Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru
Adam Denko Vytisknout článek

BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

Merkur během třetího průletu sondy BepiColombo 19. 6. 2023
Autor: ESA/BepiColombo/MTM

Sonda v pondělí 19. června provedla již třetí z celkových šesti gravitačních manévrů kolem planety Merkur, která je i jejím cílem. Jedná se o společnou misi Japonské vesmírné agentury (JAXA) a Evropské vesmírné agentury (ESA). Jejím hlavním úkolem je prozkoumat geologické struktury, magnetické pole, exosféru a historii nejbližší planety ke Slunci.

Sonda se skládá ze tří částí – z pohonné jednotky MTM a dvou orbitálních sond MMO (JAXA) a MPO (ESA), které se od sebe později odpojí. Vědecká mise by měla začít v roce 2026, přičemž její délka trvání se odhaduje na jeden rok. Sonda během nedávného průletu kolem Merkuru pořídila pomocí monitorovací kamery M-CAM 3 na MTM několik zajímavých fotografií povrchu, které odhalují geologickou historii této kamenné planety.

Detail struktur na povrchu Merkuru s popisky (snímek z průletu 19. 6. 2023) Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Detail struktur na povrchu Merkuru s popisky (snímek z průletu 19. 6. 2023)
Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Sonda se během průletu dostala do výšky pouhých 263 kilometrů nad povrchem, kdy se nacházela nad noční stranou. Na fotografiích lze vidět části samotné BepiColombo s anténou a překrásný geologicky rozmanitý povrch planety plný kráterů. Vědce především zaujal až 600 kilometrů dlouhý sráz Beagle Rupes. Jde o desku kůry Merkuru, jež byla vysunuta o nejméně 2 kilometry. Podobné srázy by mohly být výsledkem ochlazování planety a srážení jejího povrchu. Dále stojí za zmínku 218 kilometrů široký kráter Manley, který nedávno obdržel jméno po jamajské umělkyni. Uvnitř něj se nachází prstenec. Ten vznikl při formování kráteru a následně byl “vydlážděn” lávou, což dosvědčuje vnitřní hladký terén.

Trojice snímků Merkuru vzniklých během průletu BepiColombo kolem planety v červnu 2023 Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Trojice snímků Merkuru vzniklých během průletu BepiColombo kolem planety v červnu 2023
Autor: ESA/BepiColombo/MTM

Ze snímků pořízených během průletu inženýrskou kamerou vzniklo také time-lapse video.

Snímek Beagle Rupes a okolí je upraven pro barevné 3D brýle (s červeným a modrým filtrem). Autor: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO; processing: K. Wohlfarth and M. Tenthoff (TU Dortmund)
Snímek Beagle Rupes a okolí je upraven pro barevné 3D brýle (s červeným a modrým filtrem).
Autor: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO; processing: K. Wohlfarth and M. Tenthoff (TU Dortmund)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská vesmírná agentura



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: BepiColombo


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »