Cena Ladislava Schmieda

Družice, které nám přinášejí sluneční data, nám pokrývají zhruba 26 let. Ačkoli je to pro mnohé výzkumy více než dostačující, pro studium cyklů je to jen nepatrná doba. Zahrnují totiž pouze dva cykly. S kresbami se dostáváme 400 let zpátky. Data z kreseb jsou velmi důležitá pro výzkum slunečních cyklů a čím déle budeme data dostávat, tím kvalitnější výsledky z nich vytěžíme. Proto jsme se rozhodli ocenit všechny, kteří ze svého volného času trochu ukrojí pro pozorovatelskou práci. Oceňujeme též hvězdárny, které podporují tento způsob pozorování, ačkoli v současné době není příliš populární a ne vždy je atraktivní pro veřejnost.

Dříve se systematické pozorování Slunce oceňovalo poděkováním v podobě dopisu. Několik jsme jich našli a jistě je brzy uveřejníme. Potřeba ocenit naše pozorovatele tedy není žádná novinka.

Proč zrovna oceňujeme kresby a proč Ladislav Schmied?

Před 98 lety vznikla Sekce pro pozorování Slunce, přičemž jedním z prvních projektů bylo vytvoření pozorovatelské sítě kreseb sluneční fotosféry. Pod vedením Vladimíra Gutha (který tehdy ještě nebyl profesorem) začala fungovat síť, ze které byly data posílána do Curychu – mezinárodní databáze relativního čísla. Z těchto dat také byly každé čtvrtletí psané přehledy do časopisu Říše hvězd, a také až do II. světové války i příloha ve Hvězdářské ročence.

Za těch téměř sto let se sběr kreseb a dat z nich měnil (dopisy, fax, e-mail), měnil se způsob zpracování (klasifikace skvrn, hodnocení seeingu...), a dokonce i podoba celé sítě. Zpočátku putovala relativní čísla z pozorování na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, v šedesátých letech se stal z projektu celostátní úkol a centrum sítě se přestěhovalo do Valašského Meziříčí. Zdejší hvězdárna se sice věnuje dlouhodobě pozorování Slunce, nikdy se tam ovšem nekreslila sluneční fotosféra, proto byl pro konečné zpracování kontaktován jeden z „kreslířů“, Ladislav Schmied.

Ladislav Schmied pozoroval Slunce metodou projekce od roku 1947 do roku 2012 (66 let). Slunce miloval a jeho studiu se věnoval až do konce svého života. Řadu let psal bulletiny pro síť Sluneční sekce a poté, co Hvězdárna ve Valašském Meziříčí projekt opustila (2006), pokračoval chvíli sám.

Tehdy to již byl pán v letech a všechna data si poctivě vedl na papírech, vytvářel grafy na milimetrových arších a kreslil ručně synoptické mapy. V roce 2010 se zapojil do projektu Vlastislav Feik a po smrti pana Schmieda v práci pokračuje.

Cena se tak jmenuje po člověku, který pozoroval v Československu nejdéle (a není vyloučeno, že na světě) a věnoval tomu svůj volný čas. I přesto, že se tím neživil, byl jasný profesionál, i když ne po definici toho slova. Práce na statistických datech z kreseb je kolektivní záležitost. V jednom grafu relativního čísla je ukrytá spousta životů, zážitků, času a energie, smíchu i vzteku nad počasím, fascinace nad skvrnami...

Je na čase vrátit se k ocenění vaší mravenčí práce. Proto letos Sluneční sekce poprvé udělí Cenu Ladislava Schmieda. Cena se bude udělovat na Otevřeném setkání Sluneční sekce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Definice a statut ceny

Převzato: Článek převzat ze stránek Sluneční sekce