Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I. de Pater (University of Calif
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.
Planeta Jupiter byla zkoumána různými observatořemi a sondami. Prvně k ní v roce 1973 přiletěla sonda Pioneer 10 následovaná v roce 1974 sesterskou Pioneer 11. Výrazným přínosem k navýšení poznatků o největší planetě byl průlet známé dvojice sond Voyager 1 a 2 v roce 1979. Klíčovou misi vykonala sonda Galileo, která obíhala Jupiter v letech 1995 až 2003. Později se na Jupiter krátce podívaly sondy Cassini při cestě k Saturnu a New Horizons při letu k Plutu a dalším transneptunickým objektům.
Dnes je na cestě evropská mise JUICE k ledovým měsícům Jupiteru a na protáhlé oběžné dráze kolem planety je Juno, jež studuje Joviánský systém pěkně zblízka. Přestože byl Jupiter tolikrát zkoumán, dalekohled Jamese Webba nám na něj poskytl úplně nový pohled. Jeho naprosto špičkové infračervené schopnosti lze mimo vzdáleného vesmíru uplatnit i na Sluneční soustavu. Webb rozlišil krásné atmosférické útvary tam, kde minulá infračervená pozorování z jiných dalekohledů zachytila jen zamlžený jasný pás. Díky JWST jsme získali mnoho cenných informací o systému měsíčků a větrné atmosféře plynného obra. Jeden takový objev byl odhalen poměrně nedávno.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I. de Pater (University of Calif
Tím, že dalekohled snímal Jupiter pomocí kamery NIRCam v blízkých infračervených vlnových délkách, zachytil především vyšší vrstvy atmosféry, které se nacházejí ve výškách od 25 do 50 kilometrů nad vrcholky oblačnosti. Program pozorování z roku 2022 byl navržen tak, aby teleskop každých 10 hodin pořídil fotografii Jupiteru. Tato doba zhruba odpovídá jednomu dnu na planetě, tím pádem dalekohled snímal stále tu samou stranu. Pohyb a změna ve tvarech struktur v oblačnosti byly po porovnání fotografií jednoznačně viditelné.
Astronomové tímto způsobem nalezli v atmosféře Jupitera úplně nový úkaz, a sice úzký jet stream. Ten se nachází v rovníkové oblasti ve výšce asi 40 kilometrů nad valnou většinou oblačnosti. Šířka tohoto útvaru je více než 4800 km. Vítr uvnitř něj se pohybuje rychlostí 515 km/h, jet stream je tedy zhruba 2× silnější než pozemský hurikán nejvyšší (páté) kategorie. Vědci mají v plánu využít dalekohled Jamese Webba znovu, aby zjistili, jak se rychlost a výška tryskového proudění vyvíjí v čase.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Image: NASA, ESA, CSA, STScI, R. Hueso (University of the Basque Country), I.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
