NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Je pouhých 1000 světelných let daleko v hrdinském souhvězdí Perseus a leží na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního...
Před 33 lety se odehrál významný start. Raketoplán Discovery se s posádkou astronautů vydal na svou pětidenní misi STS-31, jejímž hlavním cílem bylo vynesení dlouho plánovaného Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžnou dráhu. Na ni byl úspěšně umístěn 25. dubna 1990. ...
Tato kosmická oblast prachu, plynu a hvězd pokrývá na obloze skoro 3 stupně a nachází se v hrdinském souhvězdí Perseus. Vpravo od středu je v tomto krásném koutu oblohy prašná reflekční mlhovina NGC 1333 vzdálená asi 1000 světelných let. Zorné pole v odhadované vzdálenosti zabírá asi 50...
Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd pokrývá na obloze v hrdinském souhvězdí Perseus asi 4 stupně. Ve středu nádherného pole hvězd je prachová modrá reflekční mlhovina NGC 1333 vzdálená asi 1000 světelných let. V odhadované vzdálenosti toto pole zabírá asi 70 světelných let. Kolem...
Prach ve středu NGC 1333 je tak hustý, že lze sotva vidět vznikající hvězdy. Na druhou stranu prachová mračna, která hvězdy skrývají, zase také odrážejí jejich optické světlo a dodávají NGC 1333 záři převážně modré barvy, což je obecné znamení reflekčních mlhovin. Nahoře je vidět velice...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, ve které dominují modré odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené od prachu. Ale na delších vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach. Při pohybu kurzoru přes obrázek se objeví také odpovídající pohled ve...
Prašná NGC 1333 je vidět jako reflekční mlhovina na snímcích ve viditelném světle a předvádí modravé odstíny charakteristické pro prachem odražené světlo hvězd. Ale na delších infračervených vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach, který je na tomto snímku ze Spitzerova kosmického...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Je pouhých 1000 světelných let daleko v hrdinském souhvězdí Perseus a leží na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního...
Před 33 lety se odehrál významný start. Raketoplán Discovery se s posádkou astronautů vydal na svou pětidenní misi STS-31, jejímž hlavním cílem bylo vynesení dlouho plánovaného Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžnou dráhu. Na ni byl úspěšně umístěn 25. dubna 1990. ...
Tato kosmická oblast prachu, plynu a hvězd pokrývá na obloze skoro 3 stupně a nachází se v hrdinském souhvězdí Perseus. Vpravo od středu je v tomto krásném koutu oblohy prašná reflekční mlhovina NGC 1333 vzdálená asi 1000 světelných let. Zorné pole v odhadované vzdálenosti zabírá asi 50...
Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd pokrývá na obloze v hrdinském souhvězdí Perseus asi 4 stupně. Ve středu nádherného pole hvězd je prachová modrá reflekční mlhovina NGC 1333 vzdálená asi 1000 světelných let. V odhadované vzdálenosti toto pole zabírá asi 70 světelných let. Kolem...
Prach ve středu NGC 1333 je tak hustý, že lze sotva vidět vznikající hvězdy. Na druhou stranu prachová mračna, která hvězdy skrývají, zase také odrážejí jejich optické světlo a dodávají NGC 1333 záři převážně modré barvy, což je obecné znamení reflekčních mlhovin. Nahoře je vidět velice...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, ve které dominují modré odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené od prachu. Ale na delších vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach. Při pohybu kurzoru přes obrázek se objeví také odpovídající pohled ve...
Prašná NGC 1333 je vidět jako reflekční mlhovina na snímcích ve viditelném světle a předvádí modravé odstíny charakteristické pro prachem odražené světlo hvězd. Ale na delších infračervených vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach, který je na tomto snímku ze Spitzerova kosmického...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
