Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

Ilustrace exoplanety WASP-39 b. Dalekohledy včetně Jamese Webba ji takto přímo pozorovat nedokáží, ale na základě měření JWST vznikla kresba, která se snaží přiblížit možnému vzhledu.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu o hmotnosti Saturnu s označením WASP-39 b nacházející se přibližně 700 světelných let od Země. Obíhá kolem své ústřední hvězdy v menší vzdálenosti než Merkur kolem Slunce, proto ho řadíme mezi tzv. horké Saturny.

WASP-39b je planeta, kterou bychom popsali jako horkého nafouklého plynného obra. Je to dáno tím, že jeho průměr je 1,3krát větší než u planety Jupiter, ale hmotnost má jen 0,28 Jupiteru. Hmotností se blíží Saturnu (0,94násobek jeho hmotnosti). Protože zároveň obíhá kolem mateřské hvězdy WASP-39 ve vzdálenosti jen 0,0486 astronomické jednotky (7 200 000 km), tedy osmkrát blíže než Merkur, je přezdívka horký Saturn opravdu na místě. 

Díky posledním pozorováním této exoplanety pomocí JWST se vědcům poprvé podařilo detekovat oxid siřičitý (SO2) v atmosféře exoplanety. Tento jedovatý plyn se vyskytuje i na Zemi, kde při vyvržení do stratosféry sopečnými výbuchy dokáže částečně blokovat dopadající sluneční záření, což, jak víme z historických záznamů, v minulosti vedlo i k dočasně chladnějšímu klimatu v některých letech. Dále Webb lépe než při minulých pozorováních zachytil stopy oxidu uhličitého (CO2) a dále i stopy vody (H2O), oxidu uhelnatého (CO), sulfanu (H2S), sodíku (Na) a draslíku (K).

Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy. Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Na obrázku jsou zobrazena spektra pořízená přes čtyři různé filtry od 0,5 do 5,5 mikrometru. Vznikají porovnáním spekter pozorovaných v době, kdy planeta přechází před mateřskou hvězdou se spektry v době, kdy svítí hvězda samotná. Modrá linie odpovídá teoretickému modelu složení exoplanety podobné velikosti, hmotnosti a parametrů oběžné dráhy.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)

Poměr prvků v atmosféře exoplanety, jako například uhlíku ke kyslíku nebo draslíku ke kyslíku, dává vědcům data, která pomáhají ověřit naše představy o tvorbě planet a vlivu jejich mateřských hvězd na jejich atmosféry. Složení atmosféry také naznačuje, že planeta v minulosti vznikla ve větší vzdálenosti od mateřské hvězdy a v minulosti nejspíše proběhlo několik srážek exoplanety s dalšími malými tělesy, která původní složení změnila.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, WASP-39 b


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »