Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu

Snímek Titanu v blízko-infračerveném oboru světla vyfocený skrze filtr F212N, který umožnil proniknutí do nižších vrstev husté atmosféry měsíce.
Autor: NASA/JWST

Saturn má kromě ikonických prstenů i rekordních 83 známých měsíců, z čehož 20 ještě čeká na potvrzení. Jeho největší přírodní družicí je žlutý Titan, který bezpochyby patří i k těm nejzajímavějším ve Sluneční soustavě. Jde o zamlžený svět s hustou atmosférou plný jezer, řek a moří z uhlovodíkových kapalin, jako je například kapalný metan. Právě na tento zajímavý objekt byla 4. listopadu namířena beryliová zrcadla dalekohledu Jamese Webba.

Překvapení vědci si na první fotografii z NIRCam (Near Infrared Camera) ihned všimli bílých skvrny v pravo nahoře. Domnívali se, že by mohlo jít o oblaka v atmosféře Titanu, což se později i potvrdilo. Aby zjistili zda se mraky pohybují či mění, požádali o pokračovací pozorování měsíce havajskou Keckovu ovservatoř, konkrétně přístroj NIRC-2. Pozorování tímto pozemním dalekohledem proběhlo 30 hodin po posledním pozorování Webba, a proto se astronomové obávali toho, že mraky už dávno vymizely. 

Vědci následně porovnávali dvě finální fotografie, které ukázaly rotaci měsíce (zleva doprava) a hlavně změnu v oblačnosti. Nemohou sice potvrdit, že jde o ty samé mraky, které pozoroval JWST, ale i přesto to jsou užitečné informace pro vytváření klimatického modelu Titanu.

Dvě fotografie ukazující vývoj mraků v atmosféře Titanu během 30 hodin. Můžeme na nich rozpoznat i albedové útvary a rotaci měsíce zleva doprava. Autor: NASA/JWST
Dvě fotografie ukazující vývoj mraků v atmosféře Titanu během 30 hodin. Můžeme na nich rozpoznat i albedové útvary a rotaci měsíce zleva doprava.
Autor: NASA/JWST
Dále lze na fotografiích vidět tzv. albedové útvary na povrchu měsíce, a to díky pozorování v blízké infračervené oblasti spektra, čímž se dalekohledu podařilo „prorazit“ mlhu v atmosféře zakrývající povrch. JWST také pomocí přístroje NIRSpec (Near Infrared Spectrograph) naměřil cenná spektroskopická data atmosféry i povrchu, která jsou pro pozemní dalekohledy téměř nezachytitelná. Na analýze těchto dat se ještě stále pracuje, ale už teď můžeme předpokládat, že půjde o velice zajímavé novinky vedoucí například k vysvětlení vzniku zářícího útvaru na jihu Titanu.

V roce 2023 by se měl teleskop Jamese Webba na tento svět podívat znovu a získat data z přístrojů NIRCam, NIRSpec i z MIRI (Mid-Infrared Instrument). 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Titan, Saturn, Jwst


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »