Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Observatoř La Silla slaví 50!
Jiří Srba Vytisknout článek

Observatoř La Silla slaví 50!

Pohled na Observatoř La Silla v březnu 2003.
Autor: ESO

Stavba observatoře na severním vrcholu hory Cinchado na okraji pouště Atacama v Chile byla zahájena v roce 1965, tři roky po založení ESO [1]. Místo bylo vybráno kvůli své dostupnosti, suchému klimatu a ideálním pozorovacím podmínkám vhodným pro stavbu špičkových vědeckých astronomických přístrojů. Duben 1969 byl prvním měsícem, kdy byla observatoř v provozu po slavnostní inauguraci 25. března 1969.

První observatoř ESO zkoumá vesmír již půl století

První pozorování byla prováděna relativně malými dalekohledy s primárními zrcadly o průměru 1 m a 1,52 m (ESO 1-m telescope, ESO 1.52-m telescope). Jak se observatoř rozrůstala, zvyšoval se i počet astronomických přístrojů. V současnosti zde pracuje 13 plně využívaných dalekohledů, které nepatří jen ESO, ale provozují je také členské země, univerzity nebo mezinárodní konsorcia. Mezi ně patří například TRAPPIST–South, REM (Rapid Eye Mount telescope) nebo TAROT (určený k pátrání po optických protějšcích záblesků gama).  

I po 50 letech od inaugurace zůstává Observatoř La Silla oporou ESO na čele světového astronomického výzkumu. Poskytuje data pro více než dvě stovky vědeckých prací ročně publikovaných v prestižních recenzovaných časopisech. Přestože vlajkovou lodí ESO je v současnosti Observatoř Paranal se čtveřicí 8,2m dalekohledů VLT (Very Large Telescope), na La Silla jsou stále v provozu jedny z nejproduktivnějších 4m dalekohledů na světě. Jedním z nich je první velký dalekohled ESO se zrcadlem o průměru 3,6 m (ESO 3.6-metre telescope), který dnes pracuje ve spojení s lovcem exoplanet spektrografem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher).    

Druhým stále využívaným velkým dalekohledem na La Silla je NTT (celým názvem 3.58-metre New Technology Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 3,58 m. Tento přístroj přinesl zcela nový pohled na konstrukci pozemních dalekohledů a jako první na světě využíval technologii počítačem řízené korekce tvaru primárního zrcadla. Tento inovativní postup, dnes známý jako aktivní optika (active optics), vyvinula ESO a v současnosti ho využívá většina velkých dalekohledů na světě. Kromě toho, že tento přístroj byl a je sám schopen provádět řadu přesných astronomických pozorování, jeho návrh doslova dláždil cestu ke stavbě dalekohledů VLT.   

Počítá se s tím, že oba tyto dalekohledy budou dále modernizovány, aby zůstaly špičkovými a vyhledávanými astronomickými přístroji. Dalekohled NTT bude v dohledné době osazen novým přístrojem SoXS – spektrografem, který je navržen k následnému pozorování proměnných objektů a přechodných jevů objevených v rámci přehlídek oblohy. Dalekohled ESO o průměru 3,6 m rovněž obdrží nový přístroj NIRPS určený k výzkumu exoplanet v oboru infračerveného záření, který doplní již tak unikátní schopnosti spektrografu HARPS. Tyto nové přístroje, společně s moderními specializovanými menšími dalekohledy jako jsou například ExTrA a BlackGEM, zajistí, že Observatoř La Silla zůstane i nadále na špici astronomického výzkumu.           

Řada z desítky největších objevů ESO byla učiněna pomocí dalekohledů pracujících na La Silla. Mezi nejzářivější okamžiky observatoře v uplynulých padesáti letech patří: pozorování, která přispěla k potvrzení zrychlené expanze vesmíru (za tento objev byla udělena Nobelova cena za fyziku v roce 2011); objev planety obíhající kolem Slunci nejbližší hvězdy Proxima Centauri; pozorování prvního optického protějšku zdroje gravitačních vln; nejpřesnější měření vzdálenosti blízkých galaxií v rámci projektu Araucaria pod vedením chilských astronomů; nebo objev systému sedmi planet obíhajících kolem mimořádně chladné trpasličí hvězdy TRAPPIST-1.    

Dvě astronomické události v historii Observatoře La Silla však doslova otřásly jinak zaběhlými postupy a vynutily si pozornost veškerých přístrojů doslova na dlouhé týdny. První byla exploze supernovy SN 1987A a tím druhým dopad fragmentů komety Shoemaker-Levy 9 na planetu Jupiter v roce 1994. Zvláště druhý případ narušil celkový chod observatoře, když se na Jupiter zaměřilo celkem deset dalekohledů a během živých tiskových konferencí v Garchigu (Německo) a Santiagu (Chile) byly zástupcům médií prezentovány nejnovější informace o této kataklyzmatické kolizi.   

Kromě astronomických objevů hrála La Silla mimořádně důležitou roli při rozvoji astronomie v Chile. Chilští astronomové dnes běžně využívají dalekohledy na observatoři ke svému vlastnímu výzkumu. Provoz a průběžný rozvoj observatoří ESO rovněž nabídl širokou paletu příležitostí pro chilský průmysl a vědu. Celé generace evropských i chilských astronomů se učily pracovat s dalekohledy na La Silla, jak ukazuje například projekt ‚školy pro pozorovatele‘ ESO-NEON Observing School, která se na observatoři pravidelně uskutečňuje dodnes.    

Kromě řady úspěchů se La Silla musí potýkat také s každodenními obtížemi. V počátcích své činnosti měla sice téměř dokonalé podmínky pro astronomická pozorování s mimořádně tmavou přírodní noční oblohou, ale v současnosti čelí stále se zhoršujícímu světelnému znečištění v oblasti, které je důsledkem především nešetrné modernizace osvětlení nedaleké pan-americké dálnice. Observatoř se také nachází v oblasti s častou tektonickou aktivitou. Žádné ze zaznamenaných zemětřesení až dosud na La Silla nezpůsobilo větší problémy, i když se observatoř v několika případech nacházela jen nedaleko od epicentra.  

I během oslav padesátého výročí založení Observatoř La Silla posouvá nejen profesionální ale i amatérskou astronomii a její popularizaci mezi širokou veřejností – letos bude z oblasti La Silla pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Měsíc zakryje tvář Slunce ve 150 kilometrů širokém pásu protínajícím sever Chile. Stovky návštěvníků budou moci nejen pozorovat tento unikátní úkaz, ale také oslavit vědecký odkaz Observatoře La Silla, první observatoře ESO.

Poznámky

[1] "La Silla" je španělský výraz pro "sedlo" a odkazuje na sedlový tvar hory, která se stala místem stavby první observatoře ESO.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1906



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: La Silla, Observatoř La Silla, Tisková zpráva ESO


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »