Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu o hmotnosti Saturnu s označením WASP-39 b nacházející se přibližně 700 světelných let od Země. Obíhá kolem své ústřední hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce, proto ho řadíme mezi tzv. horké Saturny.
WASP-39b je planeta, kterou bychom popsali jako horkého nafouklého plynného obra. Je to dáno tím, že jeho průměr je 1,3krát větší než u planety Jupiter, ale hmotnost má jen 0,28 Jupiteru. Hmotností se blíží Saturnu (0,94násobek jeho hmotnosti). Protože zároveň obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-39 ve vzdálenosti jen 0,0486 astronomické jednotky (7 200 000 km), tedy osmkrát blíže než Merkur, je přezdívka horký Saturn opravdu na místě.
Díky posledním pozorováním této exoplanety pomocí JWST se vědcům poprvé podařilo detekovat oxid siřičitý (SO2) v atmosféře exoplanety. Tento jedovatý plyn se vyskytuje i na Zemi, kde při vyvržení do stratosféry sopečnými výbuchy dokáže částečně blokovat dopadající sluneční záření, což, jak víme z historických záznamů, v minulosti vedlo i k dočasně chladnějšímu klimatu v některých letech. Dále Webb lépe než při minulých pozorováních zachytil stopy oxidu uhličitého (CO2) a dále i stopy vody (H2O), oxidu uhelnatého (CO), sulfanu (H2S), sodíku (Na) a draslíku (K).
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Poměr prvků v atmosféře exoplanety, jako například uhlíku ke kyslíku nebo draslíku ke kyslíku, dává vědcům data, která pomáhají ověřit naše představy o tvorbě planet a vlivu jejich mateřských hvězd na jejich atmosféry. Složení atmosféry také naznačuje, že planeta v minulosti vznikla ve větší vzdálenosti od mateřské hvězdy a v minulosti nejspíše proběhlo několik srážek exoplanety s dalšími malými tělesy, která původní složení změnila.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
