Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vznikající sluneční soustava? V disku kolem mladé hvězdy byly pozorovány dvě vznikající planety

Vznikající sluneční soustava? V disku kolem mladé hvězdy byly pozorovány dvě vznikající planety

Tento snímek zachycuje vznik dvou planet kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Nejvzdálenější planeta, WISPIT 2b, byla objevena jako první, zatímco WISPIT 2c, která obíhá mnohem blíže hvězdě, byla potvrzena až později.
Autor: ESO/C. Lawlor, R. F. van Capelleveen et al.

Astronomové pozorovali vznik dvou planet v disku kolem mladé hvězdy s názvem WISPIT 2. Poté, co již dříve objevili jednu planetu, skupina nyní využila dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) k potvrzení existence další. Tato pozorování spolu s jedinečnou strukturou disku kolem hvězdy naznačují, že systém WISPIT 2 by mohl připomínat mladou sluneční soustavu.

„WISPIT 2 nám poskytuje dosud nejlepší pohled do naší vlastní minulosti,“ říká Chloe Lawlor, doktorandka na Univerzitě v Galway v Irsku a hlavní autorka studie, která nedávno vyšla v časopise The Astrophysical Journal Letters.

Tento systém je po PDS 70 teprve druhým známým systémem, ve kterém byly přímo pozorovány dvě planety v procesu formování kolem své mateřské hvězdy. Na rozdíl od PDS 70 má však WISPIT 2 velmi rozsáhlý disk pro formování planet s charakteristickými mezerami a prstenci. „Tyto struktury naznačují, že se v současné době formují další planety, které nakonec detekujeme,“ říká Lawlor.

„WISPIT 2 nám poskytuje klíčovou laboratoř nejen k pozorování vzniku jedné planety, ale celého planetárního systému,“ říká Christian Ginski, spoluautor studie a výzkumník na Univerzitě v Galway. Díky těmto pozorováním se astronomové snaží lépe pochopit, jak se mladé planetární systémy vyvíjejí v zralé, jako je ten náš.

Tyto snímky, pořízené pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO, zachycují zrod planetárního systému kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Hvězda je obklopena diskem plynu a prachu – surovinou, z níž se planety formují a rostou. V roce 2025 tým astronomů objevil mladou planetu s názvem WISPIT 2b, která v disku kolem hvězdy vytvořila mezeru. Nyní tentýž tým potvrdil přítomnost druhé planety, WISPIT 2c, která obíhá ještě blíže k hvězdě, jak je vidět na vloženém obrázku. Autor: ESO/C. Lawlor, R. F. van Capelleveen et al.
Tyto snímky, pořízené pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO, zachycují zrod planetárního systému kolem mladé hvězdy WISPIT 2. Hvězda je obklopena diskem plynu a prachu – surovinou, z níž se planety formují a rostou. V roce 2025 tým astronomů objevil mladou planetu s názvem WISPIT 2b, která v disku kolem hvězdy vytvořila mezeru. Nyní tentýž tým potvrdil přítomnost druhé planety, WISPIT 2c, která obíhá ještě blíže k hvězdě, jak je vidět na vloženém obrázku.
Autor: ESO/C. Lawlor, R. F. van Capelleveen et al.

První nově objevená planeta v této soustavě – pojmenovaná WISPIT 2b – byla zaznamenána loni; má hmotnost téměř pětkrát větší než Jupiter a obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti přibližně 60násobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. „Tento objev nového vznikajícího světa skutečně ukázal úžasný potenciál našich současných přístrojů,“ řekla Richelle van Capelleveen, doktorandka na Leiden Observatory v Nizozemsku a vedoucí předchozí studie. Poté, co byl v blízkosti hvězdy identifikován další objekt [1], potvrdila měření provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) a interferometru VLTI (VLT Interferometer) jeho planetární povahu. Nová planeta – WISPIT 2c – je čtyřikrát blíže k centrální hvězdě a má dvakrát větší hmotnost než WISPIT 2b. Obě planety jsou plynní obři, podobně jako vnější planety v naší sluneční soustavě.

K potvrzení existence WISPIT 2c tým využil přístroj SPHERE na dalekohledu VLT ESO, který pořídil snímek objektu. Poté tým použil přístroj GRAVITY+ na VLTI, aby potvrdil, že se skutečně jedná o planetu. „Pro naši studii bylo klíčové využití nedávného vylepšení přístroje GRAVITY+, bez kterého bychom nebyli schopni tak jasně detekovat planetu tak blízko její hvězdy,“ říká Guillaume Bourdarot, spoluautor studie a výzkumník z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Garchingu v Německu.

Obě planety v systému WISPIT 2 se nacházejí v jasně vymezených mezerách v disku prachu a plynu obíhajícím kolem mladé hvězdy. Tyto mezery jsou výsledkem vývoje jednotlivých planet: částice v disku se hromadí a jejich gravitace přitahuje další hmotu, dokud nevznikne zárodek planety. Zbývající hmota kolem každé mezery vytváří v disku charakteristické prachové prstence.

Kromě mezer, ve kterých byly objeveny tyto dvě planety, se v disku WISPIT 2 nachází alespoň jedna menší mezera dále od hvězdy. „Máme podezření, že tuto mezeru vytváří třetí planeta,“ říká Lawlor, „pravděpodobně o hmotnosti Saturnu, protože mezera je mnohem užší a mělčí.“. Tým se těší na další pozorování a Ginski poznamenává, že „s připravovaným dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO budeme možná schopni takovou planetu přímo vyfotografovat.“.

Poznámky

[1] První náznaky existence druhé planety vyplynuly z pozorování provedených pomocí přístroje MagAO-X Arizonské univerzity na 6,5metrových dalekohledech Magellan v Chile a pomocí přístroje LMIRcam Virginské univerzity na interferometru LBT (Large Binocular Telescope) v USA.

Odkazy

Kontakty

Chloe Lawlor
University of Galway
Galway, Ireland
Email: c.lawlor13@universityofgalway.ie

Christian Ginski
University of Galway
Galway, Ireland
Email: christian.ginski@universityofgalway.ie

Richelle van Capelleveen
Leiden Observatory, Leiden University
Leiden, the Netherlands
Email: capelleveen@strw.leidenuniv.nl

Guillaume Bourdarot
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching, Germany
Tel.: +498930000-3295
Email: bourdarot@mpe.mpg.de

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2604. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Sluneční soustava, WISPIT 2, ESO


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »