Astronomické výročí: únor 2026

František Josef Gerstner

„Jako mladík pozoroval hvězdy na nekonečném nebi, jako muž stanovil vodám přesné zákony a podpořil lidské umění silami přírodními, jako stařec, proslavený mnohou slávou, odešel ke hvězdám.“ Gerstnerův epitaf

František Josef Gerstner se narodil 22. 2. 1756 v Chomutově do rodiny mistra řemenáře. Traduje se, že když jako dítě ve škole opravil chybu učitele matematiky, dostal následně zákaz navštěvovat jeho lekce a otec mu musel zajistit soukromého kantora.

Svá vyšší studia započal na jezuitském gymnáziu v Chomutově, poté pokračoval na pražské filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jeho zájmy byly velmi rozsáhlé: kromě matematiky a inženýrství se věnoval i studiu astronomie. Jeho profesorem astronomie byl Joseph Stepling (1716–1788), mimo jiné autor pojednání o výkyvech zemské osy a statí o zatmění Slunce.

Gerstner vykonal v roce 1777 veřejnou zkoušku z astronomie a o rok později zkoušku z Newtonovy Philosophiae Naturalis Principia Mathematica. Po třech letech, kdy pracoval jako geometr, odešel roku 1781 do Vídně, kde získal po čase místo v univerzitní observatoři v nedalekém Währingu (dnes součást Vídně). Tuto budovu již v původní podobě nenajdeme - nová hvězdárna byla na jejím místě postavena v 70. letech 19. století.

Pod vlivem budovatele hvězdáren a osvíceného jezuity Maxmiliána Hella (1720–1792) se rozhodl, že se bude nadále zabývat astronomií a matematikou. Na observatoři se Gerstner věnoval pozorování planety Uran. Jeho poznatky z let 1782–1784 zařadil později Hell do svých efemerid.

V roce 1784 jej zaměstnal na hvězdárně v Klementinu profesor Antonín Strnad (1746–1799), vědec, který započal s meteorologickými záznamy a vytvořil tím jejich nejdelší řadu na světě. Gerstner využíval svých astronomických znalostí v geografii. V roce 1785 vydal publikaci, ve které použil metodu pozorování zatmění Slunce k upřesnění zeměpisné délky mnoha evropských měst. Principem této metody byl časový rozdíl mezi např. začátkem zatmění Slunce v místě pozorování a začátkem v referenčním místě, kde byly souřadnice dostatečně známy. Metodu předpovědí zatmění Slunce zjednodušil: namísto dříve potřebných třiceti šesti údajů si vystačil s devíti. Nová metoda byla vřele přijata významnými astronomy té doby. V témže roce se stal na Strnadův návrh řádným členem České společnosti nauk.

Z kraje roku 1789 vyzval evropské astronomy k pozorování Uranu. Tímto hromadným pozorováním se podařilo upřesnit dráhu planety.

Po smrti jeho univerzitního profesora matematiky Jana Tesánka (1728–1788), o kterého se Gerstner v jeho nemoci pečlivě staral, byl jmenován roku 1789 univerzitním profesorem. Kromě matematiky a astronomie vyučoval také mechaniku a hydrauliku. U Gerstnera se výjimečným způsobem kloubily jak rozsáhlé akademické znalosti, tak schopnost řešení technických záležitostí v praxi.

V roce 1792 se Gerstner poprvé oženil, s chotí Gabrielou z Mayersbachu měl celkem devět dětí. V roce 1795 byl povolán do Vídně, kde se podílel na reorganizaci školství. Jeho velkým úspěchem bylo přetvoření Inženýrské stavovské školy v Praze na Královské stavovské učiliště v Praze po vzoru pařížské Polytechniky.

V následujícím roce sestavil velmi přesný barometr, jehož pomocí provedl měření nadmořské výšky některých hor v Krkonoších.

Roku 1804 vyšla jeho práce Teorie vln. V ní na základě osobních pozorování odhalil princip vln na vodní hladině. V roce 1806 se stal na nově otevřené polytechnice nejen profesorem hydrauliky a mechaniky, ale také ředitelem. Dbal na propojení inženýrských studií s exaktními vědami. Pro výuku na škole se mu podařilo v roce 1807 získat první parní stroj v rakouské monarchii.

V témže roce, roce 1807, byl zvolen technickým ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti, kde dostal úkol vypracovat projekt plavebního kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Gerstner pomocí výpočtů zjistil, že ekonomicky výhodnější bude náklady soli či dřeva převážet po řece pouze část cesty a pak bude výhodné přeložit náklad na koněspřežnou železnici. Ačkoliv byl tento projekt schválen, nebyl realizován kvůli Napoleonským válkám. Po roce 1820 byl projekt oživen a koněspřežku mezi Českými Budějovicemi a Lincem převzal Gerstnerův syn František Antonín Gerstner (1796–1840).

V roce 1808 zesnula jeho manželka. Rok po její smrti se Gerstner oženil podruhé.

V roce 1823 se začalo Gerstnerovi zhoršovat zdraví. Nakonec roku 1830 předal své místo vyučujícího svému synu Františku Antonínu Gerstnerovi. O rok později připravil k vydání své vrcholné dílo, třídílný svazek Handbuch der Mechanik, základní učebnici vícera oborů strojírenství 19. století.

V roce 1832 na statku své dcery Gabriely v Mladějově zemřel. Byl pochován na místním hřbitově, avšak o sto let později byl exhumován a jeho ostatky byly převezeny do rodného Chomutova.

Další únorová výročí

2. 2. 1886 se narodil německý astronom Ernst Zinner. V roce 1913 znovuobjevil kometu, kterou před ním objevil v roce 1900 Michel Giacobini. Později dostala označení jako periodická kometa 21P/Giacobini-Zinner s oběžnou dobou asi 6,5 roku.

4. 2. 1906 se narodil americký astronom Clyde Tombaugh, kterého proslavil objev trpasličí planety Pluto. Jeho obrovská píle vedla k objevu tohoto poměrně malého tělesa již v roce 1930. Ostatní tělesa Kuiperova pásu planetek s dalšími trpasličími planetami byla objevena až po roce 1992.

5. 2. 1931 se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Ten se mimo jiné podílel v Ondřejově na výpočtu dráhy tělesa, které zaznamenal Zdeněk Ceplecha jako tzv. meteorit Příbram. První meteority s rodokmenem.

15. 2. 1826 se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais, spolupracovník Le Verriéra, objevitel komety C/1860 D1 (Liais).

16. 2. 1816 se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer, který také objevil několik komet nesoucích jeho jméno.

26. 2. 1786 se narodil francouzský astronom François Jean Dominique Arago. Ten je znám tím, že informoval Le Verriéra, aby se začal věnovat výpočtům poruch dráhy planety Uran, které vedly k objevu planety Neptun.

27. 2. 1826 je den, který je uváděn jako datum určení dráhy komety 3D/Biela. Ta je pojmenována po astronomovi Wilhelmu von Biela, žijícím na území České republiky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (ORG): Gerstner
[2] František Josef Gerstner | Eduportál Techmania
[3] František Josef Gerstner
[4] František Josef Gerstner (1756 - 1832) - Biography - MacTutor History of Mathematics
[5] PokrokyMFA
[6]Jílek F.: Souboj mezi vodními kanály a kolejemi: Zrození velkých vynálezů, Praha 1988

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice