Cena Ladislava Schmieda
Ladislav Schmied se narodil 22. června 1927. O astronomii se začal zajímat na prvním stupni základní školy. Již v 16 letech se stal členem České astronomické společnosti, kde nejprve působil v početní sekci a posléze ho uchvátilo pozorování Slunce. Od roku 1947 byla jeho velmi kvalitní pozorování zasílána na švýcarskou hvězdárnu v Curychu.
Potřebné astronomické znalosti získával především samostudiem a ve tříletém astronomickém kurzu. V roce 1961 se zúčastnil československé výpravy za úplným zatměním Slunce do Bulharska. V polovině šedesátých let začal spolupracovat s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pro kterou prováděl redukci vizuálních pozorování Slunce, získaných stanicemi na území České a Slovenské republiky.
Od roku 1976 spolupracoval pan Schmied se slunečním oddělením Astronomického ústavu ČSAV v rámci služby Fotosferex. Na začátku devadesátých let zpracoval Evidenci vizuálních pozorování sluneční fotosféry v ČR a SR, během tohoto projektu se mu podařilo získat takové pozorovatelské skvosty, jako pozorování Slunce pořízené Johannem Gregorem Mendelem či baronem Arturem Krausem.
Své výsledky publikoval v řadě astronomických časopisů a bulletinů (Astropis, Kozmos, Říše hvězd, Jihočas, Spektrum, bulletin pro pozorování Slunce Hvězdárny ve Valašském Meziříčí). Je autorem dvou publikací - Sluneční činnost v letech 1610 - 1748 a 1969 - 1992 (vydala Hvězdárna Úpice 1995 a 1996) a Štatistické a grafické prehlady slnečnej činnosti od roku 1610 (SÚH Hurbanovo, 1997).
Pan Schmied žil už od narození na České Kanadě v městečku Kunžaku. Celý život pracoval v jednom menším podniku jako ekonomický pracovník. Byl členem sluneční sekce a Jihočeské pobočky České astronomické společnosti a v obou složkách pracoval i jako člen předsednictva.
L. Schmied se systematickým zakreslováním slunečních skvrn začal již v roce 1944, ale za kvalitní považoval svá pozorování až z období kolem roku 1947. Každým dnem, pokud se alespoň na chvíli vyjasnilo, pečlivě zakresloval postavení skvrn na slunečním kotoučku a získal tak do své smrti více než 12 500 pozorování. Za 66 roků každodenního zakreslování dokončil sledování téměř 6 slunečních cyklů a stal se tak soukromou osobou s nejdelší pozorovací řadou na světě. Jak sám vypočítal, stačilo by pouhých sedm pozorovatelů, jako byl on, aby čeští astronomové do dnešních dní měli souvislou neporušenou řadu pozorování od doby císaře Rudolfa II., kdy Johannes Kepler obdržel jako dar v té době novinku – čočkový dalekohled, který mu zaslal jeho přítel Galileo Galilei.
Schmiedova celoživotní činnost byla několikrát oceněna:
• za svou práci byl oceněn udělením Keplerovy a Koperníkovy medaile
• v roce 1994 udělil 13. sjezd ČAS panu Schmiedovi čestné členství za jeho celoživotní výzkum sluneční fotosféry
• v roce 1999 obdržel pan Schmied na Astronomickém festivalu v Brně čestné uznání České astronomické společnosti za rozvoj české astronomie a České astronomické společnosti
• v roce 1999 byla po panu Schmiedovi pojmenována planetka č. 11 326 (LadislavSchmied)
Cenu uděluje:
- Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí
- Sluneční sekce České astronomické společnosti
O udílení ceny rozhoduje Komise v počtu 5 osob, do komise byli nominováni:
- Petr Bartoš - za Hvězdárnu Františka Pešty Sezimovo Ústí
- Milan Vavřík - za Hvězdárnu Františka Pešty Sezimovo Ústí
- Martina Pavelková - za Sluneční sekci České astronomické společnosti
- Vlastislav Feik - za Sluneční sekci České astronomické společnosti
- Michal Švanda - za Sluneční oddělení AsÚ AV ČR
Cena se udílí:
- obvykle 1× ročně
- obvykle laureátům, kteří v daném roce překročili příslušnou hranici počtu pozorování
Autor: Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí.
- diamantový 7500
- platinový 5000
- zlatý 2500
- stříbrný 1000
- bronzový 500
- dřevěný 100
Více zde: https://www.hvezdarna-fp.eu/projekty/slunecni-aktivita/cena-ladislava-schmieda/
Diamantové ocenění:
| 2022 | Jiří Konečný |
Platinové ocenění:
| 2022 | Jerzy Zagrodnik |
| 2023 | Vlastislav Feik |
| Karel Halíř | |
| Ladislav Pastorek | |
| Zdeno Šovčík |
Zlaté ocenění:
| 2022 | Roman Ehrenberger |
| Katarína Kerekešová | |
| Antonín Šiser | |
| 2023 | Robert Číhal |
| Šrefan Gojdič | |
| Peter Ivan | |
| Peter Kaňuk | |
| Zdeněk Komárek | |
| Ján Mäsiar |
Stříbrné ocenění:
| 2022 | Marek Harman |
| Eleonóra Hodálová | |
| Ivan Molnár | |
| Miroslav Znášik |
Bronzové ocenění:
| 2022 | Ján Karlovarský |
| Evka Neubauerová | |
| Martina Pavelková | |
| Zdeněk Soldát | |
| Filip Walter | |
| 2023 | Ján Sadiv |
| Soňa Sucháňová | |
| Roman Tomčík | |
| 2024 | Karel Trutnovský |
Dřevěné ocenění:
| 2022 | Róbert Adam |
| Iveta Fréharová | |
| Jan Frenzl | |
| Jaroslav Gerboš | |
| Renáta Kolivošková | |
| Peter Mikloš | |
| Radim Neuvirt | |
| Tomáš Perdoch | |
| Pavol Rapavý | |
| Tatiana Rusinková | |
| Božena Solarová | |
| Kristýna Vlčková | |
| Beáta Zimnikovalová | |
| 2023 | Ivan Dorotovič |
| Stanislav Kanianský | |
| Robert Kožurko | |
| Zdeněk Lubas | |
| Vladimíra Lukešová | |
| 2024 | Petr Hyks |
| Petr Langr | |
| Karel Slavík | |
| 2025 |
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
