Merkur během třetího průletu sondy BepiColombo 19. 6. 2023 Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Sonda v pondělí 19. června provedla již třetí z celkových šesti gravitačních manévrů kolem planety Merkur, která je i jejím cílem. Jedná se o společnou misi Japonské vesmírné agentury (JAXA) a Evropské vesmírné agentury (ESA). Jejím hlavním úkolem je prozkoumat geologické struktury, magnetické pole, exosféru a historii nejbližší planety ke Slunci.
Sonda se skládá ze tří částí – z pohonné jednotky MTM a dvou orbitálních sond MMO (JAXA) a MPO (ESA), které se od sebe později odpojí. Vědecká mise by měla začít v roce 2026, přičemž její délka trvání se odhaduje na jeden rok. Sonda během nedávného průletu kolem Merkuru pořídila pomocí monitorovací kamery M-CAM 3 na MTM několik zajímavých fotografií povrchu, které odhalují geologickou historii této kamenné planety.
Detail struktur na povrchu Merkuru s popisky (snímek z průletu 19. 6. 2023) Autor: ESA/BepiColombo/MTMSonda se během průletu dostala do výšky pouhých 263 kilometrů nad povrchem, kdy se nacházela nad noční stranou. Na fotografiích lze vidět části samotné BepiColombo s anténou a překrásný geologicky rozmanitý povrch planety plný kráterů. Vědce především zaujal až 600 kilometrů dlouhý sráz Beagle Rupes. Jde o desku kůry Merkuru, jež byla vysunuta o nejméně 2 kilometry. Podobné srázy by mohly být výsledkem ochlazování planety a srážení jejího povrchu. Dále stojí za zmínku 218 kilometrů široký kráter Manley, který nedávno obdržel jméno po jamajské umělkyni. Uvnitř něj se nachází prstenec. Ten vznikl při formování kráteru a následně byl “vydlážděn” lávou, což dosvědčuje vnitřní hladký terén.
Trojice snímků Merkuru vzniklých během průletu BepiColombo kolem planety v červnu 2023 Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Ze snímků pořízených během průletu inženýrskou kamerou vzniklo také time-lapse video.
Snímek Beagle Rupes a okolí je upraven pro barevné 3D brýle (s červeným a modrým filtrem). Autor: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO; processing: K. Wohlfarth and M. Tenthoff (TU Dortmund)
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236