Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru
Adam Denko Vytisknout článek

Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

Aleš Svoboda, vojenský pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury
Autor: 21. základna taktického letectva Čáslav

Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.

Americká soukromá firma Axiom Space provozuje komerční lety na ISS. Mezi účastníky výprav patří i vědci. Ti mají na palubě nebeské laboratoře výjimečnou příležitost zkoumat svůj obor. Od roku 2016, kdy byla společnost založena, poslala celkem dvě úspěšné mise, a sice Ax-1 (2022) a Ax-2 (2023). Letos by ještě mohla odstartovat Ax-3, které se zúčastní například švédský pilot a člen týmu rezervních astronautů Evropské kosmické agentury Marcus Wandt.

Za letenku na misi Axiom by Česká republika musela zaplatit zhruba 1 miliardu korun. Pokud budou finance, šestatřicetiletý Aleš Svoboda odstartuje v kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX už příští rok. Jeho pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, který bude pravděpodobně trvat kolem dvou týdnů, se dle několika odborníků České republice vyplatí. 

Kosmická loď mise Ax-1 Crew Dragon, která se 24. dubna 2022 odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice, čímž se vydala zpět na povrch Země. Autor: Axiom Space
Kosmická loď mise Ax-1 Crew Dragon, která se 24. dubna 2022 odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice, čímž se vydala zpět na povrch Země.
Autor: Axiom Space

Především zde hraje velkou roli zviditelnění ČR a možnost výzkumu a experimentování s českými přístroji v mikrogravitaci, což značně pomůže rozvoji českých firem pohybujících se například v technologických oborech, medicíně nebo botanice. Během návštěvy by mohly být vysílány i edukativní živé přenosy pro žáky škol. Politici a několik firem se zájmem o astronauta nyní projednávají, zda let bude zaplacen, případně z čeho, a co všechno bude astronaut vykonávat, tak aby „vesmírná investice“ byla co nejvýhodnější. Vláda by měla rozhodnout v následujících týdnech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ČT24
[2] Axiom Space



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Crew Dragon, Vladimír Remek, SpaceX, Aleš Svoboda, Kosmonautika


33. vesmírný týden 2025

33. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tulipán Sh2-101

Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »