Představa krajiny na Titanu v podání umělceDetailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo. Athena Coustenis prezentovala tyto závěry 28. září 2012 na evropském kongresu (European Planetary Science Congress) v Madridu.
Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie Athena Coustenis vysvětluje: "Podobně jako na Zemi, tak i na Titanu se mění podmínky v závislosti na střídání ročních období. Můžeme zde pozorovat rozdíly v teplotě atmosféry, v jejím chemickém složení, a také v charakteru proudění - především v polárních oblastech. Například uhlovodíková jezera se vytvářela v regionech kolem severního pólu v zimním období v důsledku nižší teploty a probíhající kondenzace plynného metanu a etanu. Rovněž vrstva mlhy zakrývající Titan v okolí severního pólu významně zeslábla v období rovnodennosti v důsledku změny charakteru atmosférické cirkulace. To všechno je velmi překvapující, protože jsme neočekávali objev žádných rychlých změn, obzvláště v hlubších vrstvách atmosféry."
Hlavní příčinou těchto cyklů je sluneční záření, které je dominantním zdrojem energie pro atmosféru Titanu. V důsledku chemických reakcí přítomných molekul dusíku a metanu dochází k vytváření složitějších molekul, jako je například etan. Sluneční záření hraje důležitou roli jako zdroj energie pro tyto chemické reakce. Rotační osa Titanu je skloněna o úhel přibližně 27 stupňů podobně jako rotační osa Země, což znamená, že zde dochází ke střídání ročních období - sluneční záření dopadá v důsledku sklonu rotační osy na různé oblasti měsíce s různou intenzitou - podobně jako na Zemi. "Je úžasné vědět, že Slunce stále ještě dominuje svým přísunem energie nad ostatními zdroji i ve vzdálenosti 1,5 miliardy km."
Roční období na TitanuK těmto závěrům dospěli astronomové na základě analýzy dat z několika různých kosmických misí, jako například ze sondy Voyager 1 (1980), družice pro pozorování v oboru infračerveného záření ISO (Infrared Space Observatory, 1997) či kosmické sondy Cassini (od roku 2004 do současnosti). Těmito informacemi byla doplněna pozemská pozorování. Jednotlivá roční období na Titanu trvají zhruba 7,5 roku, přičemž planeta Saturn vykoná jeden oběh kolem Slunce za 29,5 roku. Byla tak shromážděna kompletní data za období jednoho "roku" na měsíci Titan zahrnující všechna roční období.
Athena Coustenis rovněž vysvětluje, proč je důležité provádět výzkum tohoto vzdáleného měsíce: "Titan je naší největší příležitostí ke studiu podmínek velmi podobných naší vlastní planetě v rámci klimatu, meteorologie a astrobiologie, a zároveň zkoumat tento unikátní svět, který je doslova rájem pro studium nových geologických, atmosférických a vnitřních procesů."
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý