Před 180 lety, dne 10. 10. 1846, objevil William Lassell Triton, největší měsíc planety Neptun.
William Lassell (18. června 1799 – 5. října 1880) byl anglický amatérský astronom a objevitel. Kromě Tritonu objevil v roce 1848 také Saturnův měsíc Hyperion a roku 1851 dva Uranovy měsíce Ariel a Umbriel.
V říjnu zažijeme dobrodružnou misi s posádkou kosmické lodi Sojuz 23. Spolu se sondou LDREX-2 rozbalíme na oběžné dráze anténu, budeme sledovat klima pomocí sondy MetOp-A a vypravíme se k Měsíci s Lunou 12. Na závěr spolu se sondami STEREO vydáme na pomslnou pť kolem Slunce.
Kvazary jsou bez nadsázky nejnebezpečnějšími objekty ve vesmíru. Skrývá se za nimi obrovská černá díra vážící bezmála milióny sluncí, která se dále krmí. Některé dosahují hmotností celých galaxií. Toto monstrum se překrmuje tempem, že nestíhá všechen materiál na sebe nabalovat, a tak ho díky své rotaci vystřeluje přes rotační póly rychlostmi blízkými rychlostmi světla ve formě “jetů”. Spolu s materiálem o teplotách miliónů stupňů, který kolem ní rotuje ve tvaru obrovského disku, patří mezi nejjasnější objekty ve vesmíru. Můžeme je pozorovat miliardy světelných let vzdálené - doslova napříč celým pozorovatelným vesmírem.
Stejně jako se život člověka dá rozdělit do různých životních období, ukazuje se, že historie vesmíru má svůj vývoj také. Obdobím velkých změn je puberta, kdy se život obrátí takřka vzhůru nohama. Při přepočtu délky života člověka na stáří vesmíru došlo ve stejném období vesmírné “puberty” také k velkým změnám - vzhůru nohama se obrátila frekvence vzniku hvězd.
Astronomové mají rádi ve svých objevech pořádek. Každý objev nového přechodného jevu nebo druhu objektu má své jméno často už při nálezu prvního zástupce. V polovině 20. století se nám znásobil počet objevených galaxií. A byla by škoda použít na jejich dělení jen 3 škatulky, když je vidíme s prstenci, spirálami, příčkami, a v různých tvarech. Stejně jako by byla škoda rozdělit velkou knihovnu jen na beletrii a zbytek. Pojďme se podívat na uměleckou rozmanitost vesmíru v galaxiích.
Dne 23. září 1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun. Při svém pátrání využil výpočtů francouzského astronoma a matematika Urbaina Jeana Josepha Le Verriera, oba astronomové mají tedy na objevu Neptunu zásadní podíl. Společně s Gallem je za dalšího spoluobjevitele Neptunu považován jeho žák, Heinrich Louis d'Arrest. Zaměříme se nyní na všechny tři astronomy a povíme si o tom, jaký měli na objevu podíl.
V 17. století nám pomohli Kepler, Galileo a Newton konečně porazit geocentrický model sluneční soustavy, kde v centru je naše Země a kolem ní obíhají všechny planety, a dokonce i Slunce. O 3 století později nám Shapley pomohl porazit další mylnou domněnku velké části astronomů - že nejsme ani v centru Galaxie. Byl to náraz pro naše ega, nicméně jsme tím zjistili, že se vesmír našimi představami o vlastní důležitosti neřídí.
Uvnitř milionů jasných hvězd v největších hvězdokupách, které známe, se skrývají monstra, která jsou hmotná jako všechny hvězdy dohromady v jejich okolí – supermasivní černé díry. Kupa hvězd a obří černá díra spolu koexistují miliardy let v centru galaxie, a pochopení jejich interakce je notoricky náročná záležitost. Přesto existuje jeden graf objasňující tento vztah, který na přelomu tisíciletí překvapil astrofyziky po celém světě.
V září budeme s posádkou kosmické lodi Gemini 11 manévrovat na oběžné dráze. Dále přistaneme s Vikingem 2 na Marsu, sondou SMART 1 narazíme do Měsíce a na oběžnou dráhu se vypravíme s raketoplány při misích STS-79 a STS-115. Na oběžné dráze budeme pracovat také s posákou Sojuzu 22. Na závěr se podíváme na start rakety Jupiter-C a pokusíme se přistát se Surveyorem 2 na Měsíci.
V roce 1995 dostal ředitel operačního centra pro Hubbleův vesmírný dalekohled kontroverzní nápad. Přes očekávání svých kolegů se rozhodl pro druh pozorování, který dosud nikdo neprovedl: namířit velký zrcadlový dalekohled do nejtmavějšího místa na noční obloze. Výsledkem bylo maličké zorné pole prastarého vesmíru obsahující obrovské množství galaxií, způsobující revoluci v kosmologii dosud nevídaných rozměrů. Tento obrázek zároveň ozdobil na nějakou dobu pokoje mnoha astrofyziků.
Rozhlasový pořad Sedmikrásky na nebi pracovníků Hvězdárny a planetária Brno, který můžete jednou měsíčně poslouchat na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu a který vyšel také knižně, se nyní promění ve výstavu. Poprvé se představí v pondělí 14. září 2026 v 16 hodin na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem.
V březnu 2009 byl na oběžnou dráhu vyslán dalekohled jménem Kepler, který měl za úkol najít co nejvíce světů v jiných hvězdných soustavách s potenciální možností života – exoplanet, planet mimo sluneční soustavu. Tato oblast astrofyziky byla v počátcích, neboť k datu jsme znali jen asi 350 exoplanet, 1. byla objevena v předchozím desetiletí. Za 9 let svého pozorování Kepler ohromným způsobem rozšířil naše obzory: exoplanet bylo najednou 9x více, a dokonce jsme nalezli Zemi podobné planety s vhodnými podmínkami pro život.
V obecném povědomí dodnes rezonuje informace, že se astronomové v roce 2006 sešli v Praze se záměrem vyloučit Pluto z exkluzivního klubu planet Sluneční soustavy. Program kongresu byl ovšem mnohem obsáhlejší. Mezi diskutovaná témata patřily černé díry, dvojhvězdy, vznik a vývoj hvězd a další témata ze vzdálenějšího vesmíru. Světová média však uváděla jako hlavní výsledek setkání tuto zásadní informaci: na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze konaném ve dnech 14. 8.-25. 8. 2006 bylo rozhodnuto, že Pluto již nebude pokládáno za planetu. Tímto dnem byla vytvořena nová kategorie těles, tzv. trpasličí planety. Historicky to však nebylo poprvé, kdy byl počet planet Sluneční soustavy zredukován.
V srpnu se nejprve budeme podrobněji zabývat odběrem vzorků měsíční horniny sondou Luna 24. Vydáme se na oběžnou dráhu Marsu spolu se sondou Viking 2, k Měsíci s Lunar Orbiterem 1 a vyneseme družice pomocí rakety Ariane. Sonda Pioneer 7 nás dopraví do meziplanetárního prostoru, spolu s Explorerem 17 budeme sledovat polární záři a na závěr opět zamíříme k Měsíci s Lunou 11 a na oběžnou dráhu Země s českým Magionem 5.
Otto Seydl (5. května 1884, Merklín – 15. února 1959, Praha) byl český astronom a meteorolog. V letech 1939–1948 působil jako ředitel Státní hvězdárny. Věnoval se výzkumu hvězd a historii astronomie. Po roce 1948 musel nuceně odejít do penze a měl zapovězený přístup na hvězdárny v Klementinu a v Ondřejově. Je po něm pojmenována planetka (35239) Ottoseydl, kterou v roce 1995 objevili astronomové Z. Moravec a M. Tichý.
Edward Charles Pickering (19. července 1846, Boston – 3. února 1919, Cambridge, Massachusetts), byl americký astronom a fyzik. Společně s Carlem Vogelem byl objevitelem prvních spektroskopických dvojhvězd. Proslavil se rozvojem astrofotografie a zapojením žen do astronomické analýzy.
V červencovém výročí kosmonautiky se vypravíme se sondou Juno k Jupiteru. Dále se pokusíme dostat s Explorerem 33 k Měsíci a navštívíme i orbitální stanici Saljut 5 a na závěr přistaneme se sondou Viking 1 na Marsu.
V červnu se podrobněji podíváme na misi Gemini 9A a její manévry na oběžné dráze. Spolu s Vikingem 1 se proletíme nad povrchem Marsu a s misí STS-78 raketoplánu Columbia budeme zkoumat mikrogravitaci. Na závěr navštívíme kosmickou stanici Saljut 5.
Letos 7. června uplynulo dvě stě let od úmrtí Josepha von Fraunhofera (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov). Tento německý fyzik, optik a vynálezce byl známý výrobou velmi přesných optických přístrojů a proslavil se objevem temných čar ve slunečním spektru.
Dne 26. 5. 2026 uplynulo dvě stě let od narození významného britského astronoma Richarda Christophera Carringtona (26. 5. 1826, Chelsey – 27. 11. 1875, Churt). Právě on byl tím, kdo prokázal existenci slunečních erupcí a objasnil jejich vliv na dění na Zemi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.