Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výbuch supernovy možná způsobil vzácný dodatečný výbuch kilonovy

Výbuch supernovy možná způsobil vzácný dodatečný výbuch kilonovy

Umělecká představa výbuchu superkilonovy
Autor: Caltech/K. Miller and R. Hurt (IPAC)

Astronomové se domnívají, že 18. srpna 2025 pozorovali vzácný úkaz, kdy exploze supernovy způsobila vznik dvou neutronových hvězd, které se po třech dnech sloučily do jedné, což vyvolalo explozi tzv. kilonovy. Pokud se to potvrdí, máme tak pozorováním potvrzenou teorii o možné superkilonově.

18. srpna 2025 zaznamenaly detektory LIGO–Virgo–KAGRA gravitační vlny vziklé sloučením dvou neobvykle lehkých neutronových hvězd. To samo o sobě je jev velmi vzácný. V tomto případě jde o úkaz ještě výjimečnější. Pokud šlo o skutečný astrofyzikální jev, měla by mít alespoň jedna neutronová hvězda hmotnost nižší než Slunce.

Tento umělecký koncept znázorňuje hypotetickou událost zvanou superkilonova. Masivní hvězda exploduje v supernově (vlevo), která generuje prvky jako uhlík a železo. V důsledku toho vzniknou dvě neutronové hvězdy (uprostřed), z nichž alespoň jedna je podle odhadů méně hmotná než naše Slunce. Neutronové hvězdy se přibližují ve spirále a vysílají gravitační vlny, které se šíří vesmírem, než se spojí v dramatické kilonově (vpravo). Kilonovy osévají vesmír nejtěžšími prvky, jako je zlato a platina, které září červeným světlem. Autor: Caltech/K. Miller and R. Hurt (IPAC)
Tento umělecký koncept znázorňuje hypotetickou událost zvanou superkilonova. Masivní hvězda exploduje v supernově (vlevo), která generuje prvky jako uhlík a železo. V důsledku toho vzniknou dvě neutronové hvězdy (uprostřed), z nichž alespoň jedna je podle odhadů méně hmotná než naše Slunce. Neutronové hvězdy se přibližují ve spirále a vysílají gravitační vlny, které se šíří vesmírem, než se spojí v dramatické kilonově (vpravo). Kilonovy osévají vesmír nejtěžšími prvky, jako je zlato a platina, které září červeným světlem.
Autor: Caltech/K. Miller and R. Hurt (IPAC)

Díky pozorování Zwicky Transient Facility, která se zaměřila do přibližně lokalizované oblasti zdroje gravitačních vln, víme o zdroji. Tím byl označen přechodný jev ZTF 25abjmnps (AT2025ulz), který se časově i prostorově shodoval se spouštěčem gravitačních vln. První týden pozorování naznačil, že má vlastnosti připomínající kilonovu typu GW170817 (úkaz zaznamenaný 17. 8. 2017 o němž víme, že šlo o sloučení dvou neutronových hvězd). 

Následné sledování objektu však ukázalo, že má vlastnosti nejvíce podobné mladé supernově typu IIb, tedy masivní hvězdě, která při explozi odhodila vnější obálku a brzy bylo odhaleno její vnitřní jádro. Ačkoli statisticky nemůžeme vyloučit, že šlo o shodu náhod (explozí v jednom místě), předpokládá se jde o dva související jevy. 

Existují teoretické modely, ve kterých se mohou tvořit i méně hmotné neutronové hvězdy hmotností menších než Slunce a také se následně slučovat. Mohlo by se tak dít prostřednictvím fragmentace akrečního disku nebo právě štěpením jádra uvnitř supernovy, kdy při kolapsu jádra dojde k rozdělení na dvě menší neutronové hvězdy, které se následně sloučí jako kilonova za vzniku tzv. „superkilonovy“.

Vědci v odborné práci vydané k tomuto úkazu kvalitativně diskutují jejich pozorování ve více vlnových délkách v kontextu obrazu superkilonovy. Budoucí detekce gravitačních vln s vyšší významností, které budou souviset se sloučením neutronových hvězd pod sluneční hmotností a budou doprovázeny rozsáhlým elektromagnetickým sledováním, by mohly definitivně vyřešit tuto zajímavou souvislost mezi více druhy signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Astrophysical Journal Letters: ZTF25abjmnps (AT2025ulz) and S250818k: A Candidate Superkilonova from a Subthreshold Subsolar Gravitational-wave Trigger
[2] Possible "Superkilonova" Exploded Not Once But Twice
[3] Kilonova (Wikipedia)
[4] Supernova (Wikipedia)



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova, Gravitační vlny, Sloučení neutronových hvězd, Kilonova


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »