Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nový lovec planet, přístroj NIRPS, spatřil první světlo

Nový lovec planet, přístroj NIRPS, spatřil první světlo

Přístroj NIRPS a jeho systém adaptivní optiky, který je instalován na 3,6metrovém dalekohledu ESO. Světlo z dalekohledu je před přivedením do optického vlákna nasměrováno přes řadu zrcadel.
Autor: N. Blind (Observatoire de Genève)/NIRPS consortium/ESO

Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.

Přístroj se zaměří na hledání skalnatých světů, které jsou klíčovým cílem pro pochopení vzniku a vývoje planet a jsou nejpravděpodobnějšími planetami, na nichž se může vyvinout život. NIRPS bude hledat tyto skalnaté exoplanety kolem malých, chladných červených trpaslíků – nejběžnějšího typu hvězd v naší Galaxii, které mají hmotnost přibližně dvakrát až desetkrát menší než naše Slunce.

Tento neuvěřitelný infračervený přístroj nám pomůže najít nejbližší obyvatelné světy k naší Sluneční soustavě,“ říká René Doyon, ředitel Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal a jeden z vedoucích výzkumu NIRPS.

NIRPS bude hledat exoplanety pomocí metody radiálních rychlostí. Když planeta obíhá kolem hvězdy, její gravitační přitažlivost způsobuje mírné „kmitání“ hvězdy, což má za následek červený nebo modrý posuv jejího světla, jak se hvězda vzdaluje od Země nebo se k ní přibližuje. Měřením drobných změn v jejím světle pomůže NIRPS astronomům změřit hmotnost planety a další její vlastnosti.

NIRPS bude hledat toto spektrální kmitání v oboru blízkého infračerveného světla, protože to je hlavní rozsah vlnových délek vyzařovaných malými a chladnými hvězdami. V pátrání po nových kamenných světech se připojí k přístroji HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který je od roku 2003 instalován na stejném teleskopu. Ten také využívá metodu radiálních rychlostí, ale pracuje ve viditelném světle. Použití obou přístrojů současně umožní komplexnější analýzu těchto skalnatých světů.

První nezpracovaná data z přístroje NIRPS, spektrum Barnardovy hvězdy. Na vodorovných čárách jsou pozorovatelné jak absorpční čáry hvězdy, tak absorpce ze zemské atmosféry. Přerušované čáry se používají jako reference pro vodorovné čáry, aby vědci věděli, kterým vlnovým délkám světla jednotlivá místa odpovídají. Autor: ESO/NIRPS consortium
První nezpracovaná data z přístroje NIRPS, spektrum Barnardovy hvězdy. Na vodorovných čárách jsou pozorovatelné jak absorpční čáry hvězdy, tak absorpce ze zemské atmosféry. Přerušované čáry se používají jako reference pro vodorovné čáry, aby vědci věděli, kterým vlnovým délkám světla jednotlivá místa odpovídají.
Autor: ESO/NIRPS consortium
Další klíčový rozdíl mezi oběma přístroji spočívá v tom, že NIRPS se bude spoléhat na výkonný systém adaptivní optiky – tedy techniku, která koriguje účinky atmosférických turbulencí. Díky jejímu použití NIRPS více než zdvojnásobí svou účinnost při hledání a studiu exoplanet.

NIRPS se připojuje k velmi malému počtu vysoce výkonných spektrografů pro blízkou infračervenou oblast a očekáváme, že bude klíčovým hráčem pro pozorování v součinnosti s vesmírnými misemi, jako je vesmírný teleskop Jamese Webba, a pozemními observatořemi,“ dodává François Bouchy z Université de Genève ve Švýcarsku, další vedoucí výzkumu NIRPS.

Na objevy učiněné pomocí NIRPS a HARPS navážou některé z nejvýkonnějších observatoří na světě jako je například Velmi velký dalekohled ESO a připravovaný Extrémně velký dalekohled v Chile (pro který se vyvíjejí podobné přístroje – HARMONI a ANDES). Díky spolupráci s vesmírnými i pozemními observatořemi bude NIRPS schopen získat informace o složení exoplanety, a dokonce hledat známky života v její atmosféře.

NIRPS byl vybudován v rámci mezinárodní spolupráce vedené týmem Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal v Kanadě a Observatoire Astronomique de l'Université de Genève ve Švýcarsku. Do konsorcia NIRPS jsou zapojené také Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, University of Porto & University of Lisbon, Portugalsko, Instituto de Astrofísica de Canarias, Španělsko, Université de Grenoble, Francie a Universidade Federal do Rio Grande do Norte, Brazílie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO News



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Spektrograf, NIRPS, ESO, Harps, Observatoř La Silla


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční krátery a moře

Další informace »