Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Řeky na Saturnově měsíci Titan

Řeky na Saturnově měsíci Titan

Řeky a jezera na Titanu
Řeky a jezera na Titanu
Hustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní - na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule, na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.

V roce 2004 kosmická sonda Cassini, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu, pronikla svými přístroji vrstvou mlhy a poskytla astronomům první detailní snímky povrchu měsíce Titan. Radarové obrázky odhalily ledový terén, v němž za milióny roků vyhloubily hluboká koryta řeky s tekoucím metanem, podobně jako na Zemi řeky s tekoucí vodou rozbrázdily povrch všech kontinentů.

Snímky Titanu odhalily současný stav jeho povrchu, avšak velmi málo je toho známo o jeho geologické minulosti. Nyní vědci z MIT a University of Tennessee, Knoxville, analyzovali snímky sítě řek na Titanu a zjistili, že řeky v některých regionech způsobily kupodivu jen slabou erozi. Vědci se domnívají, že jsou dvě možná vysvětlení: buď eroze na Titanu probíhá mnohem pomaleji nebo některé další vlivy mohly zničit starší řečiště a další povrchové útvary.

"Je to povrch, který by měl být erodovaný mnohem více, než pozorujeme, pokud byla říční síť aktivní delší dobu," říká Taylor Perron, MIT. "To evokuje některé zajímavé otázky na téma, co se dělo na povrchu Titanu během poslední miliardy roků."

V porovnání s většinou měsíců ve Sluneční soustavě je povrch Titanu relativně hladký, s malým počtem kráterů. Stáří Titanu je kolem 4 miliard roků, je tedy přibližně stejně starý jako ostatní tělesa Sluneční soustavy. Avšak soudě podle počtu kráterů se dá odhadnout, že jeho povrch je mnohem mladší - něco mezi 100 milióny a jednou miliardou roků.

Jak můžeme vysvětlit tento malý počet kráterů? Taylor Perron se domnívá, že odpověď může být podobná tomu, co se děje na Zemi.

"Na Zemi nemáme příliš mnoho impaktních kráterů," říká Taylor Perron. "Bylo jich doposud objeveno pouze něco přes 150. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že zemské kontinenty jsou odjakživa značně erodované nebo pokryté sedimenty. To může být rovněž případ Titanu."

Například pohyby tektonických desek, erupce vulkánů, postup ledovců a síť říčních koryt, to jsou někteří z činitelů měnících povrch Země v průběhu miliard roků. Avšak na Titanu podobné procesy - vzedmutí tektonických desek, kryovulkanismus, eroze a sedimenty v korytech řek - mohou rovněž fungovat.

Identifikace, které z těchto geologických jevů modifikovaly povrch Titanu nejvíce, je výzvou k řešení. Snímky pořízené kosmickou sondou Cassini, podobně jako při leteckém snímkování, avšak s mnohem menším rozlišením, zobrazují při pohledu z ptačí perspektivy plochý terén, neposkytují však téměř žádné informace o vyvýšených oblastech či naopak o sníženém terénu.

Obrázek ze sondy Cassini v úvodu článku zachycuje síť řek vlévajících se do jezer v severní polární oblasti Titanu.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Titan, Saturn


33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »