Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.
Adam Denko Vytisknout článek

Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

Webbův pohled na vzdálenou kilonovu (rudá tečka vlevo nahoře)
Autor: ESA/JWST

Na počátku vesmíru, uvnitř horkého a nahuštěného prostředí, byly vytvořeny tři prvky, vodík (H), helium (He) a malé množství lithia (Li). V Mendělejevově periodické tabulce jich je dnes zapsáno celkem 118, valná většina z nich byla s největší pravděpodobností zformována uvnitř jader masivních hvězd, v supernovách a při srážkách neutronových hvězd. 

Právě na takovou kolizi neuvěřitelně hustých objektů, tzv. kilonovu, se společně s dalšími pozemními i vesmírnými teleskopy zaměřil dalekohled Jamese Webba, který pořídil její infračervené spektrum a nalezl tellur (Te, latinsky Tellurium).

Kilonova je jev, při kterém dochází k energetickému splynutí dvou neutronových hvězd či neutronové hvězdy a černé díry. Průměrně bývá asi 1000× jasnější než průměrná nova, z čehož plyne i jeho název. Srážky tohoto typu jsou velmi pravděpodobným zdrojem gama záblesků (GRB – Gamma-Ray Burst). Uvnitř kilonov panují vhodné podmínky pro tvorbu prvků těžších než železo; mnohé z nich, jako například jod, jsou nezbytné pro život na naší planetě.

Mateřská galaxie neutronových hvězd, které se srazily v kilonovu (vlevo nahoře). Autor: ESA/JWST
Mateřská galaxie neutronových hvězd, které se srazily v kilonovu (vlevo nahoře).
Autor: ESA/JWST

Družice Fermi Gamma-ray Space Telescope v letošním březnu zaznamenala zatím druhý nejjasnější gama záblesk v historii pozorování, byl milionkrát jasnější než celá Mléčná dráha dohromady. Exploze s označením GRB 230307A se po detekci stala terčem mnoha observatoří, včetně Webbova kosmického teleskopu. Astronomové díky této spolupráci získali data z různých oblastí spektra, od gama záření přes viditelné světlo až po rádiové vlny, což jim na základě sledování vývoje umožnilo určit, že se opravdu jednalo o kilonovu. Délka trvání záblesku se pohybovala kolem 200 sekund. To je pro podobné úkazy způsobené kilonovou dost neobvyklé, ve většině případů totiž přetrvávají kolem 2 sekund.

Spektrum pořízené dalekohledem Jamese Webba. Bílá čára reprezentuje naměřená data a oranžová model kilonovy. Červený pás označuje vlnové délky, na nichž září těžký prvek tellur. Autor: NASA/JWST
Spektrum pořízené dalekohledem Jamese Webba. Bílá čára reprezentuje naměřená data a oranžová model kilonovy. Červený pás označuje vlnové délky, na nichž září těžký prvek tellur.
Autor: NASA/JWST

Dalekohled Jamese Webba zkoumal vzdálenou událost pomocí spektrografu NIRSpec pracujícího na vlnových délkách od 0,6 do 5 mikrometrů a kamery NIRCam, jež snímá v blízkém infračerveném světle. JWST, jako vůbec první kosmický teleskop, pořídil střední infračervené spektrum kilonovy. Detekoval výrazný signál těžkého prvku, a sice telluru, který je na Zemi ještě vzácnější než platina. Jeho přesnost také umožnila zjistit původ neutronových hvězd, byla jím spirální galaxie vzdálená 120 000 světelných let od exploze. Tento objev astronomům pomůže ve výzkumu kilonov a podmínek, v nichž podobné prvky vznikají. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] nasa.gov
[3] cs.wikipedia.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Gama záblesk, Prvky, Jwst, Kilonova


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »