Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33
Adam Denko Vytisknout článek

Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

Hvězdotvorná oblast v galaxii M33 označená v NGC katalogu číslem 604 je obří mlhovina s horkými hvězdami ve svém nitru. Díky tomu jasně září. Snímek byl pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu JWST.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ne, nedíváte se na mračno v Mléčné dráze. Tato oblast HII s označením NGC 604 se nachází v jednom z ramen galaxie v Trojúhelníku (Messier 33) vzdálené přes 2,7 milionů světelných let od Země. Takto mlhovinu zachytil kosmický dalekohled Jamese Webba v infračervených vlnových délkách pomocí přístrojů NIRCam a MIRI. Samotný hvězdný ostrov je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, do níž patří i Mléčná dráha.

Mlhovinu o průměru 1500 světelných let dokáží odhalit i amatérské fotografie zachycené skrze menší dalekohledy. Pokud by se tato oblast nacházela stejně daleko jako Velká mlhovina v Orionu (Messier 42), svým svitem by na nebi dokázala přezářit planetu Venuši. Teleskop Jamese Webba se na toto místo zaměřil, aby prozkoumal více než 200 extrémně žhavých a masivních hvězd v raných fázích jejich života, které se ukrývají v “bublinách” mračna.

Typově jde o hvězdy spektrálních tříd O a B a jejich povrchová teplota mnohdy přesahuje 30 000 K. Takto velká koncentrace hvězd těchto typů je v blízkém vesmíru vzácností - v Mléčné dráze žádná podobná oblast ani nebyla objevena. Pro astronomy se tak jedná o skvělou možnost zkoumat tyto hmotné hvězdy na počátku jejich života.

Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami. Autor: Martin Myslivec
Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami.
Autor: Martin Myslivec


Na snímku z přístroje NIRCam (viz fotografie v úvodu příspěvku) můžeme spatřit načervenalé struktury. V nich se vyskytují molekuly na bázi uhlíku známé jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), které hrají nezbytnou roli při tvorbě hvězd a planet. Byť jde o velmi důležitou složku mezihvězdného prostředí, její původ není znám. Druhá fotografie příspěvku byla pořízena přístrojem MIRI pracujícím ve střední infračervené oblasti spektra. Lze na ní vidět o poznání menší množství hvězd než na snímku z NIRCam. Je to dáno tím, že hvězdy na těchto vlnových délkách září méně.

Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách. Autor: ESA/JWST
Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách.
Autor: ESA/JWST

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESAWebb.org
[2] Detailní snímek M33 pořízený Martinem Myslivcem



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie M33, NGC 604


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »