Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru
Adam Denko Vytisknout článek

BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

Merkur během třetího průletu sondy BepiColombo 19. 6. 2023
Autor: ESA/BepiColombo/MTM

Sonda v pondělí 19. června provedla již třetí z celkových šesti gravitačních manévrů kolem planety Merkur, která je i jejím cílem. Jedná se o společnou misi Japonské vesmírné agentury (JAXA) a Evropské vesmírné agentury (ESA). Jejím hlavním úkolem je prozkoumat geologické struktury, magnetické pole, exosféru a historii nejbližší planety ke Slunci.

Sonda se skládá ze tří částí – z pohonné jednotky MTM a dvou orbitálních sond MMO (JAXA) a MPO (ESA), které se od sebe později odpojí. Vědecká mise by měla začít v roce 2026, přičemž její délka trvání se odhaduje na jeden rok. Sonda během nedávného průletu kolem Merkuru pořídila pomocí monitorovací kamery M-CAM 3 na MTM několik zajímavých fotografií povrchu, které odhalují geologickou historii této kamenné planety.

Detail struktur na povrchu Merkuru s popisky (snímek z průletu 19. 6. 2023) Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Detail struktur na povrchu Merkuru s popisky (snímek z průletu 19. 6. 2023)
Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Sonda se během průletu dostala do výšky pouhých 263 kilometrů nad povrchem, kdy se nacházela nad noční stranou. Na fotografiích lze vidět části samotné BepiColombo s anténou a překrásný geologicky rozmanitý povrch planety plný kráterů. Vědce především zaujal až 600 kilometrů dlouhý sráz Beagle Rupes. Jde o desku kůry Merkuru, jež byla vysunuta o nejméně 2 kilometry. Podobné srázy by mohly být výsledkem ochlazování planety a srážení jejího povrchu. Dále stojí za zmínku 218 kilometrů široký kráter Manley, který nedávno obdržel jméno po jamajské umělkyni. Uvnitř něj se nachází prstenec. Ten vznikl při formování kráteru a následně byl “vydlážděn” lávou, což dosvědčuje vnitřní hladký terén.

Trojice snímků Merkuru vzniklých během průletu BepiColombo kolem planety v červnu 2023 Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Trojice snímků Merkuru vzniklých během průletu BepiColombo kolem planety v červnu 2023
Autor: ESA/BepiColombo/MTM

Ze snímků pořízených během průletu inženýrskou kamerou vzniklo také time-lapse video.

Snímek Beagle Rupes a okolí je upraven pro barevné 3D brýle (s červeným a modrým filtrem). Autor: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO; processing: K. Wohlfarth and M. Tenthoff (TU Dortmund)
Snímek Beagle Rupes a okolí je upraven pro barevné 3D brýle (s červeným a modrým filtrem).
Autor: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO; processing: K. Wohlfarth and M. Tenthoff (TU Dortmund)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská vesmírná agentura



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: BepiColombo


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »