Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika podepsala ujednání Artemis
Adam Denko Vytisknout článek

Česká republika podepsala ujednání Artemis

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský podepisuje ujednání Artemis (vedle sedí šéf NASA Bill Nelson)
Autor: Twitter/Jan Lipavský

Ve středu 3. května 2023 učinila Česká republika další významný krok v historii své kosmonautiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský podepsal mezinárodní dohodu Artemis Accords a Česko se tak stalo 24. státem, který k ní přistoupil. Díky tomu se českému průmyslu a vědě otevírá mnoho nových možností, jak se uplatnit v oblasti dobývání těles Sluneční soustavy a kosmonautice jako takové.

ČR se tak bude podílet na rozvoji průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných objektů. Mezinárodní spolupráce pomůže dostat první ženu na povrch Měsíce a vytvořit na něm místo pro dlouhodobý pobyt člověka.

Dohoda zahrnuje několik bodů, ujednání, kterými se řídí průzkum a využívání vesmíru. Mezi ty nejzajímavější potom patří: sdílení vědeckých poznatků, mírový průzkum vesmírných těles, omezení vesmírného odpadu, pomoc ostatním zemím v nouzových situacích v kosmu nebo zachování historicky cenných míst, jako je například místo přistání Apolla 11 na povrchu Měsíce.

Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.
Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Twitter/Michal Václavík
[2] Twitter/Jan Lipavský
[3] NASA.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Ujednání Artemis, Artemis Accords


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »