Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika podepsala ujednání Artemis
Adam Denko Vytisknout článek

Česká republika podepsala ujednání Artemis

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský podepisuje ujednání Artemis (vedle sedí šéf NASA Bill Nelson)
Autor: Twitter/Jan Lipavský

Ve středu 3. května 2023 učinila Česká republika další významný krok v historii své kosmonautiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský podepsal mezinárodní dohodu Artemis Accords a Česko se tak stalo 24. státem, který k ní přistoupil. Díky tomu se českému průmyslu a vědě otevírá mnoho nových možností, jak se uplatnit v oblasti dobývání těles Sluneční soustavy a kosmonautice jako takové.

ČR se tak bude podílet na rozvoji průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných objektů. Mezinárodní spolupráce pomůže dostat první ženu na povrch Měsíce a vytvořit na něm místo pro dlouhodobý pobyt člověka.

Dohoda zahrnuje několik bodů, ujednání, kterými se řídí průzkum a využívání vesmíru. Mezi ty nejzajímavější potom patří: sdílení vědeckých poznatků, mírový průzkum vesmírných těles, omezení vesmírného odpadu, pomoc ostatním zemím v nouzových situacích v kosmu nebo zachování historicky cenných míst, jako je například místo přistání Apolla 11 na povrchu Měsíce.

Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.
Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Twitter/Michal Václavík
[2] Twitter/Jan Lipavský
[3] NASA.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Ujednání Artemis, Artemis Accords


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »