Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

Ilustrace exoplanety WASP-39 b. Dalekohledy včetně Jamese Webba ji takto přímo pozorovat nedokáží, ale na základě měření JWST vznikla kresba, která se snaží přiblížit možnému vzhledu.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu o hmotnosti Saturnu s označením WASP-39 b nacházející se přibližně 700 světelných let od Země. Obíhá kolem své ústřední hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce, proto ho řadíme mezi tzv. horké Saturny.

WASP-39b je planeta, kterou bychom popsali jako horkého nafouklého plynného obra. Je to dáno tím, že jeho průměr je 1,3krát větší než u planety Jupiter, ale hmotnost má jen 0,28 Jupiteru. Hmotností se blíží Saturnu (0,94násobek jeho hmotnosti). Protože zároveň obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-39 ve vzdálenosti jen 0,0486 astronomické jednotky (7 200 000 km), tedy osmkrát blíže než Merkur, je přezdívka horký Saturn opravdu na místě. 

Díky posledním pozorováním této exoplanety pomocí JWST se vědcům poprvé podařilo detekovat oxid siřičitý (SO2) v atmosféře exoplanety. Tento jedovatý plyn se vyskytuje i na Zemi, kde při vyvržení do stratosféry sopečnými výbuchy dokáže částečně blokovat dopadající sluneční záření, což, jak víme z historických záznamů, v minulosti vedlo i k dočasně chladnějšímu klimatu v některých letech. Dále Webb lépe než při minulých pozorováních zachytil stopy oxidu uhličitého (CO2) a dále i stopy vody (H2O), oxidu uhelnatého (CO), sulfanu (H2S), sodíku (Na) a draslíku (K).

Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy. Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Poměr prvků v atmosféře exoplanety, jako například uhlíku ke kyslíku nebo draslíku ke kyslíku, dává vědcům data, která pomáhají ověřit naše představy o tvorbě planet a vlivu jejich mateřských hvězd na jejich atmosféry. Složení atmosféry také naznačuje, že planeta v minulosti vznikla ve větší vzdálenosti od mateřské hvězdy a v minulosti nejspíše proběhlo několik srážek exoplanety s dalšími malými tělesy, která původní složení změnila.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, WASP-39 b


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »