Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 8. do 15. 8. 2021. Měsíc byl v neděli v novu a objeví se na večerní obloze. Zde je nízko nad západním obzorem jasná Venuše. Jupiter a Saturn můžeme pozorovat celou noc. Aktivita Slunce je nízká. Vyvrcholí meteorický roj Perseid. Očekáváme start nákladní lodi Cygnus k ISS, naopak start Starlineru firmy Boeing byl odložen. V článku odkazujeme i dění na Starbase v Texasu a něco pro fanoušky kosmonautiky v Praze. Na polární dráhu se má vydat plná várka 60 družic Starlink. Před 55 lety startovala k Měsíci snímkovací družice Lunar Orbiter a před 45 lety byly dovezeny poslední vzorky z Měsíce sondou Luna 24.
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR nabízí stáž pro studenty středních a vysokých škol i pro zkušené astronomy amatéry. Podívejte se na nabízené programy a kontaktujte nás.
Přehled událostí na obloze od 9. 2. do 15. 2. 2015 Měsíc se blíží k poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a jen kousek výše je také planeta Mars. Jupiter je vidět celou noc. Ráno můžeme dobře pozorovat Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. února v 18:00 SEČ.
Tento měsíc si připomínáme výročí od pomyslné „první vlaštovky“ spolupráce velmocí na poli pilotované kosmonautiky a zároveň posledního letu legendární kosmické lodě Apollo, která dostala lidstvo až na Měsíc.
Letos je to právě 100 let od vzniku prvních tří sekcí České astronomické společnosti: Sekce pro pozorování létavic (dnešní SMPH, Společnost pro meziplanetární hmotu), Sekce pro pozorování Slunce (dnešní Sluneční sekce) a Sekce pro pozorování hvězd měnlivých (dnešní SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet). Rádi bychom toto jubileum s vámi oslavili o víkendu 19. a 20. října 2024 na Fyzikálním ústavu v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.
Lidstvo vůbec poprvé přímo spatřilo jeden z pólů Slunce, a to díky evropské sondě Solar Orbiter, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci. Tento historický milník přináší nové možnosti, jak Slunce zkoumat, a může zásadně přispět k porozumění jevům, jako jsou sluneční cykly a fungování kosmického počasí.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou momentálně v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy zjištění chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země.
Přehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2016. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Perseidy se předvedly v mimořádném maximu. SpaceX předvedla skoro rutinní operaci v podobě dalšího úspěšného přistání prvního stupně a vynesení družice JCSAT-16.
Po celé tři dny, 19. až 21. května 2017, pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.
Když se řekne Saturn V, tak si asi každý člověk, který je alespoň trochu znalý v kosmonautice a její technice představí raketu, co dostala lidstvo na Měsíc. Kdo se ale o vznik této rakety zasloužil? Jaké bylo pozadí jejího vývoje? Jakou hrála roli pro budoucí vývoj kosmonautiky? To vše se dozvíte v tomto článku, takže čtěte dál!
Hvězdárna Františka Pešty a Sluneční sekce ČAS budou od letošního roku udělovat Cenu Ladislava Schmieda. Cena má být poděkováním všem, kteří poctivě kreslí sluneční fotosféru a dodávají nám tolik ceněná data. Od chvíle, co vyletěla sonda SOHO, se kresba sluneční fotosféry stala pro mnohé zbytečným přežitkem. Vždyť na co potřebujeme kresby, když máme každý den fotografie ve výborné kvalitě bez vlivu zemské atmosféry... Ale opak je pravdou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 5. do 14. 5. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Česko přistoupilo k Dohodě Artemis. Na ISS probíhal výstup do kosmu i přeparkování Crew Dragonu. Proběhl start Falconu Heavy. Meteosat třetí generace již pořizuje špičkové snímky Země. Před 500 lety se narodil český cestovatel a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova a před 50 lety se do kosmu vydala orbitální stanice Skylab.
Aktuální předpověď počasí nám na nadcházející dny slibuje možnost, pokud ne zcela jasné oblohy, alespoň protrhanou oblačnost. A právě to nám dává zajímavou příležitost k neobvyklému astronomickému pozorování. Svoji pozornost upřeme k naš nejbližší hvězdě - ke Slunci.
Měsíc je na první pohled známé těleso, které snad každý viděl, rozumí změnám jeho fáze a ví, že se po něm prošlo 12 astronautů. Stále ale neznáme přesný scénář jeho vzniku, důvod odlišnosti odvrácené strany či množství vody. Co tedy o Měsíci víme? Abychom to zjistili, tak jsme si pozvali odborníka na Měsíc, geologa a fotografa Pavla Gabzdyla.
V neděli 26. listopadu se v nádherném prostředí vily Lanna v Praze konalo Otevřené setkání členů Sluneční sekce, které bylo jednou z akcí konaných v rámci 100. výročí založení ČAS. Setkání proběhlo jako společná akce ČAS a Strategie AV21. Program se věnoval vedle příspěvků týkajících se historie a akcí Sluneční sekce a cestě členů sekce za pozorováním úplného zatmění Slunce 21. srpna 2017 do USA především kosmickému výzkumu Slunce a to hlavně připravovaným projektům.
Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a
