Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika podepsala ujednání Artemis
Adam Denko Vytisknout článek

Česká republika podepsala ujednání Artemis

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský podepisuje ujednání Artemis (vedle sedí šéf NASA Bill Nelson)
Autor: Twitter/Jan Lipavský

Ve středu 3. května 2023 učinila Česká republika další významný krok v historii své kosmonautiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský podepsal mezinárodní dohodu Artemis Accords a Česko se tak stalo 24. státem, který k ní přistoupil. Díky tomu se českému průmyslu a vědě otevírá mnoho nových možností, jak se uplatnit v oblasti dobývání těles Sluneční soustavy a kosmonautice jako takové.

ČR se tak bude podílet na rozvoji průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných objektů. Mezinárodní spolupráce pomůže dostat první ženu na povrch Měsíce a vytvořit na něm místo pro dlouhodobý pobyt člověka.

Dohoda zahrnuje několik bodů, ujednání, kterými se řídí průzkum a využívání vesmíru. Mezi ty nejzajímavější potom patří: sdílení vědeckých poznatků, mírový průzkum vesmírných těles, omezení vesmírného odpadu, pomoc ostatním zemím v nouzových situacích v kosmu nebo zachování historicky cenných míst, jako je například místo přistání Apolla 11 na povrchu Měsíce.

Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.
Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Twitter/Michal Václavík
[2] Twitter/Jan Lipavský
[3] NASA.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Ujednání Artemis, Artemis Accords


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »