístěn 25. dubna 1990.
Start byl předtím odložen kvůli katastrofické havárii raketoplánu Challenger, jenž na několik let pozastavila americký vesmírný program. Teleskop byl na tu dobu naprosto revoluční. Díky svému 2,4 metrovému zrcadlu se tehdy stal vesmírným teleskopem s největším zrcadlem, předběhl ho až dalekohled Jamese Webba. Protože se teleskop nachází nad turbulentní atmosférou Země, dokáže pořídit mnohdy ostřejší snímky než ty největší pozemní dalekohledy.
Od jeho vynesení proběhlo celkem 5 servisních misí, ta poslední (STS-125) se uskutečnila v roce 2009 s raketoplánem Atlantis. Původní předpokládaná životnost HST činila 15 let, dalekohled však pracuje dodnes, čímž předpoklad překonal více než dvakrát. NASA a SpaceX plánují jak pomocí lodi Dragon jeho životnost ještě prodloužit, protože řídká atmosféra ve výšce zhruba 540 kilometrů teleskop pomalu brzdí.
Dalekohled od vypuštění provedl celkem 1,6 milionů pozorování 52 000 objektů. Mezi nejznámější fotografie z HST patří Sloupy stvoření v Orlí mlhovině M16 a Hubbleovo extrémně hluboké pole, které ukázalo tisíce galaxií.
Autor: ESA/NASA/Hubble
Astronomové se rozhodli významné výročí oslavit fotografií blízké aktivní hvězdné porodnice NGC 1333. Nachází se zhruba 960 světelných let od Země a lze ji pozorovat i malými dalekohledy. Je součástí molekulárních mračen v souhvězdí Persea a patří mezi nejstudovanější objekty tohoto typu. HST zachytil jasná mračna tvarovaná nově vytvořenými hvězdami, které se schovávají za temným prachem. Mračna fungují jako filtry. Některé hvězdy jsou načervenalé, protože mračno více propouští červené vlnové délky.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] wikipedia.org
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
