Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubble a Webb znovu spojily své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191
Adam Denko Vytisknout článek

Hubble a Webb znovu spojily své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

Dvojice galaxií VV 191 pohledem JWST a HST.
Autor: NASA/JWST/HST

Dva nejznámější vesmírné dalekohledy znovu zkombinovaly svá data a vytvořily dechberoucí pohled na dva hvězdné ostrůvky v temnotě VV 191. Hubbleův vesmírný teleskop (HST) dodal data z ultrafialového a viditelného spektra a světlo v blízké infračervené vlnové délce zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Fotografie z JWST pomohly zvýraznit vzdálené galaxie a spirální ramena hvězdného ostrovu v popředí. 

Vyfocené galaxie odlišného typu se nacházejí v souhvězdí Pastýře, jedna je eliptická (vlevo) a druhá spirální (vpravo). Na první pohled vypadají, že mezi sebou interagují, to však není pravda, jsou pouze blízko sebe (na astronomické standardy).

Ramena z bližší spirální galaxie překrývají disk té eliptické, což bylo jedním z hlavních důvodů, proč byly teleskopy namířeny zrovna na toto místo. Ze zachycených dat mohou vědci odvodit, jak na světlo z eliptické galaxie působí mezihvězdný prach z ramen, skrze které musí světlo proletět.
 
Eliptické galaxie jsou výsledkem galaktické srážky, při kterých se dvě a více galaxií spojí a vytvoří jednu velkou. Mají v sobě minimum mezihvězdného prachu, proto se v nich velice málo rodí nové hvězdy. Dělí se na typy podle jejich elipticity, kde E0 je kruh a E7 velmi protažená elipsa. Toto uspořádání dle tvaru galaxie zavedl v roce 1925 Edwin Hubble. Eliptické galaxie patří mezi ty největší ve vesmíru – např. Messier 87, ve které se nachází první vyfocená černá díra, má průměr asi 120 000 světelných let.

Spirální galaxie jsou známé svými rameny, které vycházejí z hustého galaktického centra. Oproti těm eliptickým obsahují hodně mezihvězdného prachu a mladých hvězd. Dosahují velikosti od 30 000 do 200 000 světelných let. Mezi tento typ patří i náš domov – Mléčná dráha.

Mimo fascinujících detailů za zmínku také stojí tzv. gravitační čočka. Vzniká pomocí velice silné gravitace eliptické galaxie, která ohýbá a zesvětluje světlo z jiné galaxie za ní. Protože v tomto případě čočkovaná galaxie – oranžový oblouk vlevo nahoře – září hlavně v infračerveném světelném spektru, bez dat z JWST je skoro neviditelná.

Gravitační čočka probíhající kolem hmotného centra eliptické galaxie. Autor: NASA/JWST/HST
Gravitační čočka probíhající kolem hmotného centra eliptické galaxie.
Autor: NASA/JWST/HST

Takovéto čočky nám umožňují pozorovat vzdálené objekty jako např. nejvzdálenější hvězdu  Earendel, která byla nalezena Hubbleovým teleskopem v březnu 2022. Její vzdálenost je díky rozpínání vesmíru 28 miliard světelných let (rudý posuv z=6,2) od naší planety. Dále je v pozadí viditelný nespočet vzdálených galaxií krásně doplňujících prázdný prostor ve fotografii a ukazujících nám, jak je Mléčná dráha ve vesmíru maličká.

,

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] esa.int
[3] Eliptické galaxie na Wikipedii
[4] Spirální galaxie na Wikipedii



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze. Studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně a svůj volný čas tráví astronomií a astrofotografií.
Za každé jasné noci sbírá fotony hlubokého vesmíru pomocí šestipalcového Sky-Watcher dalekohledu na GoTo montáži EQ3-2. Astrofotografie následně vydává na své webové stránce. Jeho oblíbenou vědu se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků. 
 

Štítky: HST Hubble Space Telescope, James Webb Space Telescope, Galaxie, Vzdálený vesmír


4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Cassiopeia&Perseus Region

Ve spodní části snímku se nachází také C/2020 V2 (ZTF) Canon 77D Canon 50mm f/1.8 f/2.8 ISO 3200 3,2s x 231 DeepSkyStacker Siril Photoshop

Další informace »