Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapivé sezónní změny na Titanu

Překvapivé sezónní změny na Titanu

Představa krajiny na Titanu v podání umělce
Představa krajiny na Titanu v podání umělce
Detailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo. Athena Coustenis prezentovala tyto závěry 28. září 2012 na evropském kongresu (European Planetary Science Congress) v Madridu.

Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie
Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie
Athena Coustenis vysvětluje: "Podobně jako na Zemi, tak i na Titanu se mění podmínky v závislosti na střídání ročních období. Můžeme zde pozorovat rozdíly v teplotě atmosféry, v jejím chemickém složení, a také v charakteru proudění - především v polárních oblastech. Například uhlovodíková jezera se vytvářela v regionech kolem severního pólu v zimním období v důsledku nižší teploty a probíhající kondenzace plynného metanu a etanu. Rovněž vrstva mlhy zakrývající Titan v okolí severního pólu významně zeslábla v období rovnodennosti v důsledku změny charakteru atmosférické cirkulace. To všechno je velmi překvapující, protože jsme neočekávali objev žádných rychlých změn, obzvláště v hlubších vrstvách atmosféry."

Hlavní příčinou těchto cyklů je sluneční záření, které je dominantním zdrojem energie pro atmosféru Titanu. V důsledku chemických reakcí přítomných molekul dusíku a metanu dochází k vytváření složitějších molekul, jako je například etan. Sluneční záření hraje důležitou roli jako zdroj energie pro tyto chemické reakce. Rotační osa Titanu je skloněna o úhel přibližně 27 stupňů podobně jako rotační osa Země, což znamená, že zde dochází ke střídání ročních období - sluneční záření dopadá v důsledku sklonu rotační osy na různé oblasti měsíce s různou intenzitou - podobně jako na Zemi. "Je úžasné vědět, že Slunce stále ještě dominuje svým přísunem energie nad ostatními zdroji i ve vzdálenosti 1,5 miliardy km."

Roční období na Titanu
Roční období na Titanu
K těmto závěrům dospěli astronomové na základě analýzy dat z několika různých kosmických misí, jako například ze sondy Voyager 1 (1980), družice pro pozorování v oboru infračerveného záření ISO (Infrared Space Observatory, 1997) či kosmické sondy Cassini (od roku 2004 do současnosti). Těmito informacemi byla doplněna pozemská pozorování. Jednotlivá roční období na Titanu trvají zhruba 7,5 roku, přičemž planeta Saturn vykoná jeden oběh kolem Slunce za 29,5 roku. Byla tak shromážděna kompletní data za období jednoho "roku" na měsíci Titan zahrnující všechna roční období.

Athena Coustenis rovněž vysvětluje, proč je důležité provádět výzkum tohoto vzdáleného měsíce: "Titan je naší největší příležitostí ke studiu podmínek velmi podobných naší vlastní planetě v rámci klimatu, meteorologie a astrobiologie, a zároveň zkoumat tento unikátní svět, který je doslova rájem pro studium nových geologických, atmosférických a vnitřních procesů."

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Titan, Saturn


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »