Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33
Adam Denko Vytisknout článek

Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

Hvězdotvorná oblast v galaxii M33 označená v NGC katalogu číslem 604 je obří mlhovina s horkými hvězdami ve svém nitru. Díky tomu jasně září. Snímek byl pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) vesmírného dalekohledu JWST.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ne, nedíváte se na mračno v Mléčné dráze. Tato oblast HII s označením NGC 604 se nachází v jednom z ramen galaxie v Trojúhelníku (Messier 33) vzdálené přes 2,7 milionů světelných let od Země. Takto mlhovinu zachytil kosmický dalekohled Jamese Webba v infračervených vlnových délkách pomocí přístrojů NIRCam a MIRI. Samotný hvězdný ostrov je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, do níž patří i Mléčná dráha.

Mlhovinu o průměru 1500 světelných let dokáží odhalit i amatérské fotografie zachycené skrze menší dalekohledy. Pokud by se tato oblast nacházela stejně daleko jako Velká mlhovina v Orionu (Messier 42), svým svitem by na nebi dokázala přezářit planetu Venuši. Teleskop Jamese Webba se na toto místo zaměřil, aby prozkoumal více než 200 extrémně žhavých a masivních hvězd v raných fázích jejich života, které se ukrývají v “bublinách” mračna.

Typově jde o hvězdy spektrálních tříd O a B a jejich povrchová teplota mnohdy přesahuje 30 000 K. Takto velká koncentrace hvězd těchto typů je v blízkém vesmíru vzácností - v Mléčné dráze žádná podobná oblast ani nebyla objevena. Pro astronomy se tak jedná o skvělou možnost zkoumat tyto hmotné hvězdy na počátku jejich života.

Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami. Autor: Martin Myslivec
Galaxie M33 v Trojúhelníku je členem tzv. Místní skupiny galaxií společně se známou M31 v Andromedě. Je vzdálena asi 2,73 milionů světelných roků. Mlhovina NGC 604 je výrazný červený oblak v horním rameni pod dvěma oranžovými hvězdami.
Autor: Martin Myslivec


Na snímku z přístroje NIRCam (viz fotografie v úvodu příspěvku) můžeme spatřit načervenalé struktury. V nich se vyskytují molekuly na bázi uhlíku známé jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), které hrají nezbytnou roli při tvorbě hvězd a planet. Byť jde o velmi důležitou složku mezihvězdného prostředí, její původ není znám. Druhá fotografie příspěvku byla pořízena přístrojem MIRI pracujícím ve střední infračervené oblasti spektra. Lze na ní vidět o poznání menší množství hvězd než na snímku z NIRCam. Je to dáno tím, že hvězdy na těchto vlnových délkách září méně.

Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách. Autor: ESA/JWST
Fotografie oblasti NGC 604 z přístroje MIRI. Snímek ukazuje mračna mlhoviny ve středních infračervených vlnových délkách.
Autor: ESA/JWST

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESAWebb.org
[2] Detailní snímek M33 pořízený Martinem Myslivcem



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie M33, NGC 604


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »