Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zkušební provoz laserů odstartoval novou éru interferometrie

Zkušební provoz laserů odstartoval novou éru interferometrie

Tato fotografie zachycuje čtyři lasery v observatoři ESO v Paranalu, z nichž každý je spuštěn z jednoho ze čtyř osmimetrových dalekohledů v areálu. Spuštění těchto laserů představuje významný milník pro interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO, který kombinuje světlo z těchto osmimetrových dalekohledů, a pro projekt GRAVITY+ – rozsáhlou a komplexní modernizaci VLTI. To otevírá VLTI celou jižní oblohu a dramaticky zvyšuje pozorovací výkon. Tuto fotografii s dlouhou expozicí pořídil na začátku listopadu astronom ESO Anthony Berdeu.
Autor: A. Berdeu/ESO

Minulý týden byly promítnuty čtyři lasery na oblohu nad observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Každý z těchto laserů slouží k vytvoření umělé hvězdy, kterou astronomové používají k měření a následné korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou. Pozoruhodné spuštění těchto laserů, po jednom z každého z osmimetrových dalekohledů v Paranalu, je významným milníkem projektu GRAVITY+ – rozsáhlé a komplexní modernizace interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO. GRAVITY+ otevírá VLTI větší pozorovací výkon a mnohem širší pokrytí oblohy, než bylo dosud možné.

„Jedná se o velmi důležitý milník pro zařízení, které je zcela jedinečné na světě,“ říká Antoine Mérand, astronom ESO a vědecký pracovník programu VLTI.

VLTI kombinuje světlo z několika jednotlivých dalekohledů VLT (buď ze čtyř osmimetrových jednotkových dalekohledů (UT) nebo ze čtyř menších pomocných dalekohledů) pomocí interferometrie. GRAVITY+ je vylepšením VLTI se zaměřením na GRAVITY, velmi úspěšný přístroj VLTI, který se používá k zobrazování exoplanet, pozorování blízkých i vzdálených hvězd a provádění podrobných pozorování slabých objektů obíhajících kolem supermasivní černé díry v Mléčné dráze. GRAVITY+ zahrnuje také infrastrukturní změny dalekohledů a vylepšení podzemních tunelů VLTI, kde se světelné paprsky spojují. Instalace laseru na každém z dosud nevybavených UT je klíčovým úspěchem tohoto dlouhodobého projektu, který transformuje VLTI na nejvýkonnější optický interferometr na světě.

Tato fotografie zachycuje čtyři lasery v observatoři ESO v Paranalu, z nichž každý je spuštěn z jednoho ze čtyř osmimetrových dalekohledů v areálu. Tato fotografie s dlouhou expozicí byla pořízena na začátku listopadu astronomem ESO Anthonym Berdeuem v noci, kdy byl měsíc téměř v úplňku. Měsíc je viditelný na levé straně snímku. Autor: A. Berdeu/ESO
Tato fotografie zachycuje čtyři lasery v observatoři ESO v Paranalu, z nichž každý je spuštěn z jednoho ze čtyř osmimetrových dalekohledů v areálu. Tato fotografie s dlouhou expozicí byla pořízena na začátku listopadu astronomem ESO Anthonym Berdeuem v noci, kdy byl měsíc téměř v úplňku. Měsíc je viditelný na levé straně snímku.
Autor: A. Berdeu/ESO

„VLTI s GRAVITY již umožnil tolik neočekávaných objevů, že jsme nadšeni, jak GRAVITY+ posune hranice ještě dále,“ říká hlavní výzkumník GRAVITY+ Frank Eisenhauer z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE) v Německu, který vedl konsorcium provádějící modernizaci. [1]

Série vylepšení probíhá již několik let a zahrnuje revidovanou technologii adaptivní optiky – systém pro korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou – s pokročilými nejmodernějšími senzory a deformovatelnými zrcadly. Dosud byly korekce adaptivní optiky pro VLTI prováděny nasměrováním na jasné referenční hvězdy, které musely být blízko cíle, což omezovalo počet objektů, které jsme mohli pozorovat. Díky instalaci laseru na každém z UT se 90 km nad povrchem Země vytvoří jasná umělá hvězda, která umožňuje korekci atmosférického rozostření kdekoli na obloze. To otevírá VLTI celou jižní oblohu a dramaticky zvyšuje jeho pozorovací schopnosti.

„To otevírá přístroj pro pozorování objektů v raném vzdáleném vesmíru, méně než několik set milionů let po velkém třesku,“ říká Taro Shimizu, astronom MPE, který je členem konsorcia pro tento přístroj. S pomocí laserů na dalekohledech používaných VLTI budou astronomové schopni studovat vzdálené aktivní galaxie a přímo měřit hmotnost supermasivních černých děr, které je pohánějí, a také pozorovat mladé hvězdy a disky kolem nich, ve kterých se formují planety.

Tato fotografie, pořízená z plošiny observatoře Paranal na začátku listopadu, zachycuje lasery směřující k mlhovině Tarantule, kterou pozoroval interferometr VLTI ESO. Autor: ESO/A. Berdeu
Tato fotografie, pořízená z plošiny observatoře Paranal na začátku listopadu, zachycuje lasery směřující k mlhovině Tarantule, kterou pozoroval interferometr VLTI ESO.
Autor: ESO/A. Berdeu

Vylepšené schopnosti VLTI výrazně zvýší množství světla, které může procházet systémem, čímž se citlivost zařízení zvýší až desetinásobně. „Hlavním cílem projektu GRAVITY+ je umožnit hluboké pozorování slabých cílů,“ vysvětluje Julien Woillez, astronom ESO a vědecký pracovník projektu GRAVITY+. Tato zvýšená schopnost detekovat slabší objekty umožní pozorování izolovaných hvězdných černých děr, volně se pohybujících planet, které neobíhají kolem mateřské hvězdy, a hvězd nejblíže supermasivní černé díře Sgr A* v Mléčné dráze.

Prvním cílem týmů GRAVITY+ a ESO v Paranalu, které prováděly testovací pozorování pomocí nových laserů, byla mlhovina Tarantula, oblast tvorby hvězd v naší sousední galaxii Velký Magellanův oblak. Tato první pozorování odhalila, že jasný objekt v mlhovině, o kterém se předpokládalo, že je to jedna hvězda, je ve skutečnosti systém dvou hvězd, které jsou blízko u sebe. To ukazuje ohromující schopnosti a vědecký potenciál vylepšeného VLTI.

Toto vylepšení je více než jen aktualizací a bylo poprvé navrženo již před desítkami let. Laserový systém byl navržen v závěrečné zprávě projektu „Very Large Telescope Project” z roku 1986, ještě předtím, než VLTI vůbec existoval: „Pokud by to fungovalo v praxi, byl by to průlom,” uvádí se ve zprávě. Nyní je tento průlom realitou.

Tento černobílý snímek zachycuje čtyři lasery namířené na pozorovací cíl interferometru VLTI ESO, který pro účely tohoto pozorování kombinuje světlo ze čtyř osmimetrových dalekohledů viditelných ve spodní části snímku. Tato fotografie byla pořízena na začátku listopadu v noci při téměř úplňku kamerou ALPACA (ALL-sky Paranal Apical CAmera), která slouží k monitorování podmínek pro pozorování oblohy. Měsíc je viditelný vpravo. Autor: ESO
Tento černobílý snímek zachycuje čtyři lasery namířené na pozorovací cíl interferometru VLTI ESO, který pro účely tohoto pozorování kombinuje světlo ze čtyř osmimetrových dalekohledů viditelných ve spodní části snímku. Tato fotografie byla pořízena na začátku listopadu v noci při téměř úplňku kamerou ALPACA (ALL-sky Paranal Apical CAmera), která slouží k monitorování podmínek pro pozorování oblohy. Měsíc je viditelný vpravo.
Autor: ESO

Poznámky

[1] Konsorcium GRAVITY+ tvoří následující partneři:

  • Institut Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE); Institut Maxe Plancka pro astronomii; Univerzita v Kolíně nad Rýnem (Německo)
  • Institut National des Sciences de l'Univers, Francouzské národní centrum pro vědecký výzkum; Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble; Laboratoire d’instrumentation et de recherche en astrophysique (LIRA); Laboratoř Lagrange; Centre de Recherche Astrophysique de Lyon (Francie)
  • Centrum pro astrofyziku a gravitaci Instituto Superior Técnico (CENTRA); Univerzita v Lisabonu; Univerzita v Portu (Portugalsko)
  • Univerzita v Southamptonu (Velká Británie)
  • Katholieke Universiteit Leuven (Belgie)
  • University College Dublin (Irsko)
  • Instituto de Astronomia – Universidad Nacional Autónoma de México (Mexiko)
  • Evropská jižní observatoř.

Zdroje a doporučené odkazy

Kontakty

Frank Eisenhauer
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000 3100
Email: eisenhau@mpe.mpg.de

Taro Shimizu
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000 3392
Email: shimizu@mpe.mpg.de

Jean-Baptiste Le Bouquin
Institut National des Sciences de l’Univers, CNRS
Grenoble, France
Tel.: +33 4 76 14 36 82
Email: jean-baptiste.lebouquin@univ-grenoble-alpes.fr

Antoine Mérand
European Southern Observatory
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6630
Email: amerand@eso.org

Julien Woillez
European Southern Observatory
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6273
Email: jwoillez@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2519. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Adaptivní optika, Přístroj GRAVITY, ESO/VLTI, ESO


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Meteor

Při čekání na polární záři se mi dostal do záběru meteor.

Další informace »