Představa krajiny na Titanu v podání umělceDetailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo. Athena Coustenis prezentovala tyto závěry 28. září 2012 na evropském kongresu (European Planetary Science Congress) v Madridu.
Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie Athena Coustenis vysvětluje: "Podobně jako na Zemi, tak i na Titanu se mění podmínky v závislosti na střídání ročních období. Můžeme zde pozorovat rozdíly v teplotě atmosféry, v jejím chemickém složení, a také v charakteru proudění - především v polárních oblastech. Například uhlovodíková jezera se vytvářela v regionech kolem severního pólu v zimním období v důsledku nižší teploty a probíhající kondenzace plynného metanu a etanu. Rovněž vrstva mlhy zakrývající Titan v okolí severního pólu významně zeslábla v období rovnodennosti v důsledku změny charakteru atmosférické cirkulace. To všechno je velmi překvapující, protože jsme neočekávali objev žádných rychlých změn, obzvláště v hlubších vrstvách atmosféry."
Hlavní příčinou těchto cyklů je sluneční záření, které je dominantním zdrojem energie pro atmosféru Titanu. V důsledku chemických reakcí přítomných molekul dusíku a metanu dochází k vytváření složitějších molekul, jako je například etan. Sluneční záření hraje důležitou roli jako zdroj energie pro tyto chemické reakce. Rotační osa Titanu je skloněna o úhel přibližně 27 stupňů podobně jako rotační osa Země, což znamená, že zde dochází ke střídání ročních období - sluneční záření dopadá v důsledku sklonu rotační osy na různé oblasti měsíce s různou intenzitou - podobně jako na Zemi. "Je úžasné vědět, že Slunce stále ještě dominuje svým přísunem energie nad ostatními zdroji i ve vzdálenosti 1,5 miliardy km."
Roční období na TitanuK těmto závěrům dospěli astronomové na základě analýzy dat z několika různých kosmických misí, jako například ze sondy Voyager 1 (1980), družice pro pozorování v oboru infračerveného záření ISO (Infrared Space Observatory, 1997) či kosmické sondy Cassini (od roku 2004 do současnosti). Těmito informacemi byla doplněna pozemská pozorování. Jednotlivá roční období na Titanu trvají zhruba 7,5 roku, přičemž planeta Saturn vykoná jeden oběh kolem Slunce za 29,5 roku. Byla tak shromážděna kompletní data za období jednoho "roku" na měsíci Titan zahrnující všechna roční období.
Athena Coustenis rovněž vysvětluje, proč je důležité provádět výzkum tohoto vzdáleného měsíce: "Titan je naší největší příležitostí ke studiu podmínek velmi podobných naší vlastní planetě v rámci klimatu, meteorologie a astrobiologie, a zároveň zkoumat tento unikátní svět, který je doslova rájem pro studium nových geologických, atmosférických a vnitřních procesů."
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
